Zvonice u kostela svatého Štěpána je pozdně gotická kamenná zvonice z počátku 17. století. Stavba se nachází v bývalém církevním areálu farního kostela svatého Štěpána v Praze 2.

Historie Roku 1348 bylo Karlem IV. založeno Nové Město pražské. Součástí urbanistické koncepce byla pětice kostelů, společně tvořící v půdoryse tzv. ochranný kříž. Jeho severozápadním cípem se stal kostel svatého Štěpána v lokalitě tehdejší osady Rybníček, která byla doložena již k roku 903. Kostel převzal jméno světce místní kamenné rotundy, ta byla přesvěcena sv. Longinovi. Dnes je rotunda jedinou upomínkou na zaniklou osadu, která byla projektem Nového Města pohlcena. Farnost sv. Štěpána byla založena roku 1351 a samotný kostel dostavěn roku 1394. Účelu zvonice sloužila původně kostelní věž dokončena roku 1401.

Původní dřevěná zvonice s kamennou podezdívkou vznikla již v průběhu 15. století. V letech 1598–1604 byla dřevěná stavba stržena a nahrazena současnou kamennou zvonicí.

Ve zvonici se nacházely celkem 4 zvony. Dnes zde zbyl pouze nejstarší mohutný zvon zvaný Štěpán, zasvěcený sv. Štěpánovi a Panně Marii. Ten byl zhotoven zdejším mistrem Jiřím roku 1490. Roku 1585 pukl a byl nanovo přelit. Jeho hmotnost činí přibližně 2010 kg. Osudem ostatních zvonů bylo jejich zrekvírování během světových válek.

Architektonický popis náhled|Sadelerův prospekt (1606), vpravo od kostela je rozestavěná kamenná zvonice, dále za ní původní dřevěná před stržením Jedná se o pozdně gotickou hranolovitou stavbu na obdélném půdoryse. Zdivo tvoří neomítnuté pískovcové kvádry, které jsou dnes vlivem eroze a znečištění zbarveny do černé barvy, určující charakter zvonice. Zhruba v polovině výšky je stavba obehnána jednoduchou římsou oddělující zvonové patro. V něm jsou prolomena masivní okna tvaru lomeného oblouku. Na severní a jižní fasádě jsou okna rozmístěna po dvou a na východní a západní po jednom nacházejícím se na ose fasády.

Hlavní průčelí je západní, orientované směrem do Štěpánské ulice. Na něm je umístěn současný hlavní vstup do objektu – ústupkový novogotický portál, který byl přidán v polovině 19. století. Spolu s ním byla pod zvonovým patrem proražena také dvě menší okna obdélného tvaru. Původní vstup se nachází na fasádě jižní. Tvoří ho renesanční portál obdélného tvaru s tympanonem, zhotovený ze sliveneckého mramoru. Kamenné ostění rozčleněno klínovitými záseky naznačující jednotlivé články. V tympanonu je umístěn reliéf zachycující ukamenování svatého Štěpána a pamětní nápis. V současnosti je úroveň terénu za jižní a východní stranou objektu výrazně zvednuta a portál je tudíž skryt v úzké uličce, která je obehnána zdí.

Původně byla zvonice zastřešena vysokou stanovou střechou. Tu v roce 1731 vystřídala barokní báň cibulovitého tvaru, souběžně s barokními úpravami na samotném kostele. V současné době má zvonice střechu jehlancovitého tvaru se zkosenými a zalomenými hranami. Střechu zakončuje špic s makovicí.

Před zvonicí jsou po stranách hlavního vstupu umístěny kamenný náhrobek a kamenný kříž jako artefakty z původního hřbitova. Kamenné zdivo je zvandalizováno množstvím drobných vyrytých nápisů.

Areál farnosti u sv. Štěpána Při farnosti byla založena také dodnes funkční škola U svatého Štěpána. Za kostelem býval rozsáhlý hřbitov sahající až k hradbám. Areál zabíral téměř celou plochu mezi dnešními ulicemi Štěpánská, Ječná, Žitná a Sokolská.[ Během své existence se hřbitov neustále rozrůstal. Například v souvislosti s morovou ránou roku 1502 pojal až 15000 mrtvých. Areál hřbitova protínala komunikace vedena zhruba v úrovni dnešní ulice V Tůních.

Jeho součástí byly kromě kostela, rotundy a zvonice také dvě hřbitovní kaple, které se do dnešní doby nedochovaly. Kaple Všech svatých byla vystavěna záhy po dokončení kostela. Jejím hlavním účelem byly pohřby poutníků, putujících do kaple Božího těla na Dobytčím trhu. Roku 1830 byla integrována do stavby obytného domu dnes na adrese Na Rybníčku 1380/18. Dále se na hřbitově nacházela Jeruzalémská kaple, pravděpodobně z poloviny 16. století. Byla postavena na osmibokém půdoryse s jehlancovitou střechou.

Roku 1784 byl v rámci reforem Josefa II. zrušen hřbitov i všechny kaple, které se na něm nacházely. Postupně byly pozůstatky hřbitova zlikvidovány a roku 1833 byly definitivně završeny terénní úpravy, ačkoliv v témže roce se v blízkosti kostela nacházelo ještě 209 náhrobků. Místem byla vedena ulice Na Rybníčku a většina plochy byla zastavěna, části jsou dnes parkově upraveny.

Pověst náhled|areál farnosti, zleva Jeruzalémská kaple, zvonice, kostel Ve zvonici byl zavěšen i zvon zvaný Lochmar, opředený pověstí o jeho zhotoviteli – zvonaři německého původu Lochmayerovi, řečenému Lochmarovi. Ten byl údajně odpůrcem husitského hnutí a poté co rozzuřený dav vedený kazatelem Janem Želivským vydrancoval kostel svatého Štěpána se Lochmar vydal k novoměstské radnici s kladivem v ruce na její obranu.Po defenestraci byl zvonař umístěn do žaláře a na přání Želivského byl za zvuku jeho vlastního zvonu popraven. Na popravišti mu Lochmar odkázal že jeho zvon bude zvonit i u jeho smrti. Když došlo později na popravu Jana Želivského silný vítr zvon rozhoupal a jeho slova se naplnila. Zvon údajně sloužil ke hlášení bouří. Na jinou tragickou událost, kdy byl pomocník zvoníka Šimon vymrštěn zvonem z okna, upomínal malý pomník s nápisem existující ještě počátkem 19. století.

Reference

kostel svatého Štěpána Kategorie:Gotické stavby v Praze Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 2)