Kostel svatého Václava je římskokatolický farní kostel v obci Dolní Jirčany, která spadá pod obec Psáry v okrese Praha-západ. Původně raně gotický kostel je situován na výrazném návrší v severní části vesnice a díky své poloze tvoří její přirozenou urbanistickou dominantu. Objekt je od roku 1965 zapsán v ústředním seznamu kulturních památek ČR.

Informace o stavbě Stavba je navržena jako orientované jednolodí s půlkruhově ukončenou apsidou na východní straně a obdélnou sakristií připojenou k severní straně presbytáře. Celý objekt je postaven z kombinace kamene a cihel. V západním průčelí se tyčí mohutná hranolová věž, přičemž hlavním vstupem do kostela je portál v jejím přízemí. Kostel tvoří jednotný architektonický celek s přilehlým hřbitovem a ohradní zdí.

Historie objektu Nejstarší stavební horizont kostela spadá do 13. století, kdy vznikl presbytář a přilehlá sakristie v raně gotickém (v literatuře někdy označovaném jako pozdně románském) slohu. Ve druhé čtvrtině 14. století (přibližně v letech 1330–1350) byla apsida nově zaklenuta žebrovou klenbou, což dokládá profilace žeber i tvar svorníku. Původní středověká loď byla pravděpodobně menšího rozsahu a románského charakteru.

K zásadní přestavbě celého objektu došlo v roce 1877 pod vedením architekta B. Münzbergera. Původní loď byla v rámci těchto úprav zbourána a nahrazena současnou, rozměrnější stavbou. Tato pseudorománská úprava měla za cíl sjednotit výraz kostela s dochovaným středověkým jádrem v duchu tehdejšího historismu.

Zaniklá dřevěná zvonice Až do roku 1877 nedisponoval kostel kamennou věží v průčelí. V areálu hřbitova stála samostatná dřevěná zvonice hranolového typu se strmou dlátkovou střechou. Technicky se jednalo o vzácnou konstrukci tzv. starovodského typu s vloženou vzpěradlovou soustavou nesoucí těžké zvony. Tato zvonice, patřící k nejstarším v regionu, byla zbořena právě při Münzbergerově přestavbě, kdy její funkci převzala nová věž integrovaná přímo do osy kostela.

Architektonický popis exteriéru Exteriér kostela je kompletně omítnutý a barevně sjednocený historizující fasádou.

Apsida: Je podkovitá, má šířku 5,3 m a délku 5,09 m. Přímo nad dveřmi apsidy i na boku apsidy jsou velká okna s půlkruhovým záklenkem a profilovanou šambránou.

Loď: Fasáda lodi je rytmizována pilastry s náznakem patky, které vertikálně člení stěny na jednotlivá pole a celý obvod spodní části stavby lemuje výrazný průběžný sokl. Pod hlavní římsou obíhá výrazný obloučkový vlys, který zdobí i tělo věže. Okna jsou velká, identická oknům na apsidě. Boční vstup na jižní straně lodi tvoří jednoduchý pravoúhlý portál s kamenným ostěním.

Věž: Třípatrová věž je horizontálně rozdělena římsami. V horním (zvonovém) patře jsou do všech stran prolomena sdružená okna se středním sloupkem (biforia). Hlavní vstup tvoří pseudorománský ústupkový portál s půlkruhovým záklenkem.

Architektonický popis interiéru Vnitřní prostor je rozdělen na loď a vyvýšený presbytář, který je oddělen vítězným obloukem.

Loď: Interiér lodi je plochostropý s fabionem. V západní části se nachází dřevěná kruchta nesená dvěma sloupy.

Presbytář (apsida): Je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby. Žebra mají profil otupeného klínu s postranními žlábky a dosahují šířky 16 cm. Sbíhají se do kruhového svorníku, na kterém je vytesán znak se třemi listovými stopkami. Žebra vyrůstají z jehlancových konzol s profilovanou krycí deskou a dvěma prstenci

Sakristie: Do sakristie vedou pozdně gotické dveře osazené v jednoduchém kamenném portálu.

Zařízení interiéru Vybavení interiéru je slohově pestré, s převahou baroka a rokoka.

Hlavní oltář: Rokokový, rámový z poloviny 18. století. Obraz sv. Václava je pravděpodobně dílem Ignáce Raaba. Oltář doplňují sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.

Boční oltáře: Na evangelní straně barokní oltář P. Marie a sv. Anny se sochami sv. Josefa a sv. Jáchyma. Na epištolní straně rokokový oltář sv. Kláry (kolem 1725) se sochami sv. Kateřiny a sv. Barbory.

Křtitelnice: Významným prvkem je barokní cínová křtitelnice z roku 1714, vysoká 83 cm. Stojí na s-ovitě prohýbaných nohách s karyatidami, víko zdobí lví hlavy s kruhy v tlamě a andílčí poprsí.

Mobiliář: V presbytáři se nacházejí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Karlovské o výšce cca 1,5 m a barokní pontifikální křeslo s akantovou řezbou a mušlí. V lodi se nachází kazatelna z 19. století se staršími barokními fragmenty.

Náhrobníky: V sakristii a lodi jsou zazděny náhrobní kameny rodu Sebusínů z let 1601–1605. Jeden z nich, Ferdinanda z Sebusína (1601), je zdoben reliéfem se dvěma znaky.

Symbolika: Svorník v klenbě nese unikátní znak donátora – tři lístky se lžicovitými stopkami spojenými ve středu.

Zajímavosti a historické nápisy náhled|Nápis na nejstarším zvonu z roku 1556 Nápisy na zvonech: Nejstarší zvon z roku 1556 (průměr 108 cm) nese český nápis: „LETHA PANIE M DL VI SLIT GEST TENTO ZWON KECZTI A KCHWALE PANV BOHV... SKRZE MNE MATIEGE SSPICZE SLEPYHO“. Další zvony od Mikuláše Löwa (1675) mají německé a latinské nápisy (např. „O GOTT LAS DIR BEFOHLEN SEIN DIE GLOCK UND AUCH DIE KIRCHE DEIN“) připomínající donátory Tomáše Korkinaka a Dorotu.

Půdorys objektu Půdorys kostela odpovídá podélné orientované stavbě. Loď má obdélný tvar o rozměrech přibližně 15 × 10 metrů. K ní je na východě připojen užší půlkruhový závěr a na severu obdélná sakristie. Hranolová věž v západním průčelí má čtvercový základ a její přízemí plní funkci předsíně.

Galerie

Reference

Literatura

Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek – Dobroslav Líbal ČESKÉ MORAVSKÉ A SLEZSKÉ ZVONICE – Karel Kuča Umělecké památky Čech A/J svazek první SOUPIS PAMÁTEK ČESKÝCH 28.

Externí odkazy

https://www.hrady.cz/kostel-sv-vaclava-dolni-jircany https://katalog.apha.cz/web/chramy/292 https://www.hrady.cz/kostel-sv-vaclava-dolni-jircany/galerieo/71441

Dolní Jirčany Václava Dolní Jirčany Václava Dolní Jirčany Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze Kategorie:Kulturní památky v okrese Praha-západ Kategorie:Psáry