náhled|Série vozu Škoda 1101 Tudor náhled|Automobilová pošta náhled|Pojízdná rentgenová ambulance RA2 s přívěsem z roku 1957 náhled|Walter Ideal s karoserií Lepil Rousínov pro slovenského dopravce v Tatrách náhled|Budka řidiče Tatry 111 náhled|Linková výroba kapot a blatníků Tatry 138 náhled|Linková výroba kapot a blatníků Tatry 148 Karoserie Lepil byla karosářská továrna ve Slavíkovicích, dnes součásti města Rousínov. Podnik vznikl roku 1887 jako kolářská živnost Tomáše Lepila a během první poloviny 20. století se proměnil ve významný regionální závod specializovaný na zakázkovou výrobu automobilových karoserií, zejména užitkových vozidel, autobusů a speciálních nástaveb. Po roce 1948 byl znárodněn a začleněn do národního podniku Karosa; v dalších desetiletích na jeho výrobní tradici navázaly další státní podniky působící v Rousínově.
Historie
Počátky podniku Zakladatel podniku Tomáš Lepil se narodil 18. února 1863 v Marefách u Bučovic. Vyučil se kolářem a roku 1887 si otevřel kolářskou živnost ve Slavíkovicích v domě čp. 17. Zpočátku se dílna zaměřovala především na opravy selských vozů a výrobu jejich dílů; přibližně po pěti letech začala vyrábět i celé vozy. Sortiment tvořily především selské vozy a lehké bryčky.
Roku 1892 byla výroba přestěhována do většího domu čp. 115 ve Slavíkovicích. Nové prostory umožnily rozšíření vybavení o pásovou pilu, soustruh a další zařízení. Roku 1911 vybudoval Tomáš Lepil novou dílnu u železničního nádraží; kovárna a kolářská dílna zde již byly odděleny a provoz získal charakter malé továrny. Podle přehledu města Rousínov zde po rozšíření pracovalo 26 dělníků a během první světové války 60 až 70 zaměstnanců.
Jedním z dobově uváděných úspěchů Lepilova kolářství bylo získání zlaté medaile ministerstva obchodu na hospodářsko-průmyslové výstavě.
Přechod ke karosářské výrobě Významnou roli v dalším vývoji firmy sehrál Tomášův syn Bedřich Lepil, narozený 14. srpna 1890. Po první světové válce, kdy tradiční kolářský výrobní program přestal podnik plně uživit, začal hledat nové výrobní možnosti v oblasti automobilových karoserií.
Za počátek automobilové karosářské výroby v podniku je považován rok 1919, kdy byla podle podnikové chronologie zhotovena první automobilová karoserie na podvozku vozu Daimler pro brněnského taxikáře Fuksu. Současně byl přijat první profesionální karosář od firmy Daimler. Roku 1920 vznikla veřejná obchodní společnost T. Lepil a synové.
Roku 1921 byl vyroben první autobus na podvozku Daimler-Benz, určený pro linku Otaslavice–Prostějov. Ve 20. letech se rozběhla systematická výroba zakázkových karoserií na podvozcích různých značek. Mezi hlavními výrobci podvozků, na nichž firma stavěla karoserie, byly uváděny zejména značky Praga, Walter, Tatra a Škoda.
Roku 1925 byla zahájena výroba systémem Weymann a kolářská výroba přestala být hlavním programem závodu.
Podle městského přehledu pracovalo v podniku kolem roku 1930 až 260 osob, takže šlo o jeden z významných průmyslových závodů širšího rousínovského okolí.
Lepilovy závody Roku 1932 postihl podnik rozsáhlý požár, který způsobil značné škody; shořela mimo jiné rozpracovaná série vozů Walter.
Roku 1935 zemřel Tomáš Lepil a vedení převzali jeho synové Bedřich a Josef Lepilovi. Podnik dále vystupoval pod názvem Lepilovy závody. Vedoucím výroby byl v této době Stanislav Skula.
Podle městského zdroje vznikl roku 1939 v závodě největší stěhovací vůz v Čechách, zhotovený pro Stěhovací společnost Morava.
Druhá světová válka Od roku 1938 se podnik podílel na armádních zakázkách. Během okupace byla větší část výrobních prostor zabrána pro potřeby válečné výroby a závod se věnoval zejména opravám a úpravám vojenské techniky a stavbě speciálních vozidel.
Roku 1941 byla zahájena sériová výroba karoserií Fiat Topolino; podniková chronologie uvádí sérii 100 kusů pro zahraničního odběratele.
Poválečné období Po roce 1945 byla činnost firmy obnovena pod názvem Bří Lepilové a spol., v jejímž čele stál Bedřich Lepil. Byla obnovena výroba autobusových karoserií, zpočátku v sérii osmi kusů, dále vznikala omezená série vozů Škoda 1101 STW a také luxusní autobusy pro zákazníky uváděné v dobových materiálech jako Froněk, Leviček a Praga NPO–ČD.
Do poválečné produkce jsou řazeny také vozy spojované s označením Mandelinka. Městský zdroj tento typ výslovně zmiňuje a podnikové materiály jej spojují s návrhy Stanislava Skuly.
Znárodnění a konec podniku Po únoru 1948 byl podnik komunistickým režimem znárodněn a začleněn do národního podniku Karosa. Podniková chronologie jej uvádí mezi několika znárodněnými karosářskými podniky v Československu. Veřejné i podnikové zdroje shodně uvádějí, že ředitel Bedřich Lepil byl zbaven funkce, s rodinou se musel vystěhovat a později byl vězněn. Josef Lepil zůstal v podniku do roku 1949 a poté byl přeložen na jiné místo v rámci národního podniku. Bedřichův syn Radovan nemohl pokračovat ve vysokoškolském studiu.
Než byl podnik zcela utlumen, stihl ještě vyrábět karoserie pro Škoda 1101 STW Tudor, autobusy Škoda RO 706, kabiny pro nákladní vozy Praga V3S a Tatra 148 a vyvinul kabinu k Tatra 815.
Podnik během socializmu nakonec zcela zanikl a továrna v Rousínově byla zbourána.
Vedení podniku Podle podnikového přehledu zahrnovalo vedení a ředitelské obsazení závodu tyto osoby: 1887–1920: Tomáš Lepil 1920–1935: Bedřich Lepil jako vedoucí provozu továrny 1935–1945: Bedřich Lepil a Josef Lepil jako společníci; Stanislav Skula jako vedoucí výroby 1945–1948: Bedřich Lepil jako ředitel Reference
Literatura GOMOLA, Miroslav. Karoserie Lepil aneb rousínovská historie. Brno: AGM, 1998. ČÁDA, František; JANÁK, Jan; HLADKÝ, Stanislav. Rousínov: dějiny a socialistická přítomnost. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1982.
Externí odkazy Historie na oficiálních stránkách města Rousínov Lepil Slavíkovice na stránkách Muzea českého karosářství
Kategorie:České firmy Kategorie:Zaniklé firmy v Česku Kategorie:Karosárny Kategorie:Firmy založené roku 1887 Kategorie:Firmy zaniklé roku 1948 Kategorie:Rousínov