Miloš Volf (2. června 1924 Tábor – 27. ledna 2012) byl český novinář, karikaturista, rozhlasový a televizní pracovník, účastník protinacistického odboje a vězeň nacistických koncentračních táborů.
Životopis Narodil se 2. června 1924 v Táboře Josefu a Marii Volfovým, majitelům obchodu se smíšeným zbožím. Otec byl rovněž aktivním členem odbojové organizace Obrana národa. Po dokončení základní školy byl přijat na osmileté reálné gymnázium v Táboře. Po okupaci Československa se rodina zapojila do ilegální činnosti. V jejich domě se ukrýval brigádní generál František Slunečko, jeden z vůdců domácího odboje, a později také parašutista František Pospíšil ze skupiny Bivouac vysazené z Velké Británie.
Miloš Volf jako středoškolák působil jako spojka. Přenášel zprávy, obstarával potraviny a pomáhal při ukrývání hledaných osob. Po atentátu na Reinharda Heydricha začalo gestapo síť odbojářů postupně rozkrývat. Dne 2. února 1943 byla rodina zatčena. Nejprve gestapo zatklo otce, následně Miloše, matku Marii i babičku. Po výsleších byli vězněni v Malé pevnosti Terezín. V Terezíně pracoval při stavebních a pomocných pracích.
V únoru 1944 byl s otcem deportován do koncentračního tábora Flossenbürg v Bavorsku. Vězni byli zařazeni do nejtěžších pracovních komand. Pracoval v kamenolomu. Později byl převelen do zbrojní výroby spojené s produkcí součástí letadel Messerschmitt. V důsledku hladu, nemocí a vyčerpání zvažoval sebevraždu. Vzpomínal, že přežil především díky solidaritě spoluvězňů a pomoci svého otce. Na jaře 1945 absolvoval pochod smrti, při němž nacisté evakuovali tábor před postupující americkou armádou. Mnoho vězňů bylo během pochodu zastřeleno. Volf s otcem přežili a byli osvobozeni americkými jednotkami. Po návratu do Tábora dokončil studium a nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po komunistickém převratu v roce 1948 však byl jako syn živnostníka politicky pronásledován. Studium musel ukončit a jeho otec byl roku 1950 v politickém procesu odsouzen k osmi letům vězení a přišel o majetek.
Od 50. let 20. století pracoval v médiích. Působil v Československém rozhlase, kde se věnoval zejména publicistice a pořadům pro mládež. Později přešel do Československé televize, kde pracoval jako dramaturg, redaktor a scenárista. Podílel se na řadě vzdělávacích a populárně naučných pořadů. Po roce 1968 byl během normalizace z televize propuštěn. Několik let pracoval v dělnických a technických profesích mimo obor. K novinářské a publicistické práci se mohl vrátit až později. Po roce 1989 se intenzivně věnoval dokumentaci nacistických zločinů a osudů českých vězňů. Přednášel na školách, spolupracoval s historiky a paměťovými institucemi a účastnil se pietních akcí v bývalém táboře Flossenbürg. Zemřel v lednu 2012 ve věku 87 let.
Reference
Kategorie:Čeští karikaturisté Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští dramaturgové Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Vězni koncentračního tábora Flossenbürg Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Narození 2. června Kategorie:Narození v Táboře Kategorie:Úmrtí v roce 2012 Kategorie:Úmrtí 27. ledna Kategorie:Muži