náhled|Dětská místnost v knihovně Broadway Library, v Čechy obývané čtvrti Broadway (1919) Cleveland, druhé největší město státu Ohio, představoval od počátku české imigrace do Spojených států amerických významné a svého času po Chicagu druhé nejpočetnější centrum této komunity. V době svého největšího rozmachu, přibližně na přelomu 19. a 20. století, byl Cleveland po Praze, Vídni a Chicagu označován za město s čtvrtým nejvyšším počtem Čechů.
Historie
Počátky První Češi, nezřídka odcházející za oceán po revolučních událostech v Rakouském císařství v letech 1848 a 1849, se v Clevelandu začali usazovat již počátkem 50. let 19. století. Cleveland, tehdy město o přibližně 17 tisících obyvatelích, byl jednou z možných zastávek na migračních trasách ve směru států Illinois, Iowa či Wisconsin, kde se Češi hojně usazovali, část z nich zde pak zůstala a vytvořila základ pro českou komunitu. Roku 1853 jsou v Clevelandu uváděni první čeští osadníci, majitelé farem J. Čapek a J. Doubrava, české osídlení pak spolu s celým městem rostlo na západním i východním břehu řeky Cuyahoga, na východním pak zejména v okolí ulice Croton Street.
Kultura Roku 1862 zde dochází k založení zdejší pobočky krajanského spolku Slovanská lípa, prvního českého spolku v Clevelandu, v rámci kterého byl roku 1866 vytvořen také česky hrající divadelní soubor. Od 60. let 19. století ve městě působily hudební spolky Lumír a Hlahol, které zde ve vzájemné spolupráci realizovali operní díla českých hudebních skladatelů, včetně Smetanovy Prodané nevěsty. Roku 1871 byl na rohu Croton Avenue a East 40th Street postaven spolkový dům Slovanské lípy, vybavený mj. společenským sálem. Další velký sál, Bohemian National Hall, byl z našetřených peněz postaven roku 1889. Rovněž zde byla roku 1871 založena první jednota tělovýchovného spolku Sokol, pro který zde vznikla též sokolovna a další prostory.
Rovněž bylo město sídlem vydávání českých knih, tiskovin a periodik v češtině. Po roce 1870 byly v Clevelandu k dostání českoamerické noviny a časopisy, mj. Pokrok či Dennice novověku, rovněž zde začali přechodně působit novináři těchto listů František Boleslav Zdrůbek, Jan Vratislav Čapek a Václav Šnajdr. Roku 1911 zde byl založen časopis Svět.
Náboženství náhled|Kostel sv. Prokopa na kresbě z roku 1919 Roku 1867 zde byl postaven první kostel zdejší křesťanské kongregace, kostel sv. Václava (St Wenceslaus Church), vedený knězem Antonínem Krásným, někdejším politickým vězněm v Rakousku po roce 1848. O dva roky později byla přistavěna fara a školní budova, nový kostel pak vznikl roku 1886. Roku 1874 byla pak na západním břehu řeky založena druhá zdejší farnost, farnost sv. Prokopa, vedená duchovním Josefem M. Koudelkou, pozdějším biskupem Wisconsinu. Farnost si nechala mezi lety 1899 až 1903 vystavět monumentální neorenesančně-neobyzantský kostel sv. Prokopa (St Procop Church), jeden z největších ve městě a vůbec první kostel v Clevelandu zbudovaný bez vnitřních nosných sloupů.
Po roce 1914
Po vypuknutí první světové války roku 1914 se město se rovněž stalo důležitým krajanským centrem v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa. Roku 1915 byla v Clevelandu podepsána tzv. Clevelandská dohoda, první společný písemný dokument podepsaný představiteli Čechů a Slováků.
Ve druhé čtvrtině 20. století pak dochází k postupné asymilaci komunity a útlumu krajanských aktivit.
Významní čeští obyvatelé Clevelandu
Karel Bernreiter (1867–1928), česko-americký podnikatel, člen Sokola, předseda Českého národního sdružení v Českém komitétu zahraničním František Josef Vlček (1871–1947), česko-americký průmyslník a podnikatel Maxmilián Švagrovský (1853–1921), český podnikatel, novinář a propagátor sportů (v Clevelandu dožil a byl pohřben)
Odkazy
Reference
Literatura ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926, s. 177. Online ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: Houghton Mifflin Company, 1920, s. 129. Online Sokol: časopis zájmům tělocvičným věnovaný. Praha: Miroslav Tyrš, 1871, 1(12), s. 98. ISSN 0489-6718. Online
Externí odkazy
Dennice novověku - archiv (Národní knihovna ČR)