Jaromír Plicka (29. ledna 1902 Jindřichův Hradec – 1. února 1979 Kosmonosy) byl český archivář, archeolog a muzejní pracovník.
Životopis Narodil se 29. ledna 1902 v Jindřichově Hradci do rodiny gymnaziálního profesora Richarda Plicky. Základní vzdělání získal v rodném městě, kde v letech 1909 až 1913 navštěvoval obecnou školu. Poté studoval na vyšším gymnáziu v Jindřichově Hradci, které v roce 1921 ukončil maturitou s vyznamenáním. Téhož roku nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval filozoficko-historický obor. Studium si doplnil vyšší knihovnickou zkouškou na Státní knihovnické škole v Praze, kterou složil v roce 1926.
Po odchodu svého otce do penze se rodina v roce 1931 přestěhovala do Poděbrad. Po otcově náhlé smrti v roce 1936 nastoupil do Hellichova muzea Poděbradska, kde působil nejprve jako volontér a později jako odborný pracovník financovaný muzeem i Státním archeologickým ústavem. Podílel se na správě muzejních sbírek a archiválií a jeho odbornou práci ocenil archivní inspektor profesor Václav Vojtíšek. Od roku 1943 byl pověřen také vědeckým soupisem prehistorických sbírek muzea.
Během druhé světové války se aktivně zapojil do záchrany jezdecké sochy českého krále Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha, která měla být zrekvírována a roztavena pro válečné účely. Díky úsilí několika odborníků se podařilo tuto kulturní památku uchránit.
Po osvobození pracoval v letech 1945 až 1949 jako městský archivář v Poděbradech. Po neshodách s představiteli města odešel a přijal místo správce muzea a městského archiváře v Moravské Třebové. Zde vedl muzeum i městský archiv až do svého odchodu do důchodu v roce 1965. Věnoval se evidenci, katalogizaci a odbornému zpracování muzejních sbírek i archivních fondů a výrazně přispěl k jejich odborné správě.
Po odchodu do penze se vrátil do Poděbrad, kde žil se svou matkou Blaženou Plickovou. I nadále se zajímal o historii, archeologii a archivnictví, o čemž svědčí rozsáhlá korespondence s předními českými odborníky, mezi nimiž byli archivář Václav Vojtíšek, Antonín Haas, numismatik Josef Sejbal či archeologové Jaroslav Böhm, Bedřich Svoboda, Bohuslav Novotný a Rudolf Turek.
Po smrti své matky v roce 1971 zůstal v rodinné vile sám. V posledních letech života se jeho zdravotní stav zhoršil kvůli nervovému onemocnění, které omezovalo jeho pohyblivost. V roce 1978 byl přijat do léčebny v Kosmonosech, kde 1. února 1979 zemřel na srdeční selhání.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští archiváři Kategorie:Čeští muzejní pracovníci Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Lidé z Poděbrad Kategorie:Lidé z Moravské Třebové Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Narození 29. ledna Kategorie:Narození v Jindřichově Hradci Kategorie:Úmrtí v roce 1979 Kategorie:Úmrtí 1. února Kategorie:Úmrtí v Kosmonosech Kategorie:Zemřelí na srdeční selhání Kategorie:Muži