Bedřich Dobrodinský (13. února 1896 Kunžak – 28. října 1979 Praha) byl český harfista, flétnista, hudební skladatel, pedagog a publicista.
Životopis Narodil se 13. února 1896 v Kunžaku. Pod vedením svého strýce Rudolfa Martínka se učil hře na housle, flétnu a křídlovku. Ve čtrnácti letech nastoupil jako elév hudby k 75. pěšímu pluku v Jindřichově Hradci, kde se začal věnovat také hře na harfu. Jeho učitelem byl harfista Gustav Milota, jehož měl po odchodu do civilu nahradit. V letech 1912 a 1913 se dále zdokonaloval ve hře na harfu u Josefiny Huberové v Salcburku, kde již vystupoval i jako sólista.
Za první světové války byl krátce nasazen na frontě, po třech měsících však vážně onemocněl. Po léčbě v Křemži působil znovu jako vojenský hudebník v Jindřichově Hradci a později v městském divadle v maďarském Debrecínu.
Po skončení války zahájil profesionální hudební kariéru. V roce 1919 působil jako flétnista a harfista v pražských biografech, následně do roku 1921 v Šakově filharmonii, kde se stal spoluzakladatelem prvního stálého českého dechového kvinteta. V letech 1921 a 1922 hrál v lázních Luhačovice a současně pokračoval ve studiu u flétnisty Jana Balíka a harfistky Heleny Kličkové-Nebeské.
Velkou část svého profesního života spojil s Českou filharmonií, jejímž sóloharfistou byl v letech 1922 až 1962. Během čtyřicetiletého působení se zařadil mezi přední evropské interprety svého nástroje. Vedle orchestrální činnosti pravidelně vystupoval jako koncertní sólista a spolupracoval s Československým rozhlasem.
Vedle interpretační činnosti se věnoval také skladbě. Komponoval především instruktivní skladby pro harfu, klavír, housle a další nástroje, které byly určeny zejména pro výuku. Většina z nich vyšla tiskem v nakladatelství Sádlo. Velký ohlas zaznamenaly také jeho dvě mše, uváděné na počátku druhé světové války. V roce 1946 premiéroval svůj „Koncert pro harfu a orchestr” se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a ve stejném roce jej provedl rovněž s Českou filharmonií.
V letech 1931 až 1946 vedl vlastní hudební školu. Po druhé světové válce vyučoval v letech 1946 až 1948 externě na nově založené Akademii múzických umění v Praze. Z politických důvodů mu nebylo umožněno získat trvalé pedagogické místo. Nadále proto působil alespoň jako soukromý konzultant. Mezi jeho žáky patřili přední čeští harfisté Karel Patras, Milena Šperlová a Libuše Váchalová.
Uplatnil se také jako hudební publicista. Publikoval řadu odborných článků věnovaných především technice hry na harfu a dějinám tohoto nástroje. Připravil rovněž rozsáhlou studii o harfistovi Klimentu Bosákovi, která však zůstala v rukopise.
Za své celoživotní zásluhy o českou hudbu byl v roce 1966 jmenován zasloužilým umělcem. Hudbě se věnují i jeho synové Bedřich, Jan Maria a Václav Dobrodinští, kteří se rovněž stali profesionálními hudebníky. Zemřel 28. října 1979 v Praze na následky cévní mozkové příhody.
Reference
Kategorie:Čeští harfenisté Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští hudební publicisté Kategorie:Čeští flétnisté Kategorie:Čeští houslisté Kategorie:Hudebníci České filharmonie Kategorie:Lidé Československého rozhlasu Kategorie:Narození v roce 1896 Kategorie:Narození 13. února Kategorie:Narození v Kunžaku Kategorie:Úmrtí v roce 1979 Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži