Kápálika, též kápála či mahávrata, byla šivaistická sekta věnující se tantrickým praktikám a extrémní askezi v duchu vámáčáry. Vznikla nejspíše v 5. či 6. století z pášupatovského šivaismu na jihu Indie a později se začala šířit na sever. Ostatní hinduisté kápalikou povětšinou opovrhovaly a v 14. století sekta zanikla, jejím dědicem však můžou být aghóríové. Jméno kápálika je odvozeno od slova kápála („lebka“), přičemž Šiva bývá také nazýván Kápálešvara („Pán lebek“).
Sekta se odvolávala na příběh obsažený v Mahábháratě, který vypráví o tom, jak Šiva v rámci sporu srazil Brahmovi jednu z jeho hlav a tím se dopustil činu zvaného brahmahatjá, zabití bráhmana. Aby se sebe Šiva smyl vinu, věnoval se po dvacet let askezi a Brahmovu lebku používal jako žebrací misku, o tomto období se hovoří jako o mahávrata („velký slib“). Své pokání pak ukončil ve Váránasí. Po jeho vzoru kápálijští asketici používali lebku jako misku, nosí lebku na své holi, pokrývají své tělo popelem a kostmi a nechávají si dlouhé, nemyté, vlasy.
Reference
Kategorie:Hinduistické směry, školy a sekty