Assita Adoua Kanková (* 14. července 1980 Godyr, Burkina Faso) je belgická novinářka, aktivistka a politička burkinafaského původu, která je od roku 2019 poslankyní Evropského parlamentu za stranu Nová vlámská aliance (N-VA). Působí také jako místopředsedkyně frakce Evropských konzervatistů a reformistů (ECR).

Mládí a vzdělání Kankoová se narodila roku 1980 v Godyru v Burkině Faso do muslimské rodiny. Vyrůstala v malé vesnici, kde její otec pracoval jako učitel a podle jejích slov žil v několika polygamních svazcích. V dětství byla podrobena ženské obřízce (FGM), proti níž později začala veřejně vystupovat a prosazovat její zákaz. V rozhovoru z roku 2016 uvedla, že ji matka k zákroku přivedla pod záminkou návštěvy kamarádky. V raném věku se seznámila s díly francouzské feministické spisovatelky Simone de Beauvoirové a filozofů evropského osvícenství, což ji přimělo kriticky přehodnocovat společnost, ve které vyrůstala.

Za svůj první kontakt s politikou označuje atentát na prezidenta Burkiny Faso Thomase Sankaru. Po vraždě významného burkinafaského novináře Norberta Zonga v roce 1998 začala v Ouagadougou studovat žurnalistiku a začala se zajímat o oblast lidských práv. V roce 2001 se přestěhovala do Nizozemska, aby ve studiu žurnalistiky pokračovala. Po seznámení se svým budoucím manželem se v roce 2004 usadila v Bruselu. Belgické občanství získala v roce 2008.

V roce 2010 vstoupila do liberálního think tanku Liberales a působila jako parlamentní asistentka vlámské strany Open VLD. V letech 2011–2015 pracovala v oblasti komunikace pro banku BNP Paribas. Následně absolvovala magisterské studium mezinárodní politiky na Diplomatické škole CERIS-ULB v Bruselu. V letech 2015–2019 působila jako ředitelka v Belgické technické spolupráci a v roce 2018 byla poradkyní politika Denise Ducarma ze strany Mouvement réformateur (MR) pro otázky násilí páchaného na ženách.

Politická kariéra V roce 2012 byla za frankofonní stranu Mouvement réformateur zvolena členkou obecního zastupitelstva v Ixelles. V roce 2018 vstoupila do vlámské nacionalistické strany Nová vlámská aliance (N-VA). Uvedla, že podporuje postoje mluvčího strany pro migraci Thea Franckena a že je zapotřebí důraznější politiky v boji proti obchodování s lidmi a nelegální migraci. náhled|Kanková na setkání s gruzínskou prezidentkou Salome Zurabišviliovou (2022) Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 byla za N-VA zvolena poslankyní Evropského parlamentu, kde se stala místopředsedkyní frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR). V souvislosti s ústupem Spojených států z některých oblastí světové politiky prosazuje aktivnější roli Evropské unie a upozorňuje, že případné mocenské vakuum by mohla zaplnit Čína. Ve funkci europoslankyně se věnuje také otázkám týkajícím se Afriky a během pandemie covidu-19 prosazovala intenzivnější evropskou spolupráci při zajišťování zdravotnické pomoci africkým státům.náhled|Kanková při výstupu na plenárním zasedání Evropského parlamentu (2024)V roce 2023 vyjádřila podporu Ukrajině během ruské invaze a kritizovala reakci Evropské unie, která podle ní na situaci reagovala příliš pozdě a „považovala mír za samozřejmost“. Odmítla neutrální přístup vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a podpořila dodávky přebytečné vojenské techniky ukrajinským ozbrojeným silám. Prohlásila: „Kdybych byla neozbrojeným Bambim, proč bych měla vyjednávat o míru se lvem? Já bych viděla mír, ale lev by viděl jen svou kořist.“ Ve stejném roce bylo proti Kankoové zahájeno vyšetřování na základě stížností zaměstnanců její parlamentní kanceláře. Byla obviněna ze zastrašování spolupracovníků, vytváření „kultury strachu“, nepřiměřeně náročného chování a psychického nátlaku. Vyšetřování bylo následně uzavřeno pro nedostatek důkazů.

Po útocích Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 během projevu v Evropském parlamentu vyzvala k „rozbití“ Hamásu a uvedla, že Západ by neměl být „naivní vůči radikálnímu islámu“. Zároveň vyzvala Belgii a Evropskou unii k přehodnocení financování Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), protože podle ní byla tato organizace zkorumpována Hamásem. Rovněž vystupovala proti antisemitismu na evropských a amerických univerzitách.

V březnu 2024 byla jednou z dvaceti poslanců Evropského parlamentu oceněných cenou „Rising Star“ v rámci každoročních cen časopisu The Parliament Magazine.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 byla zvolena na další funkční období a pokračovala ve funkci místopředsedkyně poslaneckého klubu Evropští konzervativci a reformisté. V belgických komunálních volbách téhož roku byla zvolena členkou městského zastupitelstva ve Vilvoorde.

Aktivismus a další práce Sama se označuje za aktivistku za práva žen. Založila organizaci Polin, jejímž cílem je podporovat rovné příležitosti a větší zapojení žen do politiky. Ve svých textech zdůrazňuje význam obrany hodnot evropského osvícenství, prosazuje odpovědnou migrační politiku a zasazuje se o důslednější integraci přistěhovalců do evropské a západní společnosti namísto podpory multikulturalismu. Jako oběť ženské obřízky spolupracuje také s nadací AHA Foundation, kterou založila Ayaan Hirsi Aliová, na boji proti ženské obřízce, nuceným sňatkům a porušování lidských práv.

V roce 2017 obdržela od Nové vlámské aliance (N-VA) ocenění Ebony Spur, přestože tehdy ještě nebyla členkou této strany. Toto každoročně udělované ocenění je určeno osobnostem nevlámského původu, které významně přispěly vlámské společnosti. Cenu jí předal generální tajemník N-VA Louis Ide, který uvedl, že jako politička přináší do frankofonní Belgie nový pohled na otázky bezpečnosti, hospodářství a školství a že její spisovatelská tvorba dodává ženám přistěhovaleckého původu odvahu vymanit se ze společenského tlaku, s nímž se ve svých komunitách často setkávají, a vybudovat si nový život v Belgii.

Vedle své politické a aktivistické činnosti se Kanková věnuje také autorské práci, působí jako poradkyně společností při zavádění Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů a přispívá jako publicistka do belgického deníku De Standaard.

Osobní život Kankoová je vdaná za belgického manžela. Má jednu dceru, narozenou v roce 2008, a s rodinou žije v Bruselu.

Bibliografie ''Omdat je een meisje bent. Verhaal van een besneden leven'' („Protože jsi dívka. Příběh obřezaného života“). Doorbraak, 2019. ''Leading ladies: maak je ambities waar'' („Vedoucí ženy: Naplňte své ambice“). Tielt: Lannoo, 2018. ''De tweede helft. Tijd voor een nieuw feminisme'' („Druhá polovina. Čas na nový feminismus“). Tielt: Lannoo, 2015.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky

Profil na stránkách Evropského parlamentu

Kategorie:Belgičtí politici Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Belgie (2019–2024) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Belgie (2024–2029) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu Nové vlámské aliance Kategorie:Narození 14. července Kategorie:Narození v roce 1980 Kategorie:Narození v Burkině Faso Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy