Kostel svatého Vavřince je římskokatolický kostel ve Strašicích v okrese Rokycany. Stojí uprostřed hřbitova na návrší nad čtvrtí Dvory (Dvůr), dříve Strašičky nebo Malé Strašice a představuje významnou architektonickou dominantu sídla. Farním kostelem byl od roku 1350, kdy panství získal Petr I. z Rožmberka Patří do farnosti Rokycany v Plzeňské diecézi.
Kostel je chráněn chráněn jako kulturní památka. Předmětem památkové ochrany je zejména dochované gotické jádro stavby, pozdně barokní přestavba, středověké nástěnné malby a urbanistický význam kostela jako dominanty historického centra Strašic.
Kostel svatého Vavřince představuje jednu z nejvýznamnějších středověkých sakrálních staveb na jižním Rokycansku. Jeho hodnota spočívá především ve spojení gotické architektury s kvalitní pozdně barokní přestavbou a v dochování autentických stavebních prvků ze 14. století. Současně je významným dokladem historického vývoje Strašic a jednou z nejstarších dochovaných staveb obce. Kostel je cennou ukázkou stavebního vývoje venkovské sakrální architektury, v níž se dochovalo gotické jádro doplněné rozsáhlými pozdně barokními úpravami. Významný je rovněž dochovaný soubor středověkých nástěnných maleb a architektonických detailů z období vrcholné gotiky.
Historie Historie kostela úzce souvisí s vývojem středověkých Strašic. Archeologické nálezy dokládají osídlení lokality již před první písemnou zmínkou o vsi. Samotné Strašice jsou poprvé připomínány roku 1349 jako městečko v držení rodu Rožmberků, zatímco kostel je poprvé písemně doložen roku 1352 (uvádí se i rok 1350). Podle stavebněhistorických průzkumů však jeho založení pravděpodobně spadá již do 13. století.
Současná nejstarší část stavby vznikla ve čtyřicátých letech 14. století. Z tohoto období pochází presbytář, sakristie a spodní partie věže. V presbytáři i sakristii se dochovala gotická žebrová klenba se svorníkem zdobeným erbem rodu Rožmberků, který připomíná někdejší patronát nad kostelem.
Kostel byl stavebně upravován v roce 1637 a znovu ve druhé polovině 18. století prošel rozsáhlou pozdně barokní přestavbou, ale jeho gotické jádro zůstalo zachováno. Byla vystavěna nová loď, změněno zastřešení i členění fasád a interiér získal jednotný barokní charakter. Přesto nebyly odstraněny nejcennější části gotické stavby, které byly do nové podoby organicky začleněny.
Další opravy probíhaly v průběhu 19. století a zejména ve století dvacátém. Jejich cílem byla především údržba krovu, střešní krytiny, omítek a interiéru. Restaurátorské práce zároveň umožnily odkrytí středověkých nástěnných maleb v presbytáři. V roce 2008 byla za přispění obce, obecní sbírky a farníků dokončena rekonstrukce fasády.
Architektura náhled|upright|Rožmberský erb na svorníku klenby
Kostel je orientovanou jednolodní stavbou s odsazeným polygonálně ukončeným presbytářem. K severní straně presbytáře přiléhá sakristie, západní průčelí uzavírá hranolová věž. Půdorys kostela odráží několik stavebních etap. Gotické jádro tvoří presbytář, sakristie a věž, zatímco loď pochází převážně z pozdně barokní přestavby. Na věži se vedle gotických konstrukcí dochovaly i prvky staršího stavebního vývoje, které bývají označovány za románské nebo romanizující.
Presbytář a sakristie na severní straně mají gotickou křížovou žebrovou klenbu na konzolách, jejíž svorníky patří k nejcennějším kamenickým článkům stavby. Loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, typickou pro barokní architekturu.
Exteriér je poměrně střídmý. Člení jej lizény a profilované římsy pocházející z barokní přestavby. Hmotové řešení kostela si však zachovalo středověkou kompozici s výrazně odsazeným presbytářem.
Nástěnné malby náhled|upright|Pašijový cyklus na severní stěně presbytáře
Nejcennější uměleckou památkou kostela jsou fragmenty gotických nástěnných maleb v presbytáři, datované přibližně do roku 1380 s pašijovými náměty Kristova života. Představují významný doklad středověké nástěnné výzdoby na Rokycansku a patří mezi nejstarší dochované malby v regionu. Byly odkryty při restaurátorských průzkumech ve 20. století. V roce 2011 byly objeveny další gotické malby v lodi kostela. Jedna z nich byla odkryta a zrestaurována Zobrazuje Pannu Marii se svatým Vavřincem, svatým Petrem a dalšími postavami.
Na stropě je malba zobrazující patrona kostela se Svatou Trojici, českými světci a samotný kostel ze čtyřicátých let 20. století. Vedle maleb představuje doklad původní výzdoby také rožmberský erb na svorníku klenby.
Současný mobiliář pochází převážně z období pozdního baroka a z úprav 19. století. Dominantou presbytáře je hlavní oltář zasvěcený svatému Vavřinci, patronovi kostela. Interiér dále doplňují boční oltáře, kazatelna, cínová křtitelnice z roku 1676 a varhanní kruchta. Část vybavení byla v průběhu staletí obnovována nebo nahrazována novějšími prvky. Historickou hodnotu mají rovněž kamenné architektonické články gotické stavby, zejména profilovaná žebra kleneb, svorníky a ostění.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Strašice Vavřince Strašice Vavřince Strašice Kategorie:Kostely plzeňské diecéze Vavřince Strašice Kategorie:Kulturní památky v okrese Rokycany Kategorie:Strašice