Viduarius (fl. 358) byl ve 4. století králem germánského kmene Kvádů. Jeho existence je doložena v díle Res gestae římského historika Ammiana Marcellina.
Ve 4. století musela Římská říše čelit opakovaným vpádům germánského kmene Kvádů, kteří stále častěji napadali a pustošili Panonii na středním Dunaji. Ammianus Marcellinus popsal události z roku 358, kdy římský císař Constantius II. podnikl vojenské tažení proti Kvádům a Sarmatům.
V té době vládl podunajským Kvádům Viduarius. Vedle něj jsou v pramenech zmiňováni také jeho syn Vitrodurus, podřízený kníže či vazal AgilimundusAmmianus Marcellinus ve svém díle Res Gestae v 17 svazku, 12 kapitole a 21 odstavci zaznamenal „regalis Vitrodorus Viduari filius regis et Agilimun dus subregulus aliique optimates et iudices variis populis praesidentes.“ z čehož Wolfgan Seyfarth usoudil, že Agilimundus byl zjevně podřízený nejvyššímu králi Viduariovi. a další velmoži a soudci stojící v čele nižších kmenových skupin. Když římská armáda vstoupila na území Kvádů, jejich představitelé před postupujícími vojsky poklekli a po udělení milosti splnili všechny podmínky, které jim Římané uložili. Kvádští vládci a velmoži předali Římanům své potomky jako rukojmí, aby zajistili dodržení uzavřených dohod a přijatých závazků. Poté tasili své meče, které uctívali jako posvátné symboly, a přísahali, že zachovají Římu věrnost.
O životě a vládě Viduaria se žádné další informace nedochovaly.
Odkazy Poznámky
Reference
Kategorie:Kvádové Kategorie:Svébští panovníci Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Úmrtí ve 4. století Kategorie:Muži