Ferdinand Leopold Špork ( Ferdinand Leopold Graf von Sporck; 13. listopadu 1664 – 28. dubna 1711 Baden u Vídně), byl český šlechtic z rodu Šporků. Vykonával úřad nejvyššího královského lovčího.

Život vlevo|náhled|Zámek Heřmanův Městec Narodil se jako mladší syn generála císařského jezdectva hraběte Jana Šporka (1595-1679) a jeho manželky Eleonory Marie z Finecku. Měl bratry Františka Antonína (1662–1738) a Jana Jiřího a sestry Marii Sabinu, provdanou za Františka Karla ze Swéerts-Reistu (1654–1692) a Annu Kateřinu (1669–1712), provdanou ze Schaffgotsche, poté Vrábská a nakonec z Daunu.

Po smrti otce a dosažení zletilosti 30. července 1684 si s bratrem Františkem Antonínem rozdělil dědictví po otci tak, že František Antonín obdržel panství Lysou nad Labem a Konojedy, Choustníkovo Hradiště s Heřmanicemi a Malešov s Koroticemi, zatímco Ferdinandu Leopoldovi připadlo panství Heřmanův Městec s Morašice s Hořiněvsí, Křivoklát a suma 15 000 rýnských tolarů v hotovosti.

Ferdinand Leopold od dětství trpěl sklony k agresivitě a sadismu, kromě toho později také holdoval alkoholu. V roce 1693 se dokonce ocitl před soudem, když k smrti ukopal svého štolbu. Od soudu odešel pouze s podmínkou, musel však úřadům zaplatit pokutu 1500 zlatých.

Po svém sňatku s Apolonií Rozálií Vratislavovou z Mitrovic se manželé usadili na zámku v Heřmanově Městci, což po předchozím životě v panském domě (staromitrovická tvrz v té době již nebyla obyvatelná) byla pro Apolonii Rozálii změna. Brzy po sňatku však Apolonie Rozálie poznala manželovu povahu a spolu se třemi syny musela snášet jeho výtržnosti a útisk. V roce 1698 Apolonie Rozálie požádala u pražské arcibiskupské konzistoře o rozvod a manželé byli předvoláni k soudu. V protokolu, který byl při projednávání sepsán, se můžeme dozvědět informace o atmosféře, která vládla na zámku v Heřmanově Městci, ale také svědectví, jak se Ferdinand Leopold snažil přinutit kuchaře, aby manželce přimíchal do polévky prudký jed. Tato skutečnost se nakonec ukázala jako nejzásadnější informací a soud tak Apolonii vyhověl a manželství rozvedl.

Krátce po skončení soudu se Apolonie Rozálie přestěhovala se svými dětmi na zámek Hořiněves, který roku 1674 zakoupil syn Jan Michael. V roce 1699 byla okolnostmi přinucena obrátit se na místodržitelství s žádostí o uvalení kurately na Ferdinanda Leopolda. K tomu došlo ovšem až v roce 1702, poté co pobodal dalšího svého štolbu. V té době se na její stranu postavil i švagr František Antonín Špork a právě jemu byla svěřena správa panství. Ferdinand Leopold byl zatčen, odvezen do Kladska, odkud však po krátké době uprchl (pravděpodobně do Halle či Lipska). V roce 1704 se mu za pomoci právníka Václava Neumanna z Puchholzu a úplatku 40 000 podařilo vymoci si u císaře zrušení kurately. Krátce poté se podílel na výtržnostech v Karlových Varech a po návratu do Heřmanova Městce nechal zničit vše, co tu František Antonín zařídil. O těchto a dalších činech informují časté stížnosti Apolonie Rozálie, která měla strach o majetek, který měl připadnout jejich dětem. Zároveň také žádala o uvalení další kurately, ovšem ta byla díky úplatku u císařského dvora dlouhou dobu odkládána a to i přes excesy, kterých se její manžel dopouštěl. Mezi ně patřila např. střelba na kočár sedleckého opata Jindřicha Snopka či událost, při které nařídil svým vyzbrojeným podruhům a pacholkům vyhnat z Heřmanova Městce Františka Antonína, který za ním přijel na návštěvu. Navíc se mu podařilo přesvědčit bratra, že Apolonie je jen hamižná intrikánka, které jde pouze o jeho majetek.

V roce 1706 se situace mezi ní a Františkem Antonínem ještě více vyostřila. Na jejího manžela Ferdinanda Leopolda byla uvalena nová kuratela a ten byl odvezen na léčení do Prahy a následně do lázní Baden v Rakousku. Správou panství byla pověřena Apolonie Rozálie. Druhá kuratela skončila v roce 1710 a 18. dubna roku 1711 Ferdinand zemřel. Následně se František Antonín obrátil na soud a žádal o vydání majetků svého zemřelého bratra. Teprve po několika letech, zřejmě poté, co si uvědomil, že již nebude mít mužského potomka, se s Apolonií Rozálií usmířil. Apolonie se pak musela postarat o své dospívající syny, kterým dokázala zajistit vzdělání a umožnila jim absolvovat kavalírské cesty.

Hrabě Ferdinand Leopold Špork zemřel v lázních Baden u Vídně dne 28. dubna 1711.

Manželství a potomstvo Hrabě Ferdinand Leopold se oženil s hraběnkou Apolonií Rozálií Vratislavovou z Mitrovic (1666–1747), která byla pravděpodobně dcerou Petra Arnošta Vratislava z Mitrovic a jeho manželky Anežky Eliška Bechyňové z Lažan. Z jejich manželství se narodilo šest dětí - pět synů a jedna dcera, přičemž jediná dcera a nejstarší syn zemřeli nedlouho po porodu a další syn zemřel v dětství.

1. Eleonora Anežka (okolo 1687 – 1693) 2. Jan Václav (okolo 1688 – 1694) 3. Jan Antonín (1. 10. 1689 Heřmanův Městec – 20. nebo 26. 6. 1714) 4. Jan Michael (1692 – 13. ledna 1738) 5. Jan Rudolf (27. března 1695 – 21. ledna 1759), římskokatolický duchovní, stal se biskupem v Adratu a proslavil se také svým výtvarným talentem 6. Jan Josef (22. listopadu 1693 – 1749), byl ženatý s Marií Annou Věžníkovou z Věžník (1698–1738) a pokračovatelem hraběcí linie rodu.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy Rodokmen Sporcků na stránkách patricus.info (Vlastimil Jirout)

Kategorie:Šporkové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Narození v roce 1664 Kategorie:Narození 16. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1711 Kategorie:Úmrtí 28. dubna Kategorie:Úmrtí v Badenu (Dolní Rakousy) Kategorie:Pohřbení v Kuksu Kategorie:Muži