náhled|Francouzská politická karikatura z roku 1898 Čína – dort králů a císařů zobrazuje britskou královnu Viktorii, německého císaře Viléma II., ruského cara Mikuláše II., Marianne zosobňující Francii a japonského císaře Meidži porcující Čínu ovládanou císařem Kuang-sü. Nápisy „Kiao-Tchéou“ a „Port-Arthur“ na kusech dortu představují konkrétní území v Číně; v pozadí na situaci s hrůzou reaguje vyobrazený čínský mandarín. V oblasti mezinárodních vztahů je sféra vlivu prostorový nebo geografický region nebo skupina státních útvarů či národů, nad nimiž má vůdčí národní stát nebo jiná geopoliticky mocná organizace určitou úroveň kulturního, ekonomického, vojenského nebo politického vlivu či exkluzivity.
Ačkoli mezi ovlivňovaným a ovlivňujícím subjektem může existovat formální aliance nebo jiné smluvní závazky, taková formální ujednání nejsou pro existenci sféry vlivu nezbytná. Vlivu lze dosáhnout jak pomocí tvrdé síly, tak pomocí měkké síly. Podobně ani formální aliance nemusí nutně znamenat, že jedna země spadá do sféry vlivu druhé země. V historii silná či striktní exkluzivita v rámci sfér vlivu často vedla k vyšší míře globálních konfliktů a napětí mezi těmito sférami, nebo s nimi byla spojována. Naopak obchod, vzájemná závislost a komunikace mezi sférami plodily období relativního míru – stejně jako období, kdy byly sféry vlivu prosazovány slaběji a mezinárodní sdružení fungovala na dobrovolnější bázi.
V extrémních případech se země nebo společenství v rámci „sféry vlivu“ jiného, mocnějšího národního státu může stát klientským státem nebo funkční pobočkou tohoto státu – a fakticky tak sloužit jako satelitní stát nebo de facto kolonie. Tak tomu bylo v desetiletích po skončení druhé světové války v případě Sovětského svazu (prostřednictvím dominantního Ruska) a menších členů východního bloku (např. pobaltských států; takové mocenské vztahy pravděpodobně existují v dnešním Bělorusku). Systém sfér vlivu, v němž jsou regiony rozděleny mezi mocné národy, které pak ovlivňují záležitosti malých národů ve svém regionu nebo do nich zasahují, přetrvává minimálně od starověku (viz. Mélos během peloponéské války nebo území Acháje během římsko-seleukovské války). Geopolitické mocenské vztahy jsou často analyzovány pomocí pojmů regionálních nebo globálních supervelmocí, velmocí a/nebo středních mocností.
Někdy mohou různé části jedné země spadat do různých sfér vlivu, nebo může národ spadat do různých sfér vlivu v závislosti na tom, jaká oblast je ovlivňována (např. obchodní nebo kulturní vliv). V 19. století byly nárazníkové státy Írán a Thajsko, ležící mezi Britským, Francouzským a Ruským impériem, rozděleny mezi sféry vlivu těchto tří mezinárodních mocností. Podobně bylo po druhé světové válce Německo rozděleno do čtyř okupačních zón, z nichž tři se později sloučily do Západního Německa a ze zbývající se stalo Východní Německo – přičemž první jmenovaný stát byl členem NATO a druhý členem Varšavské smlouvy.
Odkazy Související články Geopolitika Hegemonie Jazykový svaz Mocenská rovnováha Národní zájem Nerovné smlouvy Suzerenita Železná opona
Externí odkazy
Kategorie:Geopolitika