Popraviště v Krnčí se nacházelo v zalesněném údolí mezi Kladnem, Vinařicemi a Libušínem (v katastru Kladno) a za druhé světové války sloužilo kladenskému gestapu jako vojenská střelnice a popravčí místo. Dnes se v oblasti nachází policejní střelnice a přírodní památka Krnčí a Voleška, bývalé popraviště je pietním místem s památníkem vedené v Centrální evidenci válečných hrobů.
Historie vlevo|náhled|Pozůstatky bývalé vojenské střelnice v blízkosti památníku Před druhou světovou válkou se na místě nacházela střelnice tehdejší československé armády. Za německé okupace byla využívána k výcviku příslušníků kladenské úřadovny gestapa a dalších složek. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 se místo stalo popravištěm a 1. června 1942 zde bylo popraveno celkem šest osob. Odsouzeným přečetl rozsudky stanného soudu na místě sám přítomný šéf kladenského gestapa SS-Hauptsturmführer Harald Wiesmann. Exekuce provedla popravčí četa o síle 18 mužů.
V Krnčí byla zavražděna rodina Mikulových z Brozan nad Ohří. Terezie Mikulová (*1868), její manžel Josef (*1871) a jejich děti Blažena (*1905) a Josef (*1907) za tzv. "napomáhání nepřátelům Říše", kdy ve své cihelně ukrývali odbojáře. Z Brozan nad Ohří pocházela i rodina Heřmanských, kteří se zapojili do protinacistického odboje. Matka dvou dětí, Marie Heřmanská (*1908), byla popravena v Krnčí (její manžel Josef Heřmanský byl zastřelen 2. července 1942 na Kobyliské střelnici). Nejmladším ze zastřelených byl šestnáctiletý Zdeněk Černý za schvalování atentátu na Heydricha. Na četnické stanici v Rakovníku ho udala matka jeho vrstevníka, která trvala na předání celé věci kladenskému gestapu.náhled|Pomník obětem a informační tabulka v místech popravištěPopravy se účastnil i český lékař, František Sladký, který s nacisty kolaboroval. Ten v Krnčí prohlédl a zapsal do protokolu zdravotní stav odsouzených. Těla byla uložena do hromadného hrobu.
Po válce V květnu 1945 došlo k exhumaci ostatků za asistence místních svědků. Mikulovi a Marie Heřmanská byli poté pohřbeni v Brozanech nad Ohří, Zdeněk Černý na hřbitově v Rakovníku.
Anna Mayerová, která udala šestnáctiletého Zdeňka Černého, byla po skončení války zatčena. Ve vazbě se neúspěšně pokusila o sebevraždu. Mimořádným lidovým soudem v Praze byla dne 25. září 1946 za zločin udavačství odsouzena ke ztrátě občanské cti a k trestu smrti, který byl vykonán na nádvoří Pankrácké věznice.
Šéf kladenského gestapa Harald Wiesmann, zodpovědný mimo jiné také za vyhlazení obce Lidice, byl popraven oběšením 24. dubna 1947 v Praze v Pankrácké věznici.
Pomník náhled|Pomník obětem v Krnčí Místo bývalého popraviště je pietním místem s památníkem. Pomník tvoří šedý kámen, kvádr bez pravého horního rohu, na jednostupňovém podstavci. Kolem pomníku je položeno několik dlaždic pro zpevnění povrchu. Původní nápis "NA PAMĚŤ ZDE POPRAVENÝM OBĚTEM NĚMECKÉHO FAŠISMU V LETECH 1939 - 1945" byl po rekonstrukci v roce 2015 rozšířen na "NA PAMĚŤ ZDE POPRAVENÝM OBĚTEM NĚMECKÉHO FAŠISMU V ROCE 1939 – 1945 / DNE 1. 6. 1942 ZDE BYLI ZASTŘELENI / ČERNÝ ZDENĚK * 9. 9. 1925 / HEŘMANSKÁ MARIE * 25. 2. 1908 / MIKULOVÁ TEREZIE * 14. 1. 1868 / MIKULA JOSEF * 26. 2. 1871 / MIKULOVÁ BLAŽENA * 22. 1. 1905 / MIKULA JOSEF *19. 9. 1907". O pomník se stará Spolek pro zachování odkazu českého odboje.
Odkazy
Reference Kategorie:Dějiny Kladna Kategorie:Heydrichiáda Kategorie:Československý odboj během druhé světové války Kategorie:Bývalé střelnice Kategorie:Střelnice v Česku Kategorie:Popraviště Kategorie:Pomníky a památníky druhé světové války ve Středočeském kraji