Singerova vila je stavba v Klatovech, kterou jako rodinnou vilu nechal počátkem 20. století postavit továrník Singer. Nachází se na adrese Národních mučedníků 192. Za druhé světové války byla sídlem klatovského gestapa, v současnosti zde sídlí mateřská škola.

Historie Dvoupatrovou vilu navrhl roce 1924 architekt Rudolf Eisler pro klatovského továrníka Leo Singera. Rodinnou vilu s garážemi pro osobní automobily obklopovala rozsáhlá zahrada s tenisovými kurty a bazénem. Leo Singer byl vnukem Bohumila SingeraStátní oblastní archiv v Plzni; Bohumil Singer, továrna na kůže, hnací řemeny a kožené zboží, Klatovy (NAD 10646, B. Singer Klatovy). Ke stažení online., který se v roce 1820 narodil ve Strážově a roku 1942 tam založil koželužnu. V roce 1876 přesídlil do Klatov, kde v podnikání pokračoval. Po jeho smrti v roce 1905 převzali podnik jeho synové Jindřich (1857–1937) a Max (1866–1912), kteří v Klatovech postupně vybudovali nový rozsáhlý tovární komplex. Po smrti Maxe vedl firmu Jindřich a jeho synové Leo (* 1894) a Otto (* 1898). Firma Bohumil Singer, továrna na kůže, hnací řemeny a kožené zboží v Klatovech (německy Gottlieb Singer, Leder-, Treibriemen- und Lederwarenfabrik in Klattau) produkovala především hnací řemeny, různé druhy vojenských potřeb, a další kožené výrobky. Patřila k největším podnikům svého druhu v západních Čechách, ve třicátých letech zaměstnávala 350 lidí.

Do osudu rodiny Singerů zasáhla druhá světová válka. Z důvodu rasové perzekuce se bratři Leo a Otto Singerovi rozhodli odejít ze země (nejprve do Finska a poté do Brazílie). Ze zahraničí podporovali československý odboj a různé organizace, např. Československý červený kříž. Rodinný majetek byl Němci zabaven a na továrnu byla uvalena německá správa. V Singerově vile si gestapo (v jehož čele stál kriminální rada Heinrich Winkelhofer) zřídilo své sídlo, výslechové místnosti a cely. Byly zde vyneseny rozsudky nad českými vlastenci, z nichž někteří byli popraveni ve Spáleném (Lubském) lese. Popel popravených příslušníci gestapa vysypávali do jámy na zahradě Singerovy vily. Část rodu Singerů – Jindřichovi potomci Arnošt, Robert a Karolína a jejich rodiny – zahynuli v koncentračních táborech.

Ostatky popravených byly po válce díky iniciativě majora Jana Doubka (jehož rodina byla popravena ve Spáleném lese) a na základě výpovědí příslušníků gestapa u Singerovy vily objeveny. Následně byly vyzvednuty a popel obětí byl symbolicky rozdělen do 73 uren. Příbuzní si mohli urny vyzvednout a důstojně je pohřbít. Část ostatků zůstává dodnes uložena v hrobu s pomníkem „Obětem světové války“ v horní části klatovského hřbitova u svatého Jakuba. náhled|upright|Pamětní deska u vstupní branky Leo a Otto Singerovi prodali v roce 1946 svůj podnik firmě Polický, n. p., Chrudim. V roce 1948 byl zestátněn a začleněn do znárodněných podniků Kozak, kožedělných závodů Klatovy. V Singerově vile sídlilo ředitelství n. p. Kozak (po roce 1989 měl do té doby úspěšný podnik problémy, v roce 1998 skončil v konkurzu a v roce 2003 definitivně ukončil činnost). V roce 1949 bylo uvolněno přízemí vily pro novou mateřskou školu, první a druhé poschodí obývali nájemníci. Po čase byla celá budova určena výhradně pro mateřskou školu. V letech 1991–1993 prošla budova rekonstrukcí (např. byly vyzděny původní balkony v prvním patře). V roce 2010 byla částečně zrekonstruována jednopodlažní vedlejší budova, která Singerům sloužila jako garáže a dílny (po válce byla využívána jako objekt ligy proti tuberkulóze, dětské jesle, prostor využíván základní školou).

Události z druhé světové války související se Singerovou vilou dnes připomíná pamětní deska u vstupní branky. V roce 1999 byl na zahradu u Singerovy vily umístěn kruhový pomník z leštěného kamene nazvaný Kamenné zrcadlo. Jeho autorem je klatovský sochař Václav Fiala.

Odkazy

Reference

Kategorie:Vily v Klatovech Kategorie:Dějiny Klatov Kategorie:Postaveno v Česku 1924 Kategorie:Heydrichiáda