Josef Karel Emanuel hrabě z Valdštejna-Vartenberka na Duchcově ( Joseph Karl Emanuel Graf von Waldstein-Dux, 16. února 1755 – 17. března 1814) byl český šlechtic z duchcovsko-litomyšlské linie rodu Valdštejnů. Vlastnil několik velkých panství v Čechách a na Moravě (Duchcov, Třebíč), kde prováděl stavební úpravy svých sídel. Zároveň sloužil v císařské armádě, zúčastnil se válek proti Francii a později dosáhl hodnosti generálmajora (1810). Proslul především jako hostitel Giacoma Casanovy, jehož po dlouhé roky zaměstnával na svém zámku v Duchcově.
Život vlevo|náhled|Zámek Duchcov Narodil se jako nejstarší syn hraběte Emanuela Filiberta z Valdštejna (1731–1775)Rodokmen Valdštejnů dostupné online a jeho manželky princezny Marie Anny Terezie z Lichtenštejna (1738–1814), dcery knížete Emanuela z Lichtenštejna (1700–1771).Rodokmen Lichtenštejnů dostupné onlineRodina Emanuela z Lichtenštejna dostupné online
Měl bratry Jana Bedřicha (1756–1812), sekavského biskupa, Františka Adama (1759–1823), proslulého botanikaKolektiv: Tváře osvícenství; NPÚ Kroměříž, 2021; s. 210–213 (kapitola František Adam z Valdštejna) ISBN 978-80-907400-8-2 a Ferdinanda Arnošta (1762–1823), generála v britské armádě. Sestra Marie Anna z Valdštejna, byla provdaná do Španělska a byla intimní přítelkyní Luciena Bonaparta, bratra císaře Napoleona. Další sestra Marie Alžběta (1764–1826) byla manželkou státníka a finančníka Josefa Karla z Ditrichštejna.
náhled|vlevo|Erb rodu Valdštejn-Vartenberků V roce 1775 převzal po otci rodový majetek. Jednalo se především o fideikomis Duchcov-Litvínov, k němuž patřila řada vesnic a přibližně 10 000 hektarů půdy.KOBLASA, Pavel: Reálné fideikomisy aristokratických rodin v Českém království a střední Evropě; Národní archiv Praha, 2025; s. 121–122 ISBN 978-80-7469-147-8Přehled majitelů panství Litvínov na webu Města Litvínova dostupné online Hodnota panství byla v roce 1773 vyčíslena na jeden milión zlatých s ročním výnosem 41 000 zlatých.VALENTA, Aleš: Lesk a bída barokní aristokracie; České Budějovice, Univerzita Hradec Králové, 2011; s. 258 ISBN 978-80-86829-62-3 Jeho dalším majetkem byla panství Hrubá Skála a Svijany. Od počátku 18. století byl na panství významný rozvoj textilního průmyslu s centrem v manufaktuře v Litvínově.Historie manufaktury v Litvínově na webu Městského úřadu v Litvínově dostupné online HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách 1640–1740; NLN, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2013; s. 43, 278 ISBN 978-80-7422-233-7 Na zámku Duchcov realizoval poslední barokní úpravy ve slavnostním sálu a přistavěl spojovací trakt mezi severním křídlem a konírnou.Anděl (1984), s. 109.Stavební vývoj zámku Duchcov na webu Národního památkového ústavu dostupné online Od roku 1785 na zámku působil jako osobní knihovník hraběte slavný italský dobrodruh Giovanni Giacomo Casanova.Giacomo Casanova na webu Národního památkového ústavu (Dějiny zámku Duchcov) dostupné online Za Josefa Karla zámek navštívili také Friedrich Schiller, který zde v roce 1791 studoval archivní prameny ke svému dramatu Valdštejn.Výstava o rodině Valdštejnů ve Valdštejnské zahradě na webu Národního památkového ústavu dostupné online Dalšími hosty v Duchcově byli Johann Wolfgang von Goethe nebo Ludwig van Beethoven.HRBEK, Jiří: Proměny valdštejnské reprezentace. Symbolické sítě valdštejnského rodu v 17. a 18. století; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2015; s. 62, 64, 172 ISBN 978-80-7476-082-2 V roce 1813 zámek navštívil ruský car Alexandr I., jeho bratr Konstantin, král Fridrich Vilém, rakouský státní kancléř Klemens Wenzel von Metternich nebo maršál Karel Schwarzenberg a další osobnosti, které v Teplicích jednali v rámci své koalice proti Napoleonovi. Zároveň Valdštejnova panství trpěla průchody spojeneckých i francouzských armád s hospodářskými důsledky.Rok 1813 na Duchcovsku dostupné online Po smrti Josefa Karla převzal v roce 1814 správu dědictví jeho bratr František Adam z Valdštejna a v letech 1814–1818 nechal zámek upravit v klasicistním stylu. Pokračoval také v budování krajinářského parku, které započal Josef Karel v roce 1812.HIEKE, Karel: České zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1984; s. 91 Vzhledem ke stále přetrvávajícímu zadlužení krátce poté prodal Svijany a Sychrov (1820) a Hrubou Skálu (1821).Kolektiv: Tváře osvícenství; NPÚ Kroměříž, 2021; s. 210–213 (kapitola František Adam z Valdštejna) ISBN 978-80-907400-8-2
V mládí Josef Karel kromě pobytu na českých statcích zajížděl často do Paříže, kde se do Velké francouzské revoluce stýkal s osobnostmi z řad kultury a umění. Za válek s republikánskou Francií vstoupil do armády a zúčastnil se bojů v Německu. S ohledem na svůj původ rychle postupoval v hodnostech na majora, podplukovníka a plukovníka.Josef Karel z Valdštejna na webu napoleon-series.org dostupné online Po tažení v roce 1809 získal titulární hodnost generálmajora (Generalmajor ad honorem).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 107 dostupné onlineMilitär Almanach 21; Vídeň, 1811; s. 49 dostupné online Již od roku 1776 byl také c. k. komořím.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1814; Vídeň, 1814; s. 43 dostupné online
V roce 1797 zdědil po Vincencovi z Valdštejna panství Třebíč na Moravě.NAČERADSKÁ, Petra: Po stopách Valdštejnů, Národní památkový ústav Praha, 2020; s. 24 ISBN 978-80-7480-152-5 Třebíčské panství bylo na základě závěti Kateřiny z Valdštejna z roku 1637 vázáno statutem tzv. seniorátního fideikomisu, což znamenalo, že je měl dědit nejstarší člen rodu. Vzhledem k široce rozvětvenému klanu Valdštejnů docházelo vždy ke sporům o senioritu a Josef Karel převzal Třebíč faktičky až v roce 1802.Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 342 heslo z Valdšteina dostupné onlineKUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII.; s. 673 ISBN 978-80-7277-041-0 Již předtím zde ale pobýval, mimo jiné proto, že Třebíč s ročním výnosem 30 000 zlatých představovala významný přínos do rodinné pokladny celoživotně zadluženého Josefa Karla. Po vzoru litvínovské manufaktury se v Třebíči pokusil o založení podobného podniku, narazil ale na odpor místního soukenického cechu.BEČKOVÁ, Jana: Valdštejnové a Třebíč. Historie starobylého českého rodu na třebíčském panství; Muzeum Vysočiny Třebíč, 2008; s. 42–43 ISBN 978-80-86894-10-2 Kromě Duchcova a Třebíče rád pobýval na zámku Hrubá Skála. V roce 1812 nechal v blízkosti zámku vystavět poměrně prostý kostel svatého Josefa ve stylu romantizující novogotiky podle projektu Jindřicha Hausknechta.
Hrabě Josef Karel Emanuel z Valdštejna zemřel 17. března 1814 ve věku 59 let jako svobodný a bezdětný. Byl pochován v rakouské generálské uniformě v kostele sv. Josefa, který založil, poblíž hruboskalského zámku.
Hrabě Valdštejn a Casanova vlevo|náhled|Kostel sv. Josefa v Hrubé Skále Josef Karel na zámku v Duchcově hostil slavného dobrodruha Giacoma Casanovu. O prvním setkání hraběte z Valdštejna s Casanovou na hostině u benátského vyslance v Paříži se zmiňuje Karel Josef z Ligne v 15. svazku svého „Oeuvres mélées en prose et en vers“. Hrabě, velký cestovatel a sběratel, byl rovněž neobyčejně zběhlý v kabalistice, okultních i ostatních vědách a literatuře o nich. Osobností Casanovy byl silně přitahován a přesvědčil ho, aby jej následoval do Čech. To se mu nakonec skutečně podařilo. Casanova v lednu 1783 opustil Benátky a odjel do Vídně. Nějakou dobu dělal sekretáře benátského velvyslance Foscariniho a po jeho smrti přijal v roce 1785 pozvání hraběte Valdštejna na jeho panství v Čechách.TICHÝ, s. 16 Ten a aby si velmi dobře informovaného dobrodruha připoutal trvale, jmenoval ho svým osobním knihovníkem. Přestože práce nabízela hmotné zajištění a dobrý plat, Casanova popisuje své poslední roky jako nudné a frustrující. S Valdštejnem si příliš nerozuměl a u zámeckého personálu byl neoblíbený.TICHÝ, s. 18–19 Zpestřením mu byly příležitostné návštěvy Výmaru, Drážďan nebo Prahy. Jak podrobně popisuje kníže de Ligne, Casanova zneužíval přízně hraběte a postupně se stal téměř nesnesitelným. Trpěl depresemi a dokonce uvažoval o sebevraždě.TICHÝ, s. 29 Počátkem roku 1798 se jeho zdraví náhle zhoršilo. Zemřel na zámku za přítomnosti hraběte Valdštejna a knížete de Ligne 4. června 1798. Jeho poslední slova prý byla: TICHÝ, s. 169–170 Giacomo Casanova byl pohřben na duchcovském hřbitově.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Josef Karel Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Hrabata Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 16. února Kategorie:Narození v roce 1755 Kategorie:Úmrtí 17. března Kategorie:Úmrtí v roce 1814 Kategorie:Muži