Anežka z Poitiers († asi 586) byla francouzská řeholnice a abatyše kláštera Svatého Kříže. Katolická církev jí uctívá jako svatou.
Život Budoucí světice byla v mládí dvorní dámou a důvěrnou společnicí franské královny Radegundy, manželky franského krále Chlothara I. Když Radegunda, která svého manžela nenáviděla, protože dobyl její rodnou zemi a nechal popravit jejího bratra, uprchla od dvora a přijala mnišství, její věrná společnice Anežka ji následovala.
V Poitiers založila Radegunda za podpory několika biskupů, především svatého Germana Pařížského, ženský klášter. Přestože jej fakticky sama vedla, z pokory odmítla přijmout úřad abatyše. Na její žádost proto svatý German ustanovil představenou kláštera Anežku, kterou označil za „nejbližší učednici, duchovní dceru a přítelkyni z dětství Radegundy“.
Radegundě se za významné pomoci Anežky podařilo proměnit nový klášter ve významné duchovní centrum. V klášteře se pečovalo o chudé a malomocné a zároveň zde nalezl útočiště jeden z posledních vzdělaných Římanů – Venantius Honorius Clementianus Fortunatus, někdy označovaný za posledního básníka antiky.
Uprostřed všeobecného chaosu raného středověku dokázali Radegunda, Anežka a Venantius, který rovněž přijal mnišský život, vytvořit malý ostrov spravedlnosti a bezpečí. V klášteře žilo přibližně 200 řeholnic, opisovaly se knihy a uchovávala i vytvářela umělecká díla.
Díky svým rozsáhlým kontaktům se Radegundě podařilo získat z Konstantinopole vzácnou křesťanskou relikvii – částečku Životodárného kříže Páně. Jak Radegunda předpokládala, přilákala tato relikvie do kláštera množství poutníků i finanční prostředky, které byly využity na výzdobu kláštera, provoz špitálu a rozvoj skriptoria.
Venantius Fortunatus věnoval svým dobrodinkám řadu básní – především Radegundě, ale příležitostně také Anežce, například k výročí jejího ustanovení abatyší. Lehký a bezstarostný tón jeho básnických poselství adresovaných Anežce však vyvolal mezi odpůrci Radegundy různé pomluvy. Venantius se musel hájit tím, že Anežku miluje pouze jako svou „duchovní sestru“. Dokud se tyto řeči neutišily, byl nucen klášter opustit, po určité době se však mohl vrátit.
Svatá Anežka zemřela asi roku 586. O rok později ji následovala Radegunda. Venantius Fortunatus je podle jedné z tradic přežil téměř o dvacet let a na sklonku života se stal biskupem v Poitiers.
Ostatky svaté Anežky jsou uloženy v kostele svaté Radegundy v Poitiers. Její liturgická památka se slaví 13. května.
Odkazy Reference
Kategorie:Ženy Kategorie:Francouzští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Středověcí světci Kategorie:Francouzské abatyše Kategorie:Francouzské řeholnice Kategorie:Úmrtí v roce 586 Kategorie:Úmrtí v Poitiers