Útok vozem na CSD Berlin 2026 se odehrál v sobotu 25. července 2026 krátce před 22. hodinou v berlínském parku Tiergarten nedaleko Braniborské brány. Útočník najel pronajatým automobilem do lidí účastnících se závěrečných oslav akce Christopher Street Day (CSD) na podporu práv LGBT+ komunity. Při útoku zemřela 65letá polská občanka a asi 30 osob utrpělo zranění, z nichž několik bylo v přímém ohrožení života.
Policie jako hlavního podezřelého identifikovala 21letého německého občana libanonského původu Abdula B., který byl veden jako radikalizovaný člen berlínské islamistické scény v nejrizikovější kategorii nebezpečnosti a v době útoku se nacházel v podmínce. Následujícího dne kolem 18. hodiny byl podezřelý dopaden v zahrádkářské čtvrti Spandau na západě Berlína, a když při zatýkání na policisty zaútočil bodnou zbraní, zasahující speciální jednotka jej zastřelila.
Případ byl úřady vyšetřován s podezřením na teroristický útok, v havarovaném vozidle byl nalezen mobilní telefon s videem přísahy věrnosti organizaci Islámský stát. Po smrti dopadeného bylo trestní stíhání vůči němu formálně zastaveno a pokračovalo vyšetřování případných spolupachatelů.
Skutek vyvolal společenskou i politickou debatu. Na jedné straně se otevřela témata zpřísnění trestního práva pro mladistvé radikály a účinnějšího monitorování nebezpečných osob, na druhé straně zazněly požadavky na zvýšení právní i fyzické ochrany queer osob před předsudečným násilím, posílení preventivních programů a varování před uplatňováním kolektivní viny. Na místě útoku v parku Tiergarten vzniklo trvalé pietní místo.
Průběh Berlínský průvod hrdosti Christopher Street Day se v roce 2026 konal pod heslem „“ (volně přeloženo „Stát si za svým je sexy.“), které reagovalo na rostoucí nevraživost vůči queer komunitě. Program začal již v pátek 24. července politickým shromážděním. Sobotního průvodu se zúčastnily statisíce lidí, přes 80 alegorických vozů a 50 pěších skupin; trasa vedla z Potsdamer Platz kolem Siegessäule k Braniborské bráně a ulici 17. června. vlevo|náhled|Bílý vůz nabouraný do stromu v Tiergarten Krátce před 22. hodinou SELČ vjel bílý vůz (popisovaný jako minivan nebo menší SUV, možná Citroën SpaceTourer) do parkové oblasti Tiergarten. Podle berlínského primátora Kaie Wegnera byla na průvodu hrdosti „vysoká úroveň bezpečnosti“. Akci chránilo 2 200 policistů a na vytipovaných místech bylo rozmístěno 1 800 zábran včetně 60 těžkých betonových zátarasů schopných zastavit i nákladní vůz. Řidič však využil boční vstup u Lessingova památníku v jihovýchodním rohu parku a úzký chodník, z něhož pak odbočil na cestu Ahornsteig (Javorová stezka).
Vozidlo najelo na cestu mezi účastníky akce, srazilo několik lidí a následně narazilo do stromu, čímž se zcela zdemolovalo. Řidič a případní další spolujezdci z opuštěného vozu uprchli pěšky. Podle svědeckých výpovědí se na místě mohl pohybovat muž v černém oblečení ozbrojený mačetou či bodnou zbraní; policie i záchranáři potvrdili, že mezi zraněnými byly osoby s poraněními způsobenými nárazem vozidla i osoby s bodnými zraněními.
Při útoku zemřela na místě jedna žena. Záchranná služba ošetřila 16 zraněných lidí, z nichž tři byli v ohrožení života, osm utrpělo těžká zranění a pět lehká. Pozdější informace od mluvčího berlínských hasičů Dominika Pretze uváděly až 29 zraněných, během nedělního odpoledne již podle policie nebyl nikdo ze zraněných v ohrožení života. Přibližně 30 osob bylo bezprostředně ošetřeno kvůli šoku. Záchranáři zřídili u budovy Říšského sněmu provizorní přistávací plochu pro vrtulníky k transportu zraněných do nemocnic.
Policie a organizátoři akce okamžitě ukončili a nařídili návštěvníkům evakuaci z parku.
Vyšetřování Vyšetřování převzala berlínská generální prokuratura, zabývající se nejzávažnějšími trestnými činy, a zemský kriminální úřad (LKA), které případ šetřily jako úmyslný čin s dosud nejasným motivem, s podezřením na teroristický útok. Do pátrací akce se v noci zapojilo přes 2 200 policistů včetně jednotek z Hamburku a dalších spolkových zemí, využity byly i vrtulníky a spolková policie odpovědná za ochranu hranic.
Nad ránem 26. července vyhlásila policie veřejné pátrání po 21letém podezřelém jménem Abdul B. Popsán byl jako štíhlý muž vysoký přibližně 190 cm s černými vlasy, oblečený do černé mikiny s kapucí a bílých kalhot. Bezpečnostní složky varovaly veřejnost, že by mohl být ozbrojený a nebezpečný. Podle policejního mluvčího Floriana Natha byl podezřelý známý jako člen berlínské islamistické scény. Policie provedla několik razií, mimo jiné v bytě ve čtvrti Schöneberg, podezřelého se však zadržet nepodařilo. Policisté prohledávali železniční stanice, letiště a hraniční přechody. vlevo|náhled|Boční pohled na havarovaný vůz v neděli dopoledne Kriminalisté rovněž prověřovali, zda v automobilu nejelo více osob a zda bylo vozidlo soukromé či pronajaté. Podle magazínu Focus již v sobotu 25. července v noci dopadla policie spolupachatele, který měl v automobilu sedět na místě spolujezdce. Podle regionální veřejnoprávní stanice RBB24 se mělo jednat o občana Íránu. Policie však tato tvrzení zprvu nepotvrdila ani nevyvrátila. Později během neděle mluvčí berlínské policie Florian Nath pouze uvedl, že už několik lidí policie vyslechla a na část z nich uvalila vazbu. Federální prokuratura následně oznámila, že podezření bylo v případě Íránce neopodstatněné, a byl propuštěn. Podle svědků se sice pohyboval směrem od bílého vozu, nenašly se však důkazy o tom, že by v ní seděl.
O pátrání byly informovány i policejní sbory v sousedních státech, včetně České republiky. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt na nedělní tiskové konferenci 26. července uvedl, že se jedná o islamistický terorismus. Úřady rozhodly o zvýšení stupně bezpečnostního rizika v zemi. Ve večerních hodinách německý bulvární deník Bild informoval, že policie dopadla podezřelého v zahrádkářské kolonii v západoberlínské části Spandau, kde měl údajně jeho otec zahradní domek. Podle RBB24 jej policisté zastřelili. Podle dalších informací byl dopaden kolem 18. hodiny a policisty napadl bodnou zbraní. Berlínské speciální komando jej zastřelilo. Dle svědků měly být v odstupu několika minut vypáleny dvě salvy. Následná resuscitace byla neúspěšná.
V pondělí 27. července večer byli ještě drženi ve vazbě tři lidé. V srpnu 2026 federální prokuratura vyšetřování Abdula B. pro podezření z vraždy a pokusu o vraždu formálně ukončila. Vyšetřování potenciálních spolupachatelů pokračovalo. Data o pohybu pronajatého vozidla použitého k útoku ukazovala před vjezdem do parku Tiergarten klikatou dráhu se zastavováním a zrychlováním, což by mohlo podporovat hypotézu o vzdáleném navádění a spojení s nějakou třetí stranou v průběhu útoku. V autě byly nalezeny stopy DNA hlavního podezřelého, avšak nikoho dalšího.
Hlavní podezřelý Německý magazín Focus v neděli 26. července uvedl, že hlavním podezřelým má být muž s libanonskými kořeny, ale německým občanstvím, narozený roku 2005 v Berlíně, plným jménem Abdul Rahman Toufic Ballout. Podle média měl bydlet ve čtvrti Schöneberg asi kilometr od místa činu. Deník Berliner Morgenpost uvedl, že jeho záznamy o problémovém a agresivním chování sahají už do první třídy základní školy, opakovaně byl vyloučen z výuky, rodiče však nespolupracovali, otec se podle záznamů choval konfrontačně a matka nekomunikovala, odmítli diagnostické vyšetření v psychiatrické léčebně. Dvakrát změnil základní školu a stal se z něj záškolák. Na střední školu docházel do zvláštního centra, zjištěnou poruchu učení později doplnila porucha emocionálního a sociálního vývoje. Policie evidovala řadu jeho násilných činů – v březnu 2019 napadení, v září 2019 napadení, v září 2019 loupež, v září 2020 těžké ublížení na zdraví. Byl odsouzen ke 40 hodinám veřejných prací, resp. vůči němu byl uplatněn „soudní příkaz“ pro mladistvé, mimo jiné za napadení a vydírání, za napadení spolužáka a krádež sluchátek jiného chlapce.
Podle pozdějších informací z médií měl Abdul B. v minulosti obvykle trávit letní prázdniny v rodinné vlasti Libanonu. Po rozvodu rodičů v roce 2020 žil s matkou a svými třemi sestrami, silně věřícími. Berliner Morgenpost psal, že podle spolehlivých zdrojů z bezpečnostních složek byl jeho otec homosexuální a měl údajně žít se svým partnerem v Berlíně. Po deseti letech v roce 2022 opustil Abdul B. školu pro děti se speciálními potřebami bez závěrečné zkoušky. Po škole absolvoval několik praxí v různých řemeslných provozech, rok a půl pracoval u bezpečnostní služby, poté žil ze sociálních dávek.
Úřadu pro ochranu ústavy, německé vnitřní civilní zpravodajské službě, byl údajně znám již od svých 16 let. Od roku 2020 se radikalizoval v okruhu Amira Abo A., německo-egyptského kazatele narozeného v Berlíně roku 1996, který posléze v září 2024 emigroval do Mauritánie. V roce 2021 konvertoval ze šíitského islámu na sunnitský, což jej rozkmotřilo s šíitskou rodinou. Byl členem skupiny salafistické mládeže, navštěvoval radikální mešity v Neuköllnu a věnoval se získávání nových věřících. Na radikální scéně byl znám také jako „Abu Muawiyah“ či „Abu Ibrahim al-Qahtani“. Netajil se sympatiemi k teroristické organizaci Islámský stát (ISIS). Dva z jeho bratranců – synové tety z otcovy strany Hanan a islamistického ideologa Omara Bakriho Fustuqa, známého též jako Omar Bakri Muhammad – byli sami bojovníky Islámského státu, jeden z nich Muhammad údajně zemřel v roce 2015 při bojích v syrském Aleppu a druhý bratranec s bojovým jménem „Abu Bilal al-Lubnani“ byl zabit koncem roku 2015 v Iráku. Jejich syrský otec O. B. Fustuq byl jednou z předních islamistických osobností v Anglii a do roku 2023 si v Libanonu odpykával trest odnětí svobody.
Na Telegramu provozoval Abdul B. profil s asi 600 sledujícími, kde zveřejňoval kázání a další náboženský obsah. Byl aktivní i na Instagramu a TikToku. Na sociálních sítích sledoval řadu islamistických a džihádistických kazatelů, včetně účtů, které byly dříve vyšetřovány pro podíl na terorismu. Ve svých kázáních agitoval proti demokracii a její stoupence označoval za „nevěřící“, pro které bůh připravil „mučivý trest“. Podle vyšetřujících měl na jeho radikalizaci značný vliv také salafistický německo-egyptský kazatel nenávisti Ibrahim El-Azzazi, zvaný „šejk Ibrahim“, mající na TikToku asi 100 000 sledujících.
Podle vyšetřujících se Abdul B. v minulých letech několikrát snažil k ozbrojencům Islámského státu v zahraničí připojit, chtěl kvůli tomu odjet nejprve do Mauritánie a pak do Sýrie. V květnu 2025 odletěl přes Turecko do Mauritánie, ale po příletu do Nuakšottu byl pohraničními úředníky zadržen a nucen vrátit se do Německa. Poté odletěl přes Turecko do Libanonu. V červenci 2025 byl libanonskými úřady zatčen poté, co se údajně snažil skrz Telegram kontaktovat lidi, které považoval za členy Islámského státu, a snažil se dostat do Sýrie. Libanonský vojenský soud jej odsoudil ke třem měsícům vězení, přičemž obvinění zahrnovala podněcování k náboženským a sektářským konfliktům. Následně byl deportován zpět do Německa.