Cavaione (do roku 1997 ) je osada v jižní části údolí Val Poschiavo ve švýcarském kantonu Graubünden. Politicky patří do obce Brusio.

Geografie Cavaione leží v nadmořské výšce 1200 až 1500 m na prudkém svahu na levém břehu potoka Sajento, poblíž hranice s Itálií. Od centra obce Brusio je vzdáleno vzdušnou čarou asi 1,5 km jihozápadně.

Historie První písemná zmínka o místě pochází z roku 1233 pod názvem Cavalono. V roce 1873 žilo v Cavaione 14 rodin bez státního občanství s celkem 103 obyvateli, v roce 1950 už jich bylo jen 65. Jako komplex alpských pastvin (tzv. alp) v údolí Valtellina bylo Cavaione ve středověku majetkem kaple Madony z Tirana pod správou Tirana. Počátkem 16. století byla hranice posunuta ve prospěch obce Brusio. Až do 17. a 18. století zůstávalo Cavaione pouze letním sídlem. Kaple sv. Kříže (S. Croce), postavená v roce 1777, patřila až do 19. století k farnosti Tirano, poté k Brusiu. Poté, co bylo údolí Valtellina v roce 1797 odtrženo od Graubündenu, zůstal průběh hranice v Cavaione a v údolí Val dal Saent až do roku 1815 opět nejasný. V té době prodala kaple své statky v Cavaione rodinám z Valtelliny. Ty si z Cavaione, které až do roku 1874 zůstávalo bez státní příslušnosti, a tudíž bylo osvobozeno od daní, udělaly své trvalé nebo letní sídlo. Až do roku 1874 nemělo Cavaione, jakožto tradiční pašerácká základna, žádnou obecní organizaci s výjimkou jednoho polního hlídače a zabavovatele (dobytka).

Definitivní součástí švýcarského státního území se Cavaione stalo až na základě dohody mezi Itálií a Švýcarskem ze 27. srpna 1863, kterou Spolkové shromáždění schválilo 5. prosince 1864 a jež vstoupila v platnost 18. června 1865. Došlo při tom však k omylu, který byl napraven další smlouvou uzavřenou 31. prosince 1873. Vedle úprav hranic v otázce údolí Dappental a enklávy Verenahof se jednalo o jedinou větší změnu švýcarského státního území od roku 1815. V roce 1875 získali obyvatelé Cavaione domovské právo v obci Brusio, čímž se stali švýcarskými občany. Šlo o 21 rodin, celkem 108 osob. Tato naturalizace si vyžádala náklady ve výši 43 500 franků, včetně 19 000 franků na zřízení školy. Na základě rozhodnutí Spolkového shromáždění přispěl stát částkou 17 900 franků. Spolková rada ve svém poselství popsala sociální situaci v Cavaione následovně: „Všichni obyvatelé se zabývají výhradně zemědělstvím, ale podle všech zpráv jsou chudí a celkově ve značné míře zanedbaní.“

V roce 1968 byla postavena zpevněná silnice do Cavaione. V roce 1997 byla založena nadace Cavaione. V roce 1875 žilo v Cavaione celoročně ještě přes 100 lidí. V roce 2025 byla většina domů po většinu roku prázdná. Trvale ve vesnici žilo již jen osm osob. V roce 1971 musela být uzavřena zdejší škola. Nadace Cavaione si klade za cíl zachovat kulturní dědictví vesnice a její krajiny. Ta je charakteristická terasovitým terénem s 16 kilometry suchých kamenných zídek v extrémně strmém svahu.

Doprava Cavaione je dostupné veřejnou dopravou pomocí poptávkové autobusové dopravy (PubliCar).

Odkazy

Reference

Kategorie:Vesnice ve Švýcarsku