Idiorytmické mnišství je původní formou mnišského života v křesťanství, jak jej dokládá svatý Antonín Veliký (asi 250–355). Je opakem cenobitského mnišského života v tom, že místo společného vlastnictví žije mnich sám, často v určité míře izolace. Spočívá v úplném stažení takového mnicha (resp. poustevníka) ze společnosti do ústraní (např. na poušť), a v neustálé praxi mentální modlitby. Slovo idiorytmický pochází ze dvou řeckých slov, idios pro „konkrétní“ a rhythmos pro „vládnout“, takže lze toto slovo přeložit jako „řídit se vlastními záměry“. Praktikuje se primárně v pravoslavném křesťanství.
Odkazy Reference
Kategorie:Křesťanské mnišství