Wayne Michael Primeau (* 4. června 1976 Scarborough, Ontario, Kanada) je kanadský hokejový trenér a bývalý útočník.
Hráčská kariéra Mládí S hokejem začínal v organizaci Brooklin-Whitby Minor Hockey Association (dnes WMHA). V sezóně 1991/92 zářil v týmu Whitby Midget AAA. To mu otevřelo dveře do velkého juniorského hokeje. V roce 1992 si ho z celkově 4. pozice v draftu OHL vybral tým Owen Sound Platers. Jako talentovaný mladík reprezentoval výběr Ontaria na turnaji o 17 let (1992) a následně oblékl dres Kanady v kategorii do 18 let (1993). V 16 letech skočil rovnou do tvrdého juniorského hokeje. Jako nováček odehrál 66 zápasů, zaznamenal 37 bodů a okamžitě na sebe upozornil svou tvrdou hrou, za což vyfasoval 110 trestných minut. Ve vyřazovacích bojích přidal prvních 8 startů a 5 bodů (1+4), čímž potvrdil, že pro vypjaté zápasy má velký potenciál. Ve svém druhém roce v Owen Soundu zažil obrovský herní i bodový skok. Stal se jedním z tahounů týmu. V 65 zápasech základní části nastřílel 25 gólů a přidal 50 asistencí (celkem 75 bodů). Tato sezóna z něj udělala elitního prospekta pro NHL. V létě 1994 po něm na vstupním draftu NHL sáhlo v 1. kole Buffalo Sabres z celkové 17. pozice. Vrchol v Owen Soundu byla sezóna 1994/95, pro Waynea nejproduktivnější v celé jeho hokejové kariéře (v základní části doslova zářil. V 66 zápasech nasbíral úctyhodných 96 bodů za 34 gólů a 62 asistencí). V playoff dovedl svůj tým dál než v předchozích letech, když v 10 zápasech nasbíral 13 bodů (4+9). V playoff dovedl svůj tým dál než v předchozích letech, když v 10 zápasech nasbíral 13 bodů (4+9). Díky skvělé formě ho Buffalo Sabres na jeden zápas povolalo do NHL. Poslední juniorský rok byl pro něj velmi specifický a rozdělený mezi dva týmy, jelikož už výkonnostně přerůstal juniorskou kategorii. Za Platers stihl odehrát 28 zápasů, ve kterých si držel bilanci více než 1,5 bodu na zápas (44 bodů). V průběhu sezóny byl vyměněn do ambiciózního týmu Oshawa Generals. Za Oshawu odehrál zbylých 24 zápasů základní části s bilancí 25 bodů. Wayne Primeau byl vyměněn z týmu Owen Sound Platers do Oshawa Generals za budoucí draftové volby a finanční kompenzaci. Oshawa Generals měl ty nejvyšší ambice pro zisk titulu. Největší hvězda týmu Marc Savard a ani Wayne Primeau nedokázali postoupit ále v playoff, vypadli hned v úvodním kole proti Belleville Bulls 1:4 na zápasy.
Buffalo Sabres V létě 1994 byl vybrán ve vstupní draftu NHL v 1. kole z celkové 17. pozice. První příležitost v Buffalu dostal 3. května 1995, poslední zápas v základní části povolali z OHL Primeau. Ten v zápase proti New Jersey Devils dokonce skóroval, ve třetí třetině překonal náhradního brankáře Chrise Terreriho. Primeau se objevil v dresu Sabres na začátku ročníku 1995/96, po dvou zápasech se vrátil do juniorské soutěže. Jakmile Oshawa Generals vypadla z playoff OHL, Buffalo Sabres svého nadějného centra okamžitě stáhlo a poslali ho na farmu do Rochester Americans (AHL), kde stihl odehrát závěr základní části a hlavně kompletní playoff (17 zápasů), které skončilo ziskem Calderovým pohárem. Po letním kempu v roce 1996 se Primeau zařadil do hlavní sestavy Sabres. Wayne se v kabině potkal s legendárním brankářem Dominikem Haškem, ale také s mladými puškami jako Miroslav Šatan nebo Václav Varaďa. Sám Primeau plnil roli klasického silového útočníka ve třetí či čtvrté formaci. Část sezóny ještě vypomáhal v Rochesteru. Se Sabres postoupil do playoff, kde odehrál 9 zápasů. Buffalo v prvním kole vyřadilo Ottawu (4:3), ale ve druhém kole padlo s Philadelphií Flyers (1:4), kde tehdy zářila legie zkázy – shodou okolností vedená Waynovým starším bratrem Keithem Primeauem. V sezóně 1997/98 odehrál Wayne Primeau svou první kompletní sezónu v NHL bez jediného startu na farmě. Definitivně se etabloval jako nepostradatelný silový hráč v sestavě Buffalo Sabres, se kterými došel až do finále Východní konference. Primeau nastupoval nejčastěji ve třetí nebo čtvrté útočné formaci, kde měl za úkol neutralizovat elitní formace soupeřů. V základní části nastoupil k 69 zápasům, ve kterých nasbíral 12 bodů za 6 gólů a 6 asistencí. Plně využil své somatické parametry (193 cm a 104 kg) a soupeře deptal tvrdými hity, nasbíral 87 trestných minut. Wayne Primeau nebyl bodovým lídrem jako v juniorských letech, stal se z něj klasický a vysoce ceněný hráč pro speciální úkoly, který týmu dodával potřebnou tvrdost a odolnost. Sezónu 1998/99 prožil z absolutních vrcholů své hokejové kariéry. S týmem Buffalo Sabres proklouzl jako podceňovaný outsider skrze celé playoff až do legendárního a kontroverzního finále Stanley Cupu proti Dallas Stars. Jeho role v týmu pod vedením trenéra Lindyho Ruffa se ustálila – byl klíčovým centrem pro defenzivní úkoly, hru v oslabení a fyzické napadání. Oproti předchozímu roku ubral na zbytečných faulech a odseděl si 38 trestných minut. V playoff odehrál 19 zápasů, v nichž zaznamenal 7 bodů za 3 góly a 4 asistence. Skóroval například v 5. zápase semifinále konference proti Bostonu a prosadil se také hned v 1. zápase finále Stanley Cupu proti Dallasu, čímž pomohl Buffalu k překvapivé úvodní výhře 3:2 v prodloužení. Finálovou sérii prohráli 2:4 na zápasy. V poslední sezóně za Sabres pod trenérem Lindym Ruffem pokračoval ve své klasické, poctivé černé práci ve třetí či čtvrté formaci. Odehrál 41 zápasů, v nichž vstřelil 5 gólů a přidal 4 asistence (9 bodů) a nasbíral 39 trestných minutách. 9. března 2000, krátce před uzávěrkou přestupů, se Buffalo Sabres rozhodlo posílit útok o zkušeného střelce pro playoff. Manažeři zrealizovali velký trejd s Tampou Bay Lightning - Brian Holzinger, Wayne Primeau, Cory Sarich a volbu ve 3. kole draftu v roce 2000 (z níž Tampa draftovala Alexandra Charitonova) byli vyměněni o Tampy za Chrise Grattona a volbu ve 2. kole draftu v roce 2001 (tuto pozici Sabres později využili k výběru Dereka Roye).
Tampa Bay Lightning Za Lightning stihl v závěru základní části odehrát 17 zápasů, ve kterých si připsal 5 bodů (2 góly a 3 asistence) a nasbíral 25 trestných minut. Tampa Bay podle očekávání do playoff nepostoupila, takže pro Waynea sezóna skončila už v dubnu 2000. Do druhého ročníku za Tampu vstupoval jako stabilní defenzivní centr. Tampa Bay Lightning však patřila k nejhorším týmům soutěže a na ledě se herně trápila. Odehrál 47 zápasů, ve kterých vstřelil 2 góly a přidal 13 asistencí (celkem 15 bodů). Svou tvrdou hru odnesl vysokým počtem 77 trestných minut. Kvůli celkově špatné defenzivě celého týmu skončil v hodnocení +/- na nelichotivé hodnotě -17. Vedení Tampy Bay se rozhodlo před uzávěrkou přestupů oživit sestavu, 1. února 2001 vyměnili Primeau do Pittsburgh Penguins za amerického rváče Matthew Barnaby.
Pittsburgh Penguins Ve zbytku základní části odehrál za Penguins 28 zápasů (7 bodů) a poprvé od finálové jízdy s Buffalem si zahrál playoff v NHL (18 zápasů, 4 body), kde s týmem došel až do finále východní konference. Kvůli vážnému zranění odehrál pouhých 33 zápasů v ročníku 2001/02. V průběhu podzimu utrpěl vážné zranění kolena, které ho vyřadilo ze hry na celé čtyři měsíce. Do sestavy se vrátil až v závěru sezóny, kdy už nebyl naděje Penguins na postup do vyřazovacích bojů. Po předchozích vleklých zdravotních trablech s kolenem se naplno zapojil do sezóny 2002/03. Klub se nacházel ve finanční i herní krizi a postupně rozprodával kádr. Primeau plnil své klasické defenzivní úkoly, ale bodově se spíše trápil. Za Pens odehrál 70 zápasů, vstřelil 5 gólů a přidal 11 asistencí (16 bodů). Na ledě nenechal soupeřům nic zadarmo a odseděl si 75 trestných minut. V klubové statistice byl nejhorším hráčem se statistikou +/- s bilancí -30. 11. března 2003, těsně před uzávěrkou přestupů, se management Penguins dohodl na výměně s týmem San Jose Sharks, za Primeaua získali kanadského útočníka Matta Bradleyho.
San Jose Sharks V závěru základní části odehrál za Sharks pouhých 7 zápasů, ale stihl v nich nastřílet 3 góly a přidat 2 asistence (5 bodů). Za Sharks získal +2 body, díky tomu nekočil na posledním místě statistikou +/-. Trenér Ron Wilson v něm našel ideálního univerzála. Primeau skvěle doplňoval tehdejší mladé hvězdy Sharks, jako byli Patrick Marleau, Jonathan Cheechoo nebo Nils Ekman. Poprvé v kariéře dostal v NHL stabilní prostor ve druhé a třetí formaci s ofenzivnějšími úkoly, což se okamžitě projevilo na jeho produktivitě, odehrál 72 zápasů, ve kterých nastřílel 9 gólů a přidal 20 asistencí, což mu vyneslo rekordních 29 kanadských bodů. Stal se pilířem defenzivní činnosti útočníků. Společně s Alynem McCauleym tvořil elitní dvojici pro hru v oslabení, která patřila k nejlepším v celé lize. Nadále s týmem dokráčel až do finále západní konference. V play-off Sharks potvrdili roli jednoho z nejlepších týmů soutěže a Primeau patřil k nejvytíženějším hráčům na ledě. Tato sezóna z něj udělala vysoce respektovaného lídra kabiny. Následná roční výluka NHL (2004/05) sice jeho rozjetou kariéru v San Jose přerušila, ale hned po návratu na led v listopadu 2005 se stal hlavní součástí jednoho z největších přestupových megatrejdů moderní historie NHL, když se spolu s Marcem Sturmem a Bradem Stuartem stěhovali do Bostonu výměnou za legendárního Joea Thorntona.
Boton Bruins Po listopadovém megatrejdu zapadl do sestavy Bruins. V týmu se potkal s bývalým spoluhráčem z juniorského týmu Oshawa Generals Marcem Savardem. Boston prožíval těžký ročník, nedařilo se mu a nakonec nepostoupil do playoff. Za Bruins odehrál 50 zápasů, ve kterých vstřelil 6 gólů a přidal 8 asistencí (14 bodů). Celkově v této sezóně (včetně úvodu v San Jose) nasbíral 22 bodů. Trenéři ho využívali jako mentora pro mladé hráče, chodil na klíčová vhazování a byl nejvytíženějším útočníkem na oslabení. Fanoušci v Bostonu oceňovali jeho tvrdost a ochotu shodit rukavice, když bylo potřeba bránit spoluhráče. Před novou sezónou prošel Boston velkou obrodou – na lavičku usedl trenér Dave Lewis a tým posílily hvězdy Zdeno Chára a Marc Savard. Primeauovi byla oficiálně svěřena role asistenta kapitána. Herně se mu však přestalo střelecky dařit. Plnil sice defenzivní úkoly, ale jeho bodový příspěvek šel rapidně dolů. V 51 zápasech vstřelil pouhé 2 góly a přidal 5 asistencí (7 bodů). Na trestné lavici strávil 105 minut. Vzhledem k tomu, že Boston se opět pohyboval mimo postupové pozice do playoff a Primeauovi v létě končila smlouva, rozhodlo se ho vedení před uzávěrkou přestupů zpeněžit. 10. února 2007 proběhla takzvaná balíčková výměna mezi Bostonem a Calgary. Boston získal obránce Andrewa Ference a útočníka Chucka Kobasewa, Calgary zase Wayna Primeaua a Brada Stuarta (oba dva byli v přechozí blíčkové výměně mezi Botonem a San Jose) a podmíněnou volbu ve 4. kole draftu v roce 2008 (Calgary z ní později draftovalo T. J. Brodieho).
Calgary Flames náhled|150px|Wayne Primeau v dresu Calgary Flames