Karel Josef, 3. kníže z Clary a Aldringenu ( Karl Joseph Fürst von Clary und Aldringen; 12. prosince 1777 Vídeň – 31. května 1831) byl česko-rakouský šlechtic z knížecího rodu Clary-Aldringenů.
Život Narodil se jako syn Jana Nepomuka, 2. knížete z Clary-Aldringenu (1753–1826) a princezny Marie Kristýny Leopoldiny de Ligne (1757–1830). Jeho mladším bratrem byl hrabě František Mořic Josef Matyáš z Clary-Aldringenu, který se nikdy neoženil. náhled|Teplický zámek, hlavní sídlo rodu v letech 1634 až 1945.|vlevo Jeho prarodiče z otcovy strany byli František Václav, 1. kníže z Clary-Aldringenu (1706–1788), a Marie Františka Josefa z Hohenzollern-Hechingenu, dcera generála hraběte Heřmana Bedřicha z Hohenzollern-Hechingenu (1665–1733) a jeho druhé manželky, hraběnky Marie Josefy z Oettingen-Spielbergu (1673–1711). Jeho prarodiče z matčiny strany byli Karel Josef, 7. kníže z Ligne a princezna Františka Xaverie Marie z Lichtenštejna (dcera knížete Emanuela z Lichtenštejna). Jeho babička z matčiny strany, princezna Františka, byla starší sestrou vládnoucího knížete Františka Josefa I. z Lichtenštejna.
Během napoleonských válek teplický zámek Clary-Aldringenů hostil zástupce protinapoleonské Šesté koalice, která sjednocovala panovníky Rakouska, Pruska a Ruska. Zde byla poprvé podepsána trojdohoda proti Napoleonovi I., který vedl k vítězství koalice v nedaleké bitvě u Chlumce a nakonec ustanovil Svatou alianci, později oficiálně podepsanou v Paříži 26. září 1815.Alfons Clary-Aldringen, Memoirs: „Geschichten eines alten Österreichers“ (History of an old Austrian), Ullstein publishers, Frankfurt 1977,
Po smrti svého otce v roce 1826 se Karel Josef stal 3. knížetem z Clary-Aldringenu. Titul byl vytvořen v roce 1767 pro jeho dědečka, tehdejšího říšského hraběte Františka Václava z Clary-Aldringenu, císařského komorníka (a člena tajné rady císaře Josefa II.), který byl povýšen do knížecí hodnosti. Členové rodiny se stali dědičnými členy rakouské Říšské rady a současně od tohoto data nesla hlava rodu titlu knížeta z Clary-Aldringenu. Mladší členové nadále nosili hraběcí titul.Diana Mosley, Prince and Princess Clary. Loved Ones, London 1985, pp. 132–153,
Kníže Karel Josef z Clary-Aldringenu zemřel 31. května 1831 ve Vídni.Alfons Clary-Aldringen, Memoirs: „Geschichten eines alten Österreichers“ (History of an old Austrian), Ullstein publishers, Frankfurt 1977,
Manželství a potomstvo náhled|272x272pixelů|Portrét syna Edmunda od Mořice Michaela Daffingera, 1837|vlevo náhled|280x280pixelů|Portrét dcery, hraběnky Matyldy Kristýny, od Emanuela Thomase Petera, 1831 Dne 26. října 1802 se Karel Josef v dolnorakouském Neuhofu oženil se svou sestřenicí, hraběnkou Marií Aloisií Chotkovou z Chotkova a Vojnína (1777–1864), dcerou Jana Rudolfa Chotka a hraběnky Marie Sidonie z Clary-Aldringenu. Z jejich manželství se narodilo několik dětí:
Matylda Kristýna Josefa Sidonie Kristýna Marie z Clary-Aldringenu (1806–1896), v roce 1832 se provdala za knížete Bedřicha Viléma Radziwilla, 14. vévodu z Ňasviže, nejstaršího syna knížete Antonína Jindřicha Radziwilla, a princezny Luisy Pruské (neteře pruského krále Fridricha Velikého). Alfred Arnošt Jan Nepomuk Desiderius František Borgia z Clary-Aldringenu (1807–1809), zemřel v dětství. Eufémie Flora Františka Xaverie Marie Kateřina z Clary-Aldringenu (1808–1867), zemřela neprovdaná. Leontine Františka Gabriëlle Kristýna z Clary-Aldringenu (1811–1890), v roce 1832 se provdala za knížete Bogusława Fryderyka Radziwiłła, mladšího bratra knížete Wilhelma Radziwiłła. Edmund Mořic Blažej Peregrinus z Clary-Aldringenu (1813–1894), ženatý s hraběnkou Ažbětou Alexandrinou z Ficquelmontu, dcerou hraběte Karla Ludwiga z Ficquelmontu a hraběnky Dorothey z Ficquelmontu (dcera důstojníka hraběte Ferdinanda z Tiesenhausenu). Theodora Felicitas Marie Sidonie Josefa Dionisie z Clary-Aldringenu (1815–1902), provdala se za hraběte Roberta Antonína Salma, syna Huga Františka, dědičného knížete ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (jako nejstarší syn a dědic Karla Josefa ze Salm-Reifferscheidtu). Starším bratrem hraběte Roberta byl kníže Hugo Karel Salm.
Protože nejstarší syn Alfred Arnošt zemřel v dětství, nastoupil po něm druhorozený syn Edmund Mořic, který v roce 1855 koupil Palazzo Clary v Benátkách.
Prostřednictvím dcery Matyldy Kristýny byl dědečkem pruského generála knížete Antonína Viléma Radziwilla (1833–1904), který byl ženatý s Marií de Castellane, dcerou Henriho de Castellane a Pauline de Talleyrand-Périgord.
Prostřednictvím syna Edmunda se posmrtně stal dědečkem diplomata, knížete Siegfrieda z Clary-Aldringenu (1848–1929)William D. Godsey, Aristocratic Redoubt: The Austro-Hungarian Foreign Office on the Eve of the First World War, West Lafayette, Purdue University Press, 1999, p. 186f. a politika Manfreda z Clary-Aldringenu (1852–1928), který krátce působil jako rakouský ministerský předseda.
Odkazy Reference
Externí odkazy Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Karel Josef Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Narození v roce 1777 Kategorie:Narození 12. prosince Kategorie:Lidé z Teplic Kategorie:Úmrtí 31. května Kategorie:Úmrtí v roce 1831 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Muži