Düne (, severofríštinou de Hallem) je menší ze dvou ostrovů v souostroví Helgoland v Severním moři. Spolu s hlavním ostrovem Helgoland náleží k obci Helgoland, a tím i k zemskému okresu Pinneberg ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v Německu. Tento plochý písečný ostrov byl ve 20. století částečně uměle rozšířen a slouží jako útočiště pro živočichy. Díky svým plážím je oblíbeným cílem pro koupání a opalování. Nachází se zde rovněž letiště Helgoland-Düne, přístav Düne, ubytovací zařízení, maják Helgoland Düne a stanice DGPS Helgoland.

Ostrov leží 62 km severozápadně od ústí Labe a necelý 1 km východně od hlavního ostrova Helgoland, který tvoří severozápadní hranici Helgolandské zátoky. Od hlavního ostrova jej odděluje úzký průliv zvaný Reede, který se dělí na severní a jižní část dříve označované také jako severní a jižní přístav.

Dějiny Původně byl ostrov součástí sousedního ostrova Helgoland. Na mapách ze 16. století je zachycen pouze jako poloostrov spojený s Helgolandem poměrně širokou šíjí známou pod názvem de Woal. Kolem roku 1640 se v jeho severní části ještě nacházel útes Witte Kliff, tvořený lasturnatým vápencem a křídou, který dosahoval přibližně stejné výšky jako načervenalé útesy ze středního pestrého pískovce na hlavním ostrově. Tento útes zanikl v roce 1711 v důsledku těžby stavebního materiálu a půdní eroze. Během novoroční bouřlivé přílivové vlny na přelomu let 1720 a 1721 byly jeho zbytky i spojovací šíje zničeny, čímž se Düne stal samostatným ostrovem odděleným od hlavního ostrova. Postupem času se jeho rozloha dále zmenšovala. Kolem roku 1935 tvořil ostrov Düne, tehdy označovaný jako Plážový ostrov již jen pás písku ve tvaru komety o rozloze přibližně 0,1 km².

Za nacionálně socialistické Třetí říše se ostrov Düne stal uzavřenou vojenskou zónou. V rámci projektu Hummerschere Klepeto humra, který byl zahájen v roce 1938 s cílem přeměnit Düne a Helgoland na pevnost s námořním přístavem, německá vláda ostrov rozšířila pomocí navážení písku a bagrování. Výstavba dalších hrází a vlnolamů mu pak dala podobu zn8mou od poloviny 20. století. Součástí projektu bylo rovněž vybudování letiště Helgoland-Düne, které během 2. světové války sloužilo především jako nouzové a alternativní místo pro přistání, a instalace protiletadlových děl. Práce byly zastaveny v roce 1941. Po skončení války obsadila ostrov Velká Británie.

V letech 2008 až 2011 existovaly plány na opětovné spojení obou ostrovů, ale tento záměr byl však 26. června 2011 v referendu odmítnut 54,74 % odevzdaných hlasů.

Fauna a flóra Na plážích v oblasti dun odpočívají tuleni kuželozubí a obecní. První mládě tuleně kuželozubého se zde narodilo na přelomu let 1996 a 1997 a o deset let později jejich počet dosáhl již 50 kusů. Hojně pobřeží navštěvují mořští ptáci (ústřičník velký, racek stříbřitý a racek žlutonohý zde hnízdí, kameňáček pestrý přezimuje).

Většinu dunové oblasti tvoří tzv. šedé a bílé duny spolu s porosty rakytníku řešetlákového, hlošiny stříbrné a růže svraskalé. Na písečném výběžku zvaném Aade v jihovýchodní části ostrova osidlují linii přílivu slanomilné rostliny (slanobýl draselný, pomořanka přímořská, kuřinečka pryšcovitá). Ve vnitrozemí ostrova se nacházejí dvě tůně)) s bujnými rákosinami a vegetací typickou pro brakické vody.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ostrovy Německa v Severním moři Kategorie:Ostrovy Šlesvicka-Holštýnska Kategorie:Zemský okres Pinneberg