Eutitanosauria je klad sauropodních dinosaurů ze skupiny Titanosauria. Představovali vývojově vyspělé sauropodní dinosaury, žijící v období křídy. Do této skupiny patří také největší dnes známí suchozemští živočichové všech dob, jako byl Argentinosaurus, Paralititan nebo Futalognkosaurus. Největší zástupci této skupiny, jako byl například problematický indický rod Bruhathkayosaurus, mohli pravděpodobně dosahovat hmotnosti i přes 100 tun.
Historie Tento klad byl poprvé definován v roce 1999 s definicí společného evolučního předka taxonů Argyrosaurus, Lirainosaurus, Saltasaurus a Trigonosaurus.Sanz, J. L.; et al. (1999). Sauropod remains from the Upper Cretaceous of Laño (Northcentral Spain). Titanosaur phylogenetic relationships. Estudios del Museo de Ciencias Naturales de Alava. 14 (1): 235–255. Dnes je nicméně klad definován jinak a zahrnuje množství zástupců vývojově odvozených titanosaurů, včetně početných kladů Colossosauria a Saltasauroidea.Salgado, L. (2003). Should we abandon the name Titanosauridae? Some comments on the taxonomy of titanosaurian sauropods (Dinosauria). Revista Española de Paleontología. 18 (1): 15-21.Rolando, M. A.; et al. (2022). The sauropod record of Salitral Ojo del Agua: An Upper Cretaceous (Allen Formation) fossiliferous locality from northern Patagonia, Argentina. Cretaceous Research. 129: 105029.
Rozšíření a význam
Tito křídoví sauropodi žili pravděpodobně na všech dnešních kontinentech, a to i na Antarktidě (která byla v druhohorách klimaticky mnohem příznivější než dnes). Hojní byli například i v Evropě (Španělsko, Velká Británie, Francie, Rumunsko a jinde).Vázquez, B. J.; Castanera, D.; Vila, B. (2023). Titanosaurian teeth from the South-central Pyrenees (Upper Cretaceous, Catalonia, Spain). Cretaceous Research. 105753. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105753 Jejich fosilie již byly objeveny například i na území dnešního TuniskaDridi, J. (2019). First Titanosauriform Teeth from the Early Cretaceous of Tunisia. In: Boughdiri M., Bádenas B., Selden P., Jaillard E., Bengtson P., Granier B. (eds) Paleobiodiversity and Tectono-Sedimentary Records in the Mediterranean Tethys and Related Eastern Areas: 45-47. doi: https://doi.org/10.1007/978-3-030-01452-0_11 nebo BulharskaNikolov, V.; et al. (2020). Bone histology reveals the first record of titanosaur (Dinosauria: Sauropoda) from the Late Cretaceous of Bulgaria. Palaeontologia Electronica. 23(1): a10. doi: https://doi.org/10.26879/879. Jejich evoluční rozmach a biodiverzitu paleontologové začínáme plně objevovat teprve v posledních desetiletích.Verónica Díez Díaz (2022). Titanosaur boom. Nature Ecology & Evolution. doi: https://doi.org/10.1038/s41559-022-01677-3
Popis Stejně jako ostatní sauropodi byli tito býložravci zavalitými čtvernožci s dlouhým krkem a ocasem a čtyřmi sloupovitými končetinami. Charakteristická je pro tuto skupinu také přítomnost osteodermů, tedy kostěných destiček v kůži, které poskytovaly jistou úroveň ochrany před útokem predátorů.https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/03/titanosaur-osteoderms-introduction.htmlhttps://dinosaurusblog.com/2019/12/17/saltasaurus-maly-sauropodni-obrnenec/ Jejich rozmístění na tělech jednotlivých druhů se lišilo.https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/05/titanosaur-osteoderms-part-3-distribution.html Funkcí těchto pevných kožních útvarů mohlo být více – od pasivní a aktivní obrany až po termoregulaci nebo zásobárnu minerálů pro organismus.https://equatorialminnesota.blogspot.com/2019/06/titanosaur-osteoderms-part-4-functions-conclusions.html
Kostra těchto sauropodů byla obvykle výrazně pneumatizovaná, jejich obratle a další kosti byly duté a zabíhaly do nich početné vzdušné vaky, které byly přímou součástí respiračního systému.Aureliano, T.; et al. (2021). Exquisite air sac histological traces in a hyperpneumatized nanoid sauropod dinosaur from South America. Scientific Reports. 11: 24207. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-03689-8 Nicméně tento anatomický znak byl u různých skupin vývojově vyspělých titanosaurů (například u zástupců čeledi Saltasauridae) do značné míry variabilní.Zurriaguz, V. L. (2024). Variation in the postcranial pneumaticity in derived titanosaurs (Dinosauria: Sauropoda). Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2024.2377708
Titanosauři rostli relativně velmi rychle a na jejich kostech doložil histologický výzkum cyklický růst a opakování fází růstového spurtu. Zřejmě i díky tomuto vzorci růstu dosahovali někteří zástupci gigantických rozměrů.Romina González, Ignacio A. Cerda, Leonardo S. Filippi & Leonardo Salgado (2019). Early growth dynamics of titanosaur sauropods inferred from bone histology. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2019.109404 Lebka mláďat byla křehká a poněkud tvarově plastická (docházelo u ní k výrazným anatomickým proměnám). V době líhnutí měli malí titanosauři schopnost binokulárního (stereoskopického) vidění a na čenichu se u nich vyvinul výrazný růžek, kterým se pravděpodobně dostávali ze skořápky. Fosilní hnízdiště titanosaurních sauropodů již byla objevena na mnoha místech světa, například v Evropě, Indii, Číně, Argentině i Brazílii.Fiorelli, L. E.; et al. (2022). First titanosaur dinosaur nesting site from the Late Cretaceous of Brazil. Scientific Reports. 12: 5091. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-09125-9
Zajímavé objevy
Fosilie titanosaurních sauropodů z brazilského geologického souvrství Marília (geologický věk maastricht, před 72 až 66 miliony let) dokládají, že těla těchto obřích dinosaurů byla po smrti využívána jako úkryt a potrava nejen obratlovci, ale také velkým počtem různých druhů bezobratlých, například některými druhy saprofágního hmyzu.Voltaire Dutra Paes Neto; et al. (2018). Bioerosion traces on titanosaurian sauropod bones from the Upper Cretaceous Marília Formation of Brazil. Alcheringa. XXX, X–X. ISSN 0311-5518. doi: 10.1080/03115518.2018.1456561 Další objev fosilií titanosaurního dinosaura ze souvrství Adamantina (Brazílie, geologická pánev Bauru) odhalil v cévním systému přítomnost krevních parazitů a kostní choroby osteomyelitidy.Aureliano, T.; et al. (2020). Blood parasites and acute osteomyelitis in a NON-AVIAN dinosaur (Sauropoda, Titanosauria) from the Upper Cretaceous Adamantina Formation, Bauru Basin, southeast Brazil. Cretaceous Research. 104672. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104672
Zástupci skupiny †Inawentu †Magyarosaurus †Menucocelsior †Paludititan †Petrustitan †Colossosauria †Saltasauroidea
Kladogram
Odkazy
Reference
Literatura Leuzinger, L.; et al. (2021). Life and reproduction of titanosaurians: Isotopic hallmark of mid-palaeolatitude eggshells and its significance for body temperature, diet, and nesting. Chemical Geology. 120452. doi: https://doi.org/10.1016/j.chemgeo.2021.120452 José L. Carballido, Alejandro Otero, Philip D. Mannion, Leonardo Salgado & Agustín Pérez Moreno (2022). Titanosauria: A Critical Reappraisal of Its Systematics and the Relevance of the South American Record. South American Sauropodomorph Dinosaurs: 269-298. doi: 10.1007/978-3-030-95959-3_8 Filippi, L. S.; et al. (2023). A rebbachisaurid-mimicking titanosaur and evidence of a Late Cretaceous faunal disturbance event in South-West Gondwana. Cretaceous Research. 154.
Externí odkazy Článek o osteodermech titanosaurů na webu Equatorial Minnesota Informace na webu mindat.org
Kategorie:Plazopánví dinosauři Kategorie:Sauropodní dinosauři Kategorie:Organismy žijící v křídě