Bock je neobydlený ostrov v Baltském moři mezi poloostrovem Zingst a ostrovem Hiddensee. Je součástí obce Groß Mohrdorf v rámci zemského okresu Přední Pomořansko-Rujána v Německu. Nachází se na území Národního parku Předpomořanské laguny (), přičemž tvoří část jeho jádrové zóny. Vznikl ve 20. století na místě rozsáhlé písečné mělčiny. Táhne se od východního cípu poloostrova Zingst až k plavebnímu kanálu Gellenstrom vedoucímu do přístavu Stralsund, a to těsně před ostrovem Hiddensee. Od pevniny (včetně vesnice Barhöft a zaniklé osady Zarrenzin jej odděluje úzký průliv zvaný Barther Zufahrt. Přilehlá pevninská část náleží k obci Klausdorf. Samotný ostrov však částečně spadá pod obec Groß Mohrdorf ležící jihozápadně, zatímco jeho další části nejsou přiřazeny k žádné obci. Na západě je ostrov oddělen od skupiny ostrovů Kleine Werder úzkými a mělkými průlivy; mezi nimi a severně od ostrova se rozkládá přílivová plošina. Ostrov je dlouhý přibližně 6 km a jeho šířka zpravidla nepřesahuje 1 km. Uváděná rozloha činí 3,4 km².
Dějiny Název 'Bock pro písečnou mělčinu východně od poloostrova Zingst se objevuje v různých textech a na mapách z 19. století. Je odvozen z německého slova (podepřený či zvednutý na podpěrách) a odkazuje na způsob, jakým lodě, které uvízly na mělčině, zůstávaly na písečném dně podepřené. Již tehdy Großer Werder a Kleiner Werder trvale vyčnívaly nad průměrnou hladinu vody v oblasti této mělčiny. Mělčina vznikla přirozenou cestou hromaděním sedimentů pocházejících z okolí mysu Darßer Ort, které západní proudění unášelo směrem na východ. Kromě toho je materiál z oblasti Dornbusch na ostrově Hiddensee unášen směrem na jih, což způsobuje rozšiřování oblasti Gellen na jižním cípu tohoto ostrova. Mezi ostrovy Bock a Gellen se nachází průliv Gellenstrom (dříve známý jako Barhöfter Tief), což je plavební dráha spojující přístav Stralsund s Baltským mořem, která je náchylná k zanášení sedimenty. Ve 30. letech 20. století byl z plavební dráhy vytěžen písek a navršen na mělčinu. Na takto vzniklých vyvýšených plochách byly následně vysazeny stromy a ostrov Bock od té doby trvale vyčnívá nad hladinu. V letech 1939–1940 byly na ostrově vztyčeny dva navigační majáky. Od 60. let byl ostrov Bock veřejnosti nepřístupný, neboť jej Ministerstvo pro státní bezpečnost využívalo k zabránění pokusům o útěk. Za tímto účelem zde pohraniční jednotky vybudovaly pět bungalovů, čtyři chatky áčkového typu s obytnými jednotkami, provozní budovu, přístaviště s kotvicími kůly a přibližně 1350 metrů potrubí pro přepravu kalů. Jedna z chatek stála u přístaviště a sloužila jako stanoviště pasové a celní kontroly. Po znovusjednocení Německa byly všechny stavby odstraněny, práce byly dokončeny 10. prosince 1993. Od roku 1990 je ostrov součástí národního parku a pro veřejnost zůstává nadále uzavřen, avšak nyní z důvodů ochrany přírody.
Majáky Na ostrově se nacházejí dva navigační majáky. Oba byly postaveny v letech 1939–1940. Třináct metrů vysoký přední maják (zvaný Bock) stojí na jižní straně, zatímco 23 metrů vysoký zadní maják se nachází ve vzdálenosti 660 metrů na severní straně ostrova. Oba majáky jsou památkově chráněny.
Vegetace V západní části ostrova se na místě bývalé skládky vytěženého materiálu rozkládá suchý písčitý trávník, obklopený porosty třtiny křovištní a lesem. Na zvlněné, suché a písčité půdě ostrova roste paličkovec šedavý a rakytník řešetlákový. K dalším typickým druhům patří psineček obecný, pavinec horský, kamýš, smil písečný, jestřábník chlupáček, ječmenice písečná, a také různé lišejníky a mechy.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ostrovy Německa v Baltském moři Kategorie:Ostrovy Meklenburska-Předního Pomořanska Kategorie:Zemský okres Přední Pomořansko-Rujána