Alois Žipek (21. června 1885 Předmíř – 21. září 1950 Praha) byl český středoškolský pedagog, spisovatel, publicista, překladatel z francouzštiny a národněsocialistický politik.
Životopis a dílo
Biografie Narodil se 21. června 1885 v Předmíří u Blatné do rodiny učitele. Nižší gymnázium navštěvoval v Plzni a vyšší gymnázium v Praze. Po maturitě v roce 1904 studoval na pražské filozofické fakultě češtinu a němčinu. V roce 1911 získal aprobaci pro vyučování obou předmětů na středních školách. Následně působil na několika pražských školách, mimo jiné na Masarykově reálce a později na obchodní akademii v Karlíně. Po první světové válce se zapojil do veřejného života jako komunální politik Československé strany národně socialistické. V letech 1919 až 1922 byl starostou Nuslí. Od roku 1923 působil jako člen městské rady Velké Prahy, v níž zastával funkci kulturního referenta, a od roku 1925 byl předsedou Svazu československých měst a obcí. Působil v Zemské školní radě, Městské spořitelně a jako intendant Městských divadel pražských. Zastupoval také Prahu v Mezinárodní unii měst v Bruselu. V roce 1938 byl jako kulturní referent pověřen organizací převozu ostatků básníka Karla Hynka Máchy do Prahy. Vystupoval také jako řečník. Zemřel 21. září 1950 v Praze.
Literární činnost Jako beletrista psal především povídky a romány ovlivněné dobovým naturalismem a romantizující fabulací. Ve svých dílech se často soustředil na život českého venkova, lidské vášně a tragické osudy jednotlivců. V raných povídkách V soumraku a Stín domova i v románu Lovci štěstí zobrazoval postavy poznamenané smyslností a drsným prostředím vesnice, jejichž životní příběhy zpravidla končily tragicky. Dále se zabýval osudy žen propadlých alkoholu či nevěře, ale také žen, které tragicky hynuly z lásky nebo se obětovaly ve službě druhým. Těmto tématům se věnoval v povídce Ženy a v románu Sladké zlo, odehrávajícím se v pražském prostředí, kde bezohledná kurtizána zničí život úspěšného umělce.
V povídce Vláda student se zaměřil na vnitřní svět dospívajícího chlapce. Jeho jediná sbírka veršů Na křídlech svobody předznamenala pozdější posun jeho tvorby směrem k tématům první světové války a k dokumentární, historické a kulturněpolitické publicistice. Po první světové válce se invěnoval dokumentování válečných událostí a českého národního odboje. Redigoval sborníky a dokumentární publikace, zejména Válka národů 1914–1918 a účast českého národa v boji za svobodu. Jeho dílo Domov za války, sledovalo osudy Čechů za války. Také publikoval práci Přede dnem. Ve spolupráci s Janem Grmelou vytvořil několik propagačních publikací o Praze, určených zejména zahraničnímu publiku. Podílel se rovněž na sbornících věnovaných prezidentům Tomáši Garriguu Masarykovi a Edvardu Benešovi a pražskému primátorovi Karlu Baxovi. Kromě literární tvorby se věnoval také překladům z francouzštiny.
Reference
Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští místní politici Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Členové České strany národně sociální Kategorie:Narození v roce 1885 Kategorie:Narození 21. června Kategorie:Narození v okrese Strakonice Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Úmrtí 21. září Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži