Platýs obecný, jinak také platýš či halibut atlantský (Hippoglossus hippoglossus), je ryba z čeledi platýsovití (Pleuronectidae), ceněný konzumní druh žijící v severním Atlantiku a přilehlých částech Severního ledového oceánu.
Výskyt Areál výskytu platýse obecného zahrnuje atlantský region, v Evropě v areálu táhnoucím se skrze Island, Barentsovo moře, Špicberky a Novou zemi a dále podél pobřeží Norska, Faerských ostrovů a Britských ostrovů do Severního moře, západního Baltu a Biskajského zálivu. V Americe se areál výskytu táhne podél pobřeží Grónska a odtud přes Davisův průliv, Baffinův ostrov, Ungavský záliv, Newfoundland a Labrador, záliv svatého Vavřince a Nové Skotsko po Virginii ve Spojených státech amerických. Velmi podobnou formou je platýs tichomořský (Hippoglossus stenolepis), jako samostatný druh odlišovaný již alespoň v 90. letech 20. století.
Popis náhled|Platýs obecný Platýs obecný je největším zástupcem čeledi platýsovitých. Maximální délka těla se uvádí na 470 cm, maximální hmotnost pak přesahuje 300 kg. Pohlavně dospívá teprve po dosažení velikosti minimálně ~ 120 cm. Tělo je dlouhé, vřetenovité, masité, tmavě hnědého až černého zbarvení (u mladších jedinců se objevuje vzorování). Šupiny jsou jen malé a hladké. Počet paprsků hřbetní ploutve se pohybuje mezi 98–110, u řitní ploutve mezi 73–85. Postranní čára vykazuje nad prsní ploutví nápadné prohnutí.
Chování Platýs obecný žije na písčitých či bahnitých dnech, někdy se pohybuje i volně ve vodě. Zřídka se objevuje rovněž při pobřeží, typicky během letních měsíců. Obývá hloubky asi 50 až 2 000 m, a to v závislosti na teplotě vody: neměla by přesahovat hodnotu asi 8–9 °C, v teplejších vodách se platýsi stahují hlouběji. Platýsi zároveň preferují vody o vysoké hustotě, tzn. s velkým množstvím rozpuštěných solí. Ke tření dochází rovněž blízko dna, v hloubkách 300–700 m (snad i hlouběji) a při teplotě vody 5–7 °C. Tření probíhá hromadně od prosince do dubna, konkrétně u pobřeží Norska, Skotska, Faerských ostrovů, Grónska či Newfoundlandu. Samice mohou vyprodukovat 2–3,5 milionu jiker velkých 3–4 mm, larvy jsou velké jen asi 6,5 mm. Vývoj platýsů probíhá dlouho, jeho rychlost je ovlivněna i hustotou populací či dostupností potravy. Samci pohlavně dospívají teprve v 7–8 letech, samice ještě o několik let později. Samotná délka života však překračuje 40–50 let. Potravu platýsů tvoří různé další ryby a také měkkýši či korýši. Menší jedinci se živí takřka výhradně bezobratlými, od délky asi 80 cm jídelníček tvoří téměř výhradně jiné ryby.
Ohrožení a lov vlevo|náhled|Fiorello H. La Guardia, starosta New Yorku, pózuje s uloveným halibutem na rybím trhu ve Fultonu Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2022 považoval platýse obecného za téměř ohrožený druh. Hlavní hrozby pramení z nadměrného rybolovu a do budoucna i z potenciálních negativních dopadů klimatické změny. Rybolov byl nicméně napříč areálem výskytu již regulován, byť až po jeho negativních dopadech na jednotlivé populace. Platýs obecný je ceněn zejména pro maso: je bílé, jemné, tučnost nepřesahuje 5 %. Hodí se do polévky i na uzení, stejně jako pro další plejádu způsobů přípravy.
Pomalý životní cyklus nicméně činí tento druh vůči lovu zvlášť náchylným. Například v Norsku vedl nadměrný rybolov od 30. do 80. let 20. století ke kolapsu místních populací, které se ale již od té doby do jisté míry obnovily, ovšem jen v centrálním a severním Norsku (z 300–900 tun v 90. letech 20. století na 1 200–3 200 tun v letech 2005 až 2019). Na Islandu se pokles biomasy platýsů mezi lety 1985–2020 odhaduje na 85 % a cílený lov platýsů zde byl zakázán roku 2012.
Úbytek byl pozorován i u amerických břehů. V Kanadě se dvě hlavní lovné populace soustředily do zálivu svatého Vavřince a od Grand Banks v Newfoundlandu po šelf Nového Skotska. V zálivu sv. Vavřince počet úlovků mezi 60. lety a rokem 1982 klesl ze 650 na 91 tun, postupně však docházelo k obnovování populací a úlovek z roku 2019 se blížil hodnotě 1 300 tun. Podobný trend se objevil i v druhé lovné oblasti: mezi lety 1984 a 1993 zde poklesla biomasa rozmnožujících se jedinců o 77 %, ale již v nultých letech 21. století se populace začala postupně obnovovat. V USA populace zůstávají oproti původnímu stavu nejspíše stále velmi redukované. Ke kolapsu populace v Mainském zálivu došlo již na konci 19., resp. na samém počátku 20. století, ale z nepříliš dobře pochopených důvodů se na původní počty nevyšplhala. Lov je v USA povolen, ale v omezené míře. Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Platýsovití