Varlaam (světským jménem: Varlaam Jasinskij; 1627 – 22. srpna 1707 Kyjev) byl ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita kyjevský, haličský a celé Malé Rusi.
Život Narodil se roku 1627 v Brestském vojvodství a podle všeho pocházel ze šlechtického rodu.
Základní vzdělání získal na Kyjevsko-mohylanské koleji, poté studoval na krakovské katolické akademii.
V letech 1665–1673 byl igumenem Kyjevského monastýru Zjevení Páně. Od roku 1669 byl rektorem Kyjevsko-mohylanské koleje. V letech 1673–1677 byl igumenem kyjevského Michajlovského monastýru. Od 8. července 1680 byl igumenem Pustynno–Nikolajevského monastýru.
V roce 1672 Varlaam zaslal do Moskvy na dopis s popisem podivuhodného proroctví. Hovořilo se v něm o zjevení neobvyklého obrazu na obloze nad Uhrami, nad městem Kassa. Obraz obsahoval kříž, tři slunce, „tři nebeské oblouky“ (duhy), „turecký erb“, tureckou šavli, dělo, granát a další symboly. Text byl doprovázen ilustrací.
Toto znamení předpovídalo, že se tři křesťanští panovníci – moskevský car, římský císař a polský král – spojí proti Turecku a zvítězí. Americký badatel D. K. Wu identifikoval čtyři ruské redakce tohoto díla v sedmi rukopisech (knihách a sloupcových rukopisech). Varlaam Jasinskij toto znamení spatřil „u Němců“.
V roce 1683, po smrti Innokentije (Giesela), se hejtman Ivan Samojlovič, zřejmě se souhlasem Lazara (Baranoviče), obrátil do Moskvy se žádostí o povolení zvolit archimandritu Kyjevsko-pečerské lávry, která byla stavropigií konstantinopolského patriarchy.
Varlaam byl zvolen a Lazar (Baranovič) jej bez dohody s patriarchou rychle ustanovil archimandritou. Varlaam se však přesto musel obrátit na moskevského patriarchu s žádostí o vydání potvrzovací listiny k archimandritskému úřadu. Souviselo to s tím, že na tento úřad si činil nárok také lvovský biskup Josyf (Šumljanskyj), a vzhledem k válce mezi Ruskem a Tureckem nebylo možné obrátit se na konstantinopolského patriarchu. Patriarcha Ioakim vydal Varlaamovi potvrzovací listinu až po jeho opakované žádosti.
Byl odpůrcem podřízení pravoslavné západoruské hierarchie Moskevskému patriarchátu. Odmítal odjet do Moskvy a přijmout svěcení od moskevského patriarchy, dokonce i tehdy, když byl navržen jako kandidát na kyjevský stolec.
Teprve poté, co Konstantinopolský patriarchát v roce 1686 potvrdil závislost Kyjevské metropolie na Moskevském patriarchátu, přijal od moskevského patriarchy Ioakima biskupské svěcení na metropolitu kyjevského, haličského a celé Malé Rusi.
Dne 31. srpna 1690 byl vysvěcen na biskupa a povýšen do hodnosti metropolity kyjevského, haličského a celé Malé Rusi.
Díky jeho podpoře a záštitě se budoucí světec Dimitrij Rostovský, který do lávry přišel v roce 1684, pokusil sestavit své dílo známé jako „Četji-Minei“ (Životy svatých).
Zemřel 22. srpna 1707 a byl pohřben ve Velkém chrámu Kyjevsko-pečerské lávry.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ukrajinští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození v roce 1627 Kategorie:Narození v Bělorusku Kategorie:Úmrtí 22. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1707 Kategorie:Úmrtí v Kyjevě