Katedrála svatého Kryštofa v Belfortu ( ) je významná sakrální stavba ve městě Belfort v departementu Territoire de Belfort v regionu Burgundsko-Franche-Comté ve Francii. Je hlavním sídelním kostelem Diecéze Belfort-Montbéliard. Katedrála je od roku 1930 zapsána na seznamu chráněných kulturních památek Francie (Monument historique).

Historie Objekt byl původně budován jako kolegiátní kostel v letech 1727 až 1750. Autorem architektonických plánů byl Jacques Philippe Mareschal, královský inženýr ve Štrasburku. Vzhledem k tomu, že byl Mareschal jmenován do čela štrasburského inženýrského velitelství, nemohl na samotnou stavbu osobně dohlížet. Realizace se proto ujal belfortský podnikatel Henri Schuller (či Shuler). Celkový rozpočet stavebního projektu byl vyčíslen na 146 334 liver.

Potřebný stavební materiál dodal lom v Offemontu, vzdálený přibližně tři kilometry od Belfortu, který produkoval charakteristický růžový pískovec. Dne 12. října 1727 proběhlo oficiální schválení a zadání zednických prací pro základy chrámu. Následně 16. října provost kolegiální kapituly Jean-Claude Noblat, jednající jako delegát knížete Grimaldiho, slavnostně požehnal stavební pozemek i základní kámen. Budování základových konstrukcí poté postupovalo velmi rychle. Mareschal v průběhu celé stavby plány operativně upravoval a doplňoval.

Nový kostel byl pro náboženské účely otevřen již v roce 1750, avšak ke skutečnému dokončení celého areálu došlo až v roce 1845, kdy byla definitivně vztyčena a zastřešena jižní věž hlavního průčelí. Schullerův syn v tomto chrámu později působil jako probošt.

Na status katedrály byl chrám oficiálně povýšen v roce 1979 v souvislosti s papežským zřízením nové římskokatolické diecéze Belfort-Montbéliard.

V průběhu 21. století prošla budova několika rozsáhlými etapami rekonstrukcí a záchranných prací:

V letech 2016–2018 proběhla generální obnova západního průčelí, statická sanace střešních teras severní věže a kompletní oprava historického věžního hodinového stroje.

V září 2020 byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukční práce na střechách. Dosavadní zvětralá břidlicová krytina byla kompletně nahrazena novými taškami a proběhla modernizace střešních okapových žlabů i obvodových říms.

V letech 2023–2024 musela budova v důsledku havárie ústředního topení projít generální opravou topných rozvodů. Tyto práce byly úspěšně dokončeny 15. března 2024. Během technické uzávěry byly veškeré bohoslužby dočasně přesunuty do belfortského kostela svatého Josefa.

Duchovní správa Katedrálu svatého Kryštofa spravuje farnost svatého Jana Křtitele (paroisse Saint-Jean-Baptiste) v rámci diecéze Belfort-Montbéliard. Každý týden se zde slouží dvě pravidelné nedělní bohoslužby: dopolední slavnostní mše svatá a večerní mše zaměřená na studenty a mladé pracující. Dále se zde koná pravidelná bohoslužba každý první pátek v měsíci a chrám slouží k udílení svátostí křtu, manželství či k pohřebním obřadům. Jakožto sídelní chrám diecéze hostí katedrála mimořádná pontifikální oficia, jako jsou kněžská svěcení, kněžská jubilea nebo slavnostní mše se svěcením olejů (missa chrismalis).

Architektura Monumentální západní průčelí chrámu je striktně rozděleno do tří vertikálních os. Ústřední osu tvoří mírně předsunutý středový rizalit s hlavním vstupním portálem, kterým se vstupuje přímo do hlavní lodi trojlodního prostoru. Tento středový prvek je po obou stranách symetricky lemován dvojicí mohutných věží.

Mobiliář Interiér chrámu ukrývá bohatý soubor mobiliáře a cenných uměleckých děl, která požívají nejvyšší státní památkové ochrany jako národní kulturní památky. Tento umělecký fond byl kompletně vytvořen regionálními autory z oblasti Franche-Comté. Veškeré kamenné a dřevěné plastiky, včetně monumentální kazatelny, vyřezal sochař Antoine Cupillard. Velkoformátové oltářní obrazy a malby naopak namaloval belfortský rodák, malíř Gustave Dauphin.

Varhany Katedrála disponuje dvěma historickými varhanními stroji. Hlavní varhany na kůru původně postavil v roce 1752 slavný varhanář Jean-Baptiste Waltrin. V průběhu 19. a 20. století prošel několika modernizacemi a je chráněn jako národní kulturní památka. Chórové varhany jsou menší romantický doprovodný nástroj, který zhotovil varhanář Henri Didier.

V roce 2012 byl celý hlavní varhanní stroj podroben generálnímu restaurování. Celkové rozebrání a kompletní intonační obnovu provedl švýcarský varhanářský mistr Peter Meier z Rheinfeldenu. Vyčištění a sanaci tisíců kovových i dřevěných píšťal zrealizoval Marco Venegoni, zatímco finální uměleckou harmonizaci zvuku celého aparátu provedl francouzský expert Jean-Marie Tricoteaux.

Zvony V obou věžích západního průčelí belfortské katedrály je zavěšen ucelený a hudebně přesně sladěný zvonový soubor, který sestává z osmi zvonů. Celý tento soubor ulil v roce 1903 významný francouzský zvonařský mistr Ferdinand Farnier ve svých dílnách v obci Robécourt v departementu Vosges. Zvony jsou symetricky rozděleny podle své váhy a akustické funkce mezi severní a jižní věž chrámu:

+ Technické parametry zvonového fondu katedrály svatého Kryštofa Umístění Č. Jméno zvonu Ladění (nota) Hmotnost Průměr Severní věž (Tour Nord) 1 Anne-Charlotte As2 (vysoké) 4 425 kg 1,920 m 2 Élisabeth Des3 1 766 kg 1,440 m 4 Julie F3 890 kg 1,152 m 6 Marie-Louise As3 503 kg 0,960 m Jižní věž (Tour Sud) 3 Josepha-Maria-Paula Es3 1 228 kg 1,280 m 5 Eugénie Ges3 698 kg 1,080 m 7 Marie-Thérèse B3 358 kg 0,864 m 8 Bernadette Des4 (vysoké) 220 kg 0,712 m

Galerie Exteriér

Interiér

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Historické památky v Burgundsku-Franche-Comté Kategorie:Vzniklo v 18. století Kategorie:Stavby v departementu Territoire de Belfort Kategorie:Barokní kostely ve Francii Kategorie:Katedrály ve Francii Belfort Kategorie:Klasicistní stavby ve Francii