Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie () se nachází v Chammünsteru, dnes části Chamu v Bavorsku. V jeho areálu se nachází gotická kaple svaté Anny, kostnice a hřbitov. Pohled na kostel z boku se nachází na erbu Chamu. Kostel patří pod Chamský děkanát a Řezenskou diecézi. Jedná se o nejstarší kostel v oblasti Šumavy. Roku 739 zde byla založena cela. Kostel vznikl roku 819, avšak v dnešním stavu pochází převážně z 15. století a z menší části z druhé poloviny 13. století.

Historie náhled|Vchod do kostela náhled|Pohled od hřbitova

Roku 739 bavorský vévoda Odilo daroval řezenskému klášteru svatého Jimrana pozemky v této oblasti. Klášter zde založil malou celu. Roku 819 místo navštívil řezenský biskup Baturich s doprovodem a procesím a formálně založil kostel. Listina zmiňující toto procesí představuje nejstarší zmínku o jakémkoli křesťanském procesí v Horní Falci. Mniši žili podle pravidel svatého Benedikta a v 9. století se účastnili misijí v Čechách. Původní kostel byl dřevěný a k jeho zničení došlo při maďarském vpádu kolem roku 910. Poté zde byl postaven románský kostel, který během tažení zničil Přemysl Otakar II.

V druhé polovině 13. století začala výstavba raně gotického kostela. Podle kamenických značek stavbu vedla dílna řezenské katedrály. Z této stavby se dochovala věž, chór a vítězný oblouk. Jižní věž byla v 19. století přestavěna. Během husitských válek došlo k poškození kostela, což vedlo k následné přestavbě na trojlodní pozdněgotický halový kostel. Při následné přestavbě došlo ke zvýšení hlavní lodi. Během reformace se v letech 1555 až 1628 jednalo o kalvínský kostel.

Popis náhled|Interiér

Jedná se o trojlodní kostel disponující dvěma věžemi. Jihozápadně od kostela stojí gotická kaple svaté Anny a severovýchodně kostnice s márnicí z roku 1965. Dříve se zde nacházela kaple svaté Kateřiny, k jejímuž zničení došlo během reformace. V jihovýchodním rohu objektu dříve stála Seelova kaple, později křesťanská škola a dnes válečný památník.

Interiér náhled|Kaple svaté Anny

Roku 1912 došlo k odhalení tří nástěnných fresek pocházejících z 15. století, k jejiž přetření nabílo došlo za reformace. Jedna freska vyobrazuje erby Durynků a Pánů z Chamu, další legendu O třech živých a třech mrtvých a další frázi „Co jsme byli my, jste vy. Co jsme my, budete i vy.“ Kostel měří na délku 46 metrů a na šířku 21 m a ční se do výšky 13,4 m. Je rozdělen na tři lodě dvěma řadami sloupců. V chóru se nachází tři velká okna. náhled|Freska vyobrazující legendu O třech živých a třech mrtvých.

Kostnice náhled|Kostnice u kostela Pod moderní márnicí se nachází sklep kostnice ze 13. století. Márnice je moderní, jelikož kalvinisté zničili dříve zde stojící kapli svaté Kateřiny. Kostnice obsahuje asi 5 000 lebek a neznámý počet středověkých kostí.

Zařízení Hlavní oltář je barokní, autorem Fidelis Ittelsberger, před oltářem stojí sochy svatého Petra a Pavla, na oltáři stojí Panny Marie držící pravou rukou Ježíška. Pravý boční oltář – Oltářní obraz starší než samotný oltář vyobrazuje svatou Valburgu a svatého Bonifáce. Před obrazem stojí socha svaté Barbory s kalichem a mečem v ruce a socha svaté Kateřiny s knihou a palmou v ruce. Oltář pochází z třetí čtvrtiny 18. století. Levý boční oltář - Pochází z roku 1939 a k výrobě došlo na oslavu 1200 let od založení cely předcházející kostel. Oltářní obraz vyobrazuje v horní části archanděla Michaela bojujícího s drakem a v dolní části moderní vyobrazení války. Autorem je Willi Diernhöfer. Kazatelna – Pochází z 15. století a je zdobena gotickými arkádami. Křitelnice - románská, jedná se o nejstarší zařízení v kostele. Delší dobu stála venku na hřbitově, tudíž je poznamenána povětrnostními vlivy. Kolem křtitelnice je vyobrazen Ježíš Kristus a dvanáct apoštolů s rostlinnými ornamenty. Vitráže - V jižní lodi se nachází vitráž vyrobená dle nápisu roku 1476, která vyobrazuje Kristovo zmrtvýchvstání a dva anděly. Náhrobky a epitafy - na zdech na vnitřní i vnější straně a na podlaze se dochovalo kolem 130 náhrobků a epitafů pocházejících z doby od 13. století po moderní dobu. Jsou zde pohřbeni lidé z dvanácti různých šlechtických rodin. Pravděpodobně nejstarší náhrobek má Reicherus de Lengau.

Odkazy

Reference

Literatura

Georg Dehio: Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler. Band 5: Regensburg und die Oberpfalz. Neubearbeitung durch Jolanda Drexler und Achim Hubel. Deutscher Kunstverlag 1991, ISBN 3-534-10382-3, S. 98–101. (německy) Hebauer, Franz Xaver: Maria Himmelfahrt Chammünster (Schnell, Kunstführer Nr. 795), Regensburg 2002. (německy) Richter, Haymo: Das Marienmünster zu Chammünster: Mutterkirche des Oberen Bayerischen Waldes, in: Der Bayerwald, Jg. 104 (Straubing 2012), Heft 2, S. 24–26. (německy) 1250 Jahre Chammünster (hrsg. vom Pfarrgemeinderat Chammünster), Chammünster 1989. (německy)

Externí odkazy

Oficiální web farnosti Letecký pohled na kostel

Kategorie:Kostely v Bavorsku Kategorie:Cham (Německo)