náhled|
Vratislav Bělík (20. července 1900 Rouchovany – 17. října 1988 Břeclav) byl moravský učitel, národopisný spisovatel, věnoval se zejména Horácku a Podhorácku.
Život Narodil se v rodině obchodníka Josefa Bělíka (1867–1947) a Anny roz. Langrové (1871–1909). Jeho sourozenci byli: Josef (1902), Dobromila (1899), Oldřich (1904), Ladislav (1906) a Marie (1907). R. 1940 se oženil s Ludmilou Štollovou (1903–1988).
Vratislav Bělík navštěvoval obecnou školu v Rouchovanech (1906–1911), studoval na 1. české státní reálce v Brně (1911–1918) a následně vystudoval učitelský ústav. Začínal jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení na měšťance v Moravském Krumlově (1918–1922), svá mladá učitelská léta prožil na české měšťance ve Znojmě (1922–1938).
Ve Znojmě byl také členem Sokola, v jeho divadelním souboru pilně ochotničil. Sokol pořádal i hody, kde byl Vratislav Bělík prvním stárkem. Po záboru pohraničí odešel dělat ředitele školy do Mohelna (1938–1945). Po válce učil až do důchodu ve Vladislavi (1945–1960). R. 1964 se přestěhoval z Vysočiny do Mikulova. Jako důchodce suploval za nemocné učitele na mikulovských školách ve Valtické a Pavlovské ulici a také na středním odborném učilišti, vypomáhal též v nedalekých Valticích. Na sklonku života se Vratislav Bělík přestěhoval do domova důchodců v Břeclavi, kde zemřel 17. října 1988. Pochován byl na mikulovském hřbitově.
V roce 1922 vybudoval v Rouchovanech s R. Pavlíčkem muzeum, v roce 1931 navrhl a pomohl pořídit rouchovanské kroje, jeho přičiněním byla zakoupena Národní galerií gotická soška Madony rouchovanské. Od roku 1946 působil jako národopisný referent pro třebíčský okres. Byl spolutvůrcem a obnovitelem zvykoslovných tradic v místech, kterými za svůj dlouhý život prošel a v nichž zanechal výraznou stopu. V Ketkovicích pomáhal zorganizovat první Vožení Krála v roce 1958Vožení krála v Ketkovicích Dostupné online. Přínos jeho práce na poli regionální etnografie je patrný a zásadní dodnes. Působil jako pořadatel obyčejových slavností, byl poradcem folklorních souborů, přednášel v Československém rozhlase i na četných vzdělávacích akcích.
Přátelství s Vítězslavem Nezvalem Vratislav Bělík se v mládí přátelil s Vítězslavem NezvalemVítězslav Nezval – Z mého života, 1959, str. 135, měli i společnou lásku Anežku Průškovou ze Šemíkovic. Anežka se jim v roce 1918, kdy měli před maturitou, provdala. Dochovala se korespondence Vratislavu Bělíkovi.Depeše z konce tisíciletí – korespondence Vítězslava Nezvala, 1981, str. 22
Ranná tvorba Tvořil Ex libris pro své známé a přátele, ve sbírkách Moravské galerie v Brně je 15 děl.Ex libris Vratislava Bělíka ve sbírkách Moravské galerie Dostupné online. V roce 1922 vydal vlastním nákladem secesní pohlednici s náboženským motivem. Ve spodním okraji je geometricky stylizovaným písmem název mariánské písně „O KRÁLOVNO ANDĚLŮ“. V pravém dolním rohu je patrný autorův monogram „VB“ a letopočet „22“.
Publikační činnost Publikoval řadu článků o výročních obyčejích a krojíchBělík, V.: Jak se u nás odívají. In: Karásek, J. – Kriebel, O.: Moravsko Krumlovsko a Hrotovsko. Vlastivědný sborník. Moravský Krumlov – Hrotovice 1925, str. 219-230, ale i o lidových řemeslechLidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Etnologický ústav AVČR 2007, 1. svazek, str. 23 Dostupné omline nebo nářečích.Vratislav Bělík – Nářeční texty ze západní Moravy, Listy filologické, roč. 73, čís. 1 (1949), str. 26–31 Dostupné online Přispíval do sborníků, novin a časopisů; z nich lze uvést: Od Horácka k PodyjíOd Horácka k Podyjí, 1924-1938 Dostupné online, Jiskra, Vlastivědný věstník moravský, věstník Národopisné společnosti čsl. v Praze.
V etnografickém časopise Národopisné aktuality (1964–1990) otiskli jeho příspěvky Hrnčíř Jan Štoček a džbánkaři František a Jan Zavřelové, Milostné motivy na úvodních plinách na Moravskokrumlovsku, Znamení stromu na lidových výšivkách. Ve Vlastivědném sborníku VysočinyVlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských Dostupné online publikoval v letech 1956-1958 příspěvky: Cesty za horáckým sluncem Horácké štědrovečerní stádo Štukové výzdoby horáckých štítů na Třebíčsku Johan Burian, majstr stolařský z Mohelna U hrnčíře Františka Kubiše ve Vladislavi
Lidové písně V roce 1937 na gramofonovou desku firmy Esta nazpíval lidové písně Mor. Krumlovska a nahrál v nářečí z Rouchovan vypravování "Jak strécovi Sykorovimo hodeřilo do biča" a "Jak krava zežrala nárožáke".Od Horácka k Podyjí, ročník 14, číslo 4, str 64a Dostupné online
Z díla náhled|Exlibris Vratislava Bělíka Soubor deseti knižních značek Vratislava Bělíka, vlastním nákladem 1931 Kostel Panny Marie v Rouchovanech, vlastním nákladem 1940 Horácký zpěvník, Havlíčkův Brod 1954 Povídání z Horácka, Havlíčkův Brod 1956 Horácký lidový vzor v kreslení na národní a osmileté střední škole, Havlíčkův Brod 1959 Horácká chasa I., II. a III., Třebíč 1965, 1966, 1967, o dospívající horácké mládeži na Třebíčsku, Náměšťsku, Moravskobudějovicku, Moravskokrumlovsku a Znojemsku Vzory horáckých výšivek pro nové použití, Třebíč 1979 Vzory na horáckých kraslicích, Třebíč 1981 O lidovém stavebnictví na Vysočině, Třebíč 1983 Horácký kroj, Třebíč 1985
Jedinou vadou studií V. Bělíka je dobově poplatná snaha distancovat se od náznaků náboženské symboliky v lidové výzdobě, kterou nahrazuje odkazy na starořeckou či pohanskou úctu k živlům.Bělikovy tvorby využil Bohuslav Pernica ve svém cyklu o zvycích a folklóru na Horácku a Podhorácku.
Kraslice Je autorem 4000 kraslic technikou zvanou "batik", u níž se kresba provádí nahřívaným kovovým plátkem a vřelým včelím voskem. Kraslicové tvorbě se věnoval hlavně v důchodu, do níž vedle původních horáckých motivů ze starých lidových výšivek zapracoval také motivy z Mikulovska. Na jeho kraslicích se tak začaly objevovat nejen vrby a letící divoké husy, ale i vinná réva, pohárky a koštýře.Vratislav Bělík o svých kraslicích, Mikulovský zpravodaj 1969, č. 10, s. 6–9
Betlémy Bělíkovo "štědrovečerní stádo“ obsahovalo 11 oveček a jednoho pastýře a bylo zhotoveno z hliněného základu.
Odkazy
Reference
Literatura
NOV. Z lásky k rodnému kraji. Znojemsko. Roč. 25, č. 29 (18. 7. 1984), s. 4 DOUPALOVÁ, E. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988 NOVÁK, Pavel. Stal se horáckou legendou. Znojemsko. Roč. 28, č. 46 (16. 11. 1988), s. 4
DV. Venkovského učitele proslavily i kraslice. Moravské noviny Rovnost. Roč. 8, č. 250 (24. 10. 1998), s. 2, příl. NOVÁK, Pavel. Krása Horácka vynikne jen pod sluníčkem. Znojemsko. Roč. 30, č. 32 (8. 8. 1990), s. 4 ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s. . 231 s. CHALUPSKÁ, Marie. Štafeta generací: Vratislav Bělík. Od Horácka k Podyjí. Č. 2 (2001), s. 1, 2
Externí odkazy
Video z roku 1971 Vratislav Bělík na hodech v Rouchovanech Ex libris Vratislava Bělíka ve sbírkách Moravské galerie Slovník nářečí českého jazyka Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku
Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Sběratelé lidové slovesnosti Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Úmrtí v roce 1988 Kategorie:Narození 20. července Kategorie:Úmrtí 17. října Kategorie:Narození v Rouchovanech Kategorie:Úmrtí v Břeclavi Kategorie:Pohřbení v Mikulově Kategorie:Muži