náhled|Koňka r. 1876 (Fr. Štraybl) náhled|Příkopy kolem roku 1890. náhled|Koňka na Národní třídě při oslavách 130 let MHD v Praze Koněspřežná tramvaj (Pražská tramway, pražská koňka) v Praze a přilehlých městech byla v provozu od roku 1875, v letech 1898 až 1905 byla přebudována na elektrickou a sloučena do jedné sítě s elektrickými dráhami v pražské aglomeraci.

Anglo-česká tramwayová společnost V roce 1873 založili Bernhard Kollmann a Zdeněk hrabě Kinský Anglo-českou tramwayovou společnost a ta obdržela 5. března 1873 koncesi ke stavbě a provozování kolejové pouliční dráhy s koňským pohonem. Z důvodu hospodářské krize však záměr nakonec nebyl realizován.Jiří Crkal ml.: Historie MHD, díl druhý, Pražská koňka, Klánovický zpravodaj 12/2005, str. 12–13

Otletova koňka Stavební povolení k realizaci dráhy koněspřežné tramvaje získal belgický podnikatel Édouard Otlet 8. března 1875. Koleje byly do pražských ulic pokládány od 3. nebo 4. května 1875.50 let pražské tramvaje. In Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 23.9.1925, 33. ročník, č. 477 (odpolední vydání), s. 3. ISSN 1802-6265. Dostupné online: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:8568c140-838b-11dc-b9b0-000d606f5dc6Tramway v Praze. In Národní listy. Praha: Julius Grégr, 5.5.1875, 15. ročník, č. 123, s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné online: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6e05a322-435f-11dd-b505-00145e5790ea První trasa byla zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin. Provozovatelem sítě byla belgická společnost Akciová společnost Pražské tramwaye, resp. Generální ředitelství Pražské tramwaye.

Kolejnice koňky byly zpočátku dřevěné, jen pobité plechem, na dřevěných pražcích. Tratě byly zpočátku jednokolejné s výhybnami. V letech 1876–1883 bylo několik úseků zdvojkoleněno a bylo dostavěno několik výhyben. V té době byly také některé dřevěné kolejnice nahrazeny „vídeňským způsobem“ kovovými traverzami, na nichž byly, přišroubované ploché žlábkové kolejnice, dřevěné pražce byly přitom nahrazeny jen kovovými rozponami (rozchodkami).

Linky koňky nebyly číslované, ale označovaly se barevnými čtverci nebo čtverci s barevnými výsečemi, za tmy kruhovými prosvětlovanými terči. Poslední večerní spoj byl označen modrou svítilnou. Linek bylo po dokončení celé sítě celkem šest. Jezdilo se od 6:30 do 22 hodin, základní interval byl 7 minut. Průměrná cestovní rychlost byla 8 km/h.

Vozovnu měla koňka nejprve v Karlíně u dnešní křižovatky Sokolovská – Šaldova (1875, 10 vozů a 32 koní), od roku 1876 i na Smíchově (smíchovská vozovna byla roku 1883 přemístěna, resp. nahrazena novou, již zděnou vozovnou). Další vozovny pak byly na Žižkově a na vinohradské Zvonařce.

Vozy od roku 1876 dodávala firma Ringhoffer, většina vozů koňky byla později přestavěna na vlečné vozy elektrické dráhy. V roce 1890 měla koňská dráha 117 vlečných vozů a 528 koní.Historie MHD v Praze , mestskadoprava.net

Tratě náhled|vpravo|Trať od Řetězového mostu na Smíchov procházející Novou Újezdskou branou První trať, slavnostně zprovozněná 23. září 1875 v 15:15 hodin, vedla od řetězového mostu císaře Františka I. (od právě budovaného Národního divadla) do Karlína k Invalidovně, zhruba do míst dnešní zastávky Urxova, tedy zhruba ve směru dnešní linky metra B.

16. května 1876 byla uvedena do provozu navazující trať za Řetězovým mostem přes Újezd k nádraží Západní dráhy do města Smíchova. Řetězový most cestující přecházeli pěšky, protože se vedení dráhy přes most nepodařilo technicky vyřešit. Vozy z levého břehu Vltavy byly však na větší opravy přetahovány přes most i bez kolejí a opravovány v Karlíně. Palackého most byl sice postaven v roce 1878, ale koňka po něm propojila oba břehy Vltavy až v roce 1883.Koňka vládne pražské dopravě , 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl IV., 6. 4. 2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.

V roce 1882 uzavřela pražská obec s Otletovou firmou Smlouvu o koňskou dráhu pražskou, která mu povolila použít další ulice pro provoz koňky. Smlouva stanovila přesné termíny pro dokončení nových tratí včetně penále za nedodržení, stanovila nájemné za užívání pozemků i další závazky obou stran. Otletova firma mohla podle smlouvy při stavbě každý den rozkopat jen takový úsek ulice, který byla schopna téhož dne i dokončit.

28. června 1883 byla otevřena trať od dnešního Masarykova nádraží Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes Palackého most do města Smíchova k Andělu. 1. srpna 1883 byla prodloužena trať od Národního divadla přes Křižovnické náměstí a Karlův most na Malostranské náměstí.

24. prosince 1883 byl zprovozněn úsek přes Staré Město, 31. prosince 1883 celá trať, která vedla ze Žižkova (za usedlostí Bezovka, Chelčického ulice) ulicemi Chelčického, Rokycanovou, Prokopovou a Husitskou, přes Bulhar, Hybernskou ulici, Prašnou bránu, Celetnou ulici, přes Staroměstské náměstí a Mariánské náměstí, Platnéřskou ulici na Křižovnické náměstí. Roku 1893 byla na Žižkově prodloužena až na místo dnešní křižovatky na Olšanském náměstíPražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, DP kontakt 6/2004, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22 a v roce 1895 byla zrušena nepoužívaná část trati v Táboritské a Vratislavově (dnešní Baranově) ulici.

Roku 1883 již dosáhla délka všech tratí 19,43 kilometru. 20. května 1884 byl zprovozněn úsek Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (tehdejší červená linka, nynější konečná Zvonařka). 25. června 1884 začal provoz i v úseku Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce), 21. března 1885 prodloužený do stanice Stromovka a 5. dubna 1885 sezonně do Královské obory. V roce 1885 tak kompletní síť koňky měřila 18,875 km.

V průběhu října a listopadu 1897 byl ve výluce most císaře Františka Josefa. Spojení Újezdu s Malostranským náměstím dlouho nebylo možné, protože Karmelitská ulice byla v místě před vyústěním do náměstí (dům U klíčů) příliš úzká. Teprve v roce 1900 byl učiněn průlom, a ačkoliv trať byla budována již pro elektrický provoz, provizorně zde ještě nějaký čas jezdila koňka.Tramvaj ve Valdštejnské ulici?, Bohumil Dušek, kancelář Senátu PČR

Linky náhled|Lístek na "Pražskou Tramway" Linky odpovídaly stavebním tratím, pouze mezi Andělem a Smíchovským nádražím byly od 16. srpna 1883 dvě linky v souběhu, v roce 1891 jezdily linky v souběhu k výstavišti.

Linky nebyly číslované, ale rozlišovaly se barevným symbolem ve speciálním kruhovém reflektoru, barvou tabule s názvem konečné a barvou jízdenek. Nejstarší dvě linky měly atypické označení: nejstarší linka prostý bílý reflektor, její pokračování za řekou bílý reflektor s červeným křížem. Další linky měly terčík čtvrcený do bílo-barevných výsečí, které rozlišovaly žlutou, černou, červenou a zelenou linku.Historie pražské městské hromadné dopravy (vetinari.wz.cz)František Adolf Borovský: Řivnáčův průvodce po Praze a okolí, Praha 1885, druhé vydání Nakl. Baset, Praha 2002,

Linka Karlín – Staré Město (– Malá Strana) Prostý bílý reflektor, bílé směrové tabule, bílé jízdenky.

Od 23. září 1875 z Karlína k Národnímu divadlu. 1. srpna 1883 byla prodloužena na Malostranské náměstí. 31. prosince 1883 byla zkrácena na Křižovnické náměstí a v úseku na Karlově mostě ji nahradila černá žižkovská linka, ale od 12. března 1885 se linky prohodily do původního stavu. 4. září 1890 byla část Karlova mostu stržena povodní, 19. listopadu 1892 byl provoz koňky obnoven. Od 28. září 1899 byla linka rozdělena na dvě linky, první v trase Národní divadlo – Malá Strana a druhá s trasou Josefské náměstí – Invalidovna, mezi nimi již byla zavedena elektrická tramvaj. Od 7. října 1899 byla karlínská větev připojena k červené lince. Od 28. října 1901 zkrácena do trasy Křižovnické náměstí – Karlův most – Malá Strana. 13. května 1905 provoz této poslední linky pražské koňky definitivně ukončen.

KARLÍN, Invalidovna – Karlín, Karlova ulice – Karlín, Jungmannovy sady – Karlín, Viadukt – Poříčí – Jízdecká ulice – Josefské náměstí – Prašná brána – Na Můstku – Platýz – Mikulandská ulice – Národní divadlo – Františkovo nábřeží – Křižovnické náměstí – Karlův most – MALOSTRANSKÉ NÁMĚSTÍ

Linka Újezd – Smíchovské nádraží (červený kříž) 28. června 1883 začala být rozlišována červeným křížem. Bílé směrové tabule, modré jízdenky.

Od 16. května 1876 od Újezda k Andělu, 16. srpna 1883 prodloužena k smíchovskému nádraží souběžně se „žlutou“ linkou. Od 1. října 1897 byla tato linka v provozu pouze v neděli v návaznosti na vlaky, její dopravní úlohu převzala nová linka se svislým pruhem. Od 16. září 1898 byla linka se svislým pruhem opět zrušena, linka s červeným křížem byla obnovena celotýdenně, avšak opět jen v trase od Újezda k Andělu. Od 22. prosince 1900 byla prodloužena na Malostranské náměstí, namísto bílým reflektorem s červeným křížem značena nově zeleným reflektorem. Od 17. června 1901 zrušena a nahrazena elektrickou tramvají.

MALÁ STRANA, Chotkova ulice – U hradu – Smíchov, Kostelní náměstí – Smíchov, Austrie – SMÍCHOV, Plzeňská – SMÍCHOV, Nádraží Západní dráhy

Linka Nové Město – Smíchovské nádraží (žlutá) Žluté výseče na terčíku, tabule i jízdenky.

V provozu od 28. června 1883. Od roku 1895 prodloužena do trasy Poříčí – Havlíčkova ulice – Dlažební ulice, od 1. května do konce června 1897 do úseku Havlíčkova – Poříčí zajížděla jen část spojů, od 15. června 1898 byla linka zkrácena do Havlíčkovy ulice. Od 1. října 1897 byla linka ve většině trasy posílena souběžnou linkou se svislým černým pruhem. Od 16. září 1898 byla linka se svislým pruhem zrušena a linka se žlutými výsečemi opět prodloužena až do stanice Poříčí. Od 1. června 1900 prodloužena na Těšnov. Od 18. prosince 1900 byla celá linka zrušena a nahrazena elektrickou tramvají.

NOVÉ MĚSTO, Jízdecká ulice – Dlažební ulice – Jindřišská věž – Václavské náměstí – Vyšší dívčí škola – U Myslíků – Myslíkova ulice – Palackého nábřeží – Palackého most – Smíchov, Plzeňská třída – Smíchov, Vltavská ulice – SMÍCHOV, Nádraží Západní dráhy

Linka Křižovnické náměstí – Žižkov (černá) Černé výseče na terčíku, černé tabule (později červené), černé jízdenky.

Od 24. prosince 1883 v trase Nové Město, Modrá hvězda – Staroměstské náměstí – Křižovnické náměstí.

Od 31. prosince 1883 z Malostranského náměstí za Bezovku. V úseku na Karlově mostě tato linka nahradila karlínskou, která byla zkrácena na Křižovnické náměstí, ale od 12. března 1885 se linky prohodily do původního stavu. Roku 1893 na Žižkově prodloužená blokovou smyčkou do stanice Olšany na dnešním Olšanském náměstí. Od 1. května 1897 do konce února 1898 v úseku Křižovnické náměstí – Prašná brána jezdila jen část spojů. Od 26. srpna 1901 zkrácena do trasy Olšany – U Bulhara, ve zbylém úseku, ale i v trase souběžnou ulicí z Olšan zavedena elektrická tramvaj. Od 28. října 1901 linka koňky zrušena.

ŽIŽKOV, Olšany – Žižkov, Za Bezovkou – Žižkov, U Bezovky – Žižkov, Vítkova ulice – Žižkov, Husova ulice – Žižkov, Viadukt dráhy císaře Františka Josefa – Hyberňácká ulice – Dlažební ulice – Prašná brána – Ovocný trh – Staroměstské náměstí – Mariánské náměstí – STARÉ MĚSTO, Křižovnické náměstí.

Linka Můstek – Nuselské schody (červená) Červené výseče na terčíku, tabule i jízdenky.