náhled|Antiochijské knížectví a Tripolské hrabství (zeleně). Arménské království v Kilíkii (žlutě) Bohemund IV. z Antiochie, zvaný , či obyčejně „jednooký“ (kolem 1172 – březen 1233) byl vládcem křižáckého Antiochijského knížectví v letech 1201–1205, znovu v letech 1208–1216 a nakonec od roku 1219 až do své smrti. Byl rovněž hrabětem v Tripolisu.
Život Bohemund IV. byl synem knížete Bohemunda III. a jeho první ženy Orguilleuse z Harencu. První část Bohemundovy vlády se vyznačovala vleklými dynastickými spory.
Vládnout začal někdy kolem roku 1201 a o nástupnictví v Antiochii vyvstaly rozepře. Kníže Bohemund III. měl vnuka Raimonda-Roupena, který byl synem staršího bratra Bohemunda IV. Raimonda IV. z Tripolisu a ten byl mnohými považován za právoplatného dědice Antiochie. Bohemund IV. však nad svým synovcem v boji o titul zvítězil a vládl nad Antiochijským knížectvím i Tripolským hrabstvím, ačkoliv administrativa zůstávala v každém z křižáckých států odlišná.Riley-Smith, p. 136 Nicméně konflikt přetrval a měl své kořeny staré několik generací a sahal ke šlechtě v Antiochii, Tripolisu i arménské Kilíkii. Bohemund za své sídelní město zvolil Tripolis a během jeho nepřítomnosti v Antiochii se město dostalo pod silný vliv řecké ortodoxní komunity.
Raimond-Roupen tak byl od nástupnictví vyšachován, nakonec však Bohemund IV. ztratil Antiochijské knížectví na roky 1216–1219 ve prospěch svého synovce, podporovaného arménským králem Leonem II.
Bohemund IV. se rovněž ukázal být nevyzpytatelným spojencem, když několikrát porušil své sliby věrnosti, kdykoliv to považoval za nejlepší cestu ku prospěchu svého knížectví. Například opustil římsko-německého císaře Fridricha II. při šesté křížové výpravě v letech 1228–1229. Také několikrát vzplanul prudkým nepřátelstvím vůči rytířskému řádu johanitů, za což byl roku 1230 papežem Řehořem IX. exkomunikován.
Rodina Bohemund IV. uzavřel první manželství 21. srpna 1198 s Plaisancí z Gibeletu, se kterou měl čtyři syny a jednu dceru: Raimond (zavražděn roku 1095 v Tortose), správce Antiochie Bohemund, jeho nástupce jako Bohemund V. Filip, v letech 1222–1224 byl manželem arménské královny Isabely, v roce 1226 byl otráven ve vězení Jindřich, oženěn s Isabelou z Lusignanu, s níž měl syna Huga, pozdějšího krále Huga III. Kyperského Marie, v roce 1220 provdána za Thorose Arménského
Po smrti své první ženy se Bohemund IV. v Tripolisu roku 1218 podruhé oženil s dcerou kyperského krále Amauryho a jeruzalémské princezny Isabely Melisendou. Z manželství s Melisendou měl Bohemund tři dcery: Orgueilleuse, zemřela v mládí neprovdána Helvis, zemřela neprovdána Marie z Antiochie, uchazečka o jeruzalémský trůn, práva k trůnu později prodala Karlovi z Anjou
Odkazy
Literatura Riley-Smith, Oxford Illustrated History of the Crusades Richard, Jean (1999). The Crusades: c. 1071-c. 1291. Cambridge University Press. .
René Grousset, L'Empire du Levant : Histoire de la Question d’Orient, 1949
Související články Křižácké státy Křížové výpravy
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Ramnulfovci Kategorie:Knížata z Antiochie Kategorie:Hrabata z Tripolisu Kategorie:Křesťané páté křížové výpravy Kategorie:Křesťané šesté křížové výpravy Kategorie:Lidé exkomunikovaní římskokatolickou církví Kategorie:Narození ve 12. století Kategorie:Úmrtí v roce 1233 Kategorie:Muži