náhled|upright=0.9|Vyobrazení druidů z 18. století reprodukující basreliéf z francouzského města Autun Keltské náboženství, často také keltské pohanství nebo druidství (druidismus), jsou označení pro polyteistickou víru a praktiky starověkých Keltů, zaniklé po rozšíření křesťanství v západní Evropě na konci starověku a na počátku středověku. Keltové je souhrnný název pro etnika rozšířená ve starověku prakticky po celé Evropě, odkud byli postupně tlakem germánských kmenů ze severu a Římské okupace na jihu vytlačováni do severozápadní Evropy.
Původně to byly velmi bojovné kmeny, jež uctívaly přírodní síly a hledaly své bohy v přírodních objektech a jevech. Keltské náboženské představy se tradovaly ústně a některé jejich rysy se dochovaly ve středověkých irských a velšských mýtech. Keltové brzy opustili své kulty přijetím křesťanství a první keltský kostel byl na Britských ostrovech postaven kolem roku 200 n. l.
Zvlášť významnou roli v náboženském životě keltů sehrávali druidi v roli učenců a kněží. Některé římské prameny uvádějí, že se na druida studovalo až 20 let. Byla to velmi vážená vrstva obyvatel. Každoročně se scházeli ke svým sněmům poblíž Carnutu, města na území dnešní Francie.
náhled|upright=0.9|vlevo|Votivní kolečka zvané Rouelles jsou časté předměty spjaté s Taranovým kultem Posvátnou rostlinou Keltů bylo jmelí. Nejvyšším bohem v jejich systému byl Taranis. Mezi další významné bohy patřil Lugh – dobrý bůh světla, Cernunnos (Karnonos), Epona a Sequana. Jako posvátná zvířata uctívali jelena, koně a kohouta. Svým bohům přinášeli i lidské oběti, většinou však obětovali zvířata. Druidové uctívali rovněž stromy, zejména duby. Posvátné byly tzv. nemethony, neboli posvátné dubové háje, kam měli povolen vstup pouze druidi. Později, po střetu se středomořskými kulturami Říma a Řecka, přejali také jejich systém bohů.
náhled|upright=0.8|Romantická představa zápalné oběti v proutěné figuře, jež náležela ke kultu Taranise Keltové své bohy většinou nezobrazovali, ke změně došlo až dobytím Galie Římany. Římané antické bohy zobrazovali v lidské podobě a ztotožňovali je s bohy porobených národů, jejichž jména ještě k tomu převáděli do latinského jazyka, tímto stmelováním náboženských představ napomáhali rozvoji synkretismu a posilovali náboženskou a jazykovou jednotu obyvatel říše. Nicméně někteří keltští bohové byli jen obtížně přístupní umělecké tvořivosti Římanů, například božstvo s latinským jménem Tarvos Trigaranus byl i v době romanizace zobrazován jen ve zvířecí podobě – tedy v podobě býka se třemi jestřáby. Navzdory tomuto násilného pořímštění keltské kultury lze dnes Římanům vděčit za to, že se díky nim dochovalo mnoho památek z keltského náboženství, latinská jména božstev a především jejich spojením s antickými bohy umožňuje ve hrubých odstínech jejich typologizaci a hierarchickém zařazení, když vše původní keltské nenávratně upadlo v zapomnění.
Seznam keltských bohů
Hlavní pankeltští bohové náhled|upright=0.9|vpravo|Postava boha s parožím zvaná Cernunnos na stříbrném kotlíku z Gundestrupu náhled|upright=0.6|vpravo|Galo-římský Sloup převozníků s reliéfy římských a galských bohů Taranis – keltský hromovládný bůh a pán nebe ztotožňovaný s Jovem Toutatis (Teutates) – bůh války a ochránce kmene Esus – bůh vegetace a plodnosti ztotožňovaný s Merkurem Lugus – bůh nejasné funkce ztotožňovaný rovněž s Merkurem a tedy i s Esem. Snad příbuzný irskému Lughovi a velšskému Lleuovi. Belenus (Belenos) – bůh léčení a patron řádu ztotožňovaný s Apollónem, možný bůh slunce Epona („klisna“) – hlavní bohyně symbolizovaná koňmi, převzatá Římany jako patronka jezdců a jezdectví Cernunnos („parohatý“) – považován za raně galského boha přírody a divoké zvěře a za alternativní podobu Esa v určité fázi. Je ztotožňován s Dispaterem, o kterém se zmiňuje Julius Caesar, ten měl být vládcem podsvětí a praotcem Galů.
Ostatní galští bohové Abellio – bůh z údolí Garonna ztotožňovaný s Apollónem a Belenem Agrona – bohyně války Atepomarus – bůh léčení ztotožňovaný s Apollónem Arausio – lokální vodní bůh v jižní Galii Artio – medvědí bohyně Ambisagrus – bůh ztotožňovaný s Jovem a Taranisem Alaunus (Alaunius) – bůh léčení a proroctví Alisanos – lokální bůh patrně hor Ogmios – bůh výmluvnosti, na obrazech obvykle třímá v ruce kyj. Byl snad spřízněn s irským Ogmou. Sucellus – bůh lesů, zemědělství a alkoholických nápojů Vosegus – bůh lesů a lovu Grannus – bůh slunce ztotožňovaný s Belenem Tarvos Trigaranus (Trigaranos) – bůh nejasné funkce v podobě býka se třemi jeřáby Maponos – bůh ztotožňovaný s Apollónem, možný bůh léčení Moccus – galský kančí bůh, ochránce válečníků spjatý se symbolem kance Sirona – bohyně léčení
Galerie keltských bohů
Irští Tuatha de Danann Tuatha de Danann („Lid Dany“), kmen bohů usazený v Irsku asi 1 500 př. n. l. a poražen Milesiány, ustoupili do mohyl (sidé). Aine, Ann, Anna, Dana – matka bohů, také bohyně Slunce Badb – bohyně války Brigit (Berecynthia, Briganta) – bohyně krbu a domova, později splynula se svatou Brigitou, svatou patronkou Irska (po svatém Patriku) Cuchulainn – polobožský válečný hrdina s nadpřirozenými schopnostmi z Ulsteru Dagda – nejvyšší irský bůh Donn – bůh podsvětí Eithne – dívčí bohyně úrody Eriu – bohyně zosobňující Irsko, Eire, Erin Fionn mac Cumhal (Finn Mac Cool) – sluneční polobůh Lir (Llyr) – bůh slunce Lugh – bůh a bájný král spojovaný se slavností dožínek zvanou Lughnasad Morrigan – bohyně války Ogma – bůh, který se zasloužil o vznik oghamské abecedy. Snad spřízněný s galským Ogmiem. Trojná bohyně – panna, matka a bába v jedné osobě, trojitá bohyně plodnosti
Velští bohové a hrdinové Afagddu (Morfran) – postava velšských mýtů, syn Cerindwen a Tegida Arawn – vládce podsvětí Arianrhod (Aranrhod) – bohyně nebe a plodnosti Dylan – velšské božstvo moře Rhiannon („Velká královna“) – vládkyně bohů spojovaná s koňmi Nodens – bůh moře a léčení Mabon ap Modron – božský syn a postava velšské mytologie. Spřízněný s galským Maponem.
Bohové a hrdinové britských Keltů Belatucadros – bůh ze severní Británie, snad příbuzný s Belenem a Cernunnem Bran – hrdina, jehož magická zachovaná hlava byla pohřbena v Londýně, později byla vyzdvižena králem Artušem. Brigantia – bohyně ztotožňovaná s Minervou Gwydion – hrdinská král britských Keltů, čaroděj a bard Ludd – římsko-britský bůh řek
Odkazy
Literatura
Související články Jordan Hill (římsko-keltský chrám) Keltové Keltské jazyky
Externí odkazy
Kategorie:Keltové Kategorie:Indoevropská náboženství