Barbora Strýcová (* 28. března 1986 Plzeň) je bývalá česká profesionální tenistka, která se na ženských okruzích pohybovala v letech 2003–2023. Na grandslamu zvítězila ve čtyřhře Wimbledonu 2019 a 2023 se Sie Šu-wej. Na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru vybojovala se Šafářovou bronzovou medaili v ženském deblu. V letech 2019–2020 byla světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stala jako sedmá Češka od zavedení klasifikace v roce 1984. Od roku 2026 je nehrající kapitánkou českého týmu v Billie Jean King Cupu, když na pozici vystřídala Petra Pálu. Jako hráčka vyhrála v této týmové soutěži šest trofejí.
Na žebříčku WTA byla pro dvouhru nejvýše klasifikovaná v lednu 2017 na 16. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 1. místě., přístup: V letech 2018–2019 ji trénoval David Kotyza, kterého nahradil Lukáš Dlouhý. Domovským oddílem byla Sparta Praha, do níž v patnácti letech přestoupila ze Slavie Plzeň.
Na okruhu WTA Tour vyhrála třicet dva turnajů ve čtyřhře a dva ve dvouhře, když ve finále québeckého Bell Challenge 2011 porazila Marinu Erakovicovou a na Ladies Linz 2017 zdolala Magdalénu Rybárikovou. V juniorské kategorii se roku 2002 stala mistryní světa a triumfovala na dvou singlových a třech deblových grandslamech. V rámci okruhu ITF získala devět vítězství ve dvouhře a deset ve čtyřhře., přístup:
Ve 33 letech se stala nejstarší debutantkou v semifinále grandslamové dvouhry, když ve Wimbledonu 2019 podlehla Sereně Williamsové. Pět úvodních semifinále grandslamové čtyřhry prohrála na US Open 2014, Australian Open 2015, US Open 2017, French Open 2018 a Australian Open 2019, a to vždy s jinou spoluhráčkou. Trofeje pak získala s Tchajwankou Sie Šu-wej ve Wimbledonu 2019 a 2023. Ze souboje o titul na Turnaji mistryň 2019 a Australian Open 2020 odešly poraženy.
V květnu 2021 oznámila ukončení kariéry v souvislosti s těhotenstvím, když poslední turnaj odehrála na Australian Open 2021. V roce 2023 se na okruh vrátila v rozlučkové sezóně na Madrid Open a profesionální dráhu uzavřela na zářijovém US Open.
V roce 2019 vyhrála českou tenisovou anketu Zlatý kanár.
Týmové soutěže
Fed Cup náhled|S pohárem po finále Fed Cupu 2016 proti Francii, v němž zdolala Cornetovou a s Plíškovou vyhrály rozhodující čtyřhru V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2002 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Kanadě, v němž vyhrála dvouhru nad Maureen Drakeovou a spolu s Cetkovskou také čtyřhru.
V roce 2011 se stala členkou vítězného družstva, když nastoupila do čtyřhry čtvrtfinále a třech zápasů semifinále. Vyhrála také Fed Cup 2012 a Fed Cup 2014. V daných ročnících startovala ve čtvrtfinále; v roce 2012 proti Německu a o dva roky později proti Španělsku. Dne 15. listopadu 2015 získala s Karolínou Plíškovou třetí rozhodující bod ze čtyřhry ve fedcupovém finále proti Rusku a stala se tak počtvrté šampionkou soutěže. Další trofej přidala z Fed Cupu 2016, když ve štrasburském finále proti Francii porazila Cornetovou a s Karolínou Plíškovou opět rozhodly rozhodující debl.
Poslední šestý pohár vybojovala ve finále Fed Cupu 2018 proti Spojeným státům. K vítězství 3:0 na zápasy přispěla vítěznou sobotní dvouhrou. Tím zakončila svou fedcupovou kariéru. V soutěži odehrála dvacet mezistátních utkání s bilancí 11–7 ve dvouhře a 11–4 ve čtyřhře., přístup:
Letní olympijské hry Česko reprezentovala na Letních olympijských her 2004 v Athénách, kde ji v úvodním kole ženské dvouhry vyřadila belgická světová jednička a pozdější zlatá medailistka Justine Heninová-Hardenneová. Do ženské čtyřhry nastoupila s Libuší Průšovou. Soutěž opustily po prohře ve prvním kole s nejvýše nasazeným párem Světlana Kuzněcovová a Jelena Lichovcevová. Zúčastnila se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhé fázi dvouhry podlehla Saře Erraniové. Spolu s Lucií Šafářovou připravily v ženské čtyřhře o neporazitelnost trojnásobné olympijské vítězky z této soutěže a nejvýše nasazené sestry Serenu a Venus Williamsovy, které až při své čtvrté účasti pod pěti kruhy prohrály svůj první zápas.
Tenisová kariéra Svých největších úspěchů zatím dosáhla v juniorské kategorii, kdy vyhrála dvakrát za sebou juniorku Australian Open (2002, 2003). Ve finále roku 2002 porazila Marii Šarapovovou a na konci této sezóny byla vyhlášena juniorskou mistryní světa, když figurovala na 1. místě juniorského žebříčku. Navíc v roce 2002 získala juniorské tituly ve čtyřhře French Open a Wimbledonu.
náhled|vlevo|Záhlavová-Strýcová na Mercury Insurance Open 2011
Na Australian Open 2010 odehrála nejdelší utkání v dosavadní historii ženské dvouhry tohoto turnaje, když v úvodním kole porazila Rusku Reginu Kulikovovou. Zápas, ve kterém proměnila až osmý mečbol, trval čtyři hodiny a devatenáct minut.Záhlavová-Strýcová postoupila v Melbourne po nejdelším utkání, Dostupné online, Sport.cz, 19.1.2010
V červenci 2010 na posledním 14. ročníku turnaje ECM Prague Open se poprvé v kariéře probojovala do finále dvouhry na okruhu WTA, v němž podlehla Maďarce Ágnes Szávayové. Výsledky posledních týdnů jí zajistily postup na své dosavadní maximum v žebříčku WTA, když byla 19. července klasifikována na 39. místě. Mediální odezvu vzbudil moment během poslední výměny stran finálového utkání, kdy k její lavičce přistoupil trenér Jakub Herm-Záhlava s připevněným portem. Tenistka se na adresu soupeřky vulgárně vyjádřila, což proniklo do přímého přenosu České televize. Záležitostí se zabývala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.Záhlavová-Strýcová nadávala jako dlaždič v přímém přenosu, diváci se bouří, Dostupné online. Sport.cz, 21.7.2010
Premiérové singlové finále v kategorii Premier si zahrála na červnovém AEGON Classic 2014, probíhajícím na birminghamské trávě. Ve druhém kole si poradila s pátou nasazenou krajankou Lucií Šafářovou a ve čtvrtfinále pak přehrála belgickou turnajovou čtyřku Kirsten Flipkensovou. Po dvousetové výhře nad šestnáctou nasazenou Australankou Casey Dellacquovou prošla do finále, kde byla nad její síly favorizovaná světová jedenáctka Ana Ivanovićová ze Srbska, na níž uhrála pět gemů.
Formu zužitkovala na navazujícím grandslamu ve Wimbledonu 2014, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinálové fáze. Ve druhém kole zůstala na její raketě 32. nasazená ruská tenistka Jelena Vesninová. Poté zvládla tiebreakové koncovky obou setů s čínskou světovou dvojkou Li Na. V osmifinále ji nezastavila ani bývalá světová jednička a dánská turnajová desítka Caroline Wozniacká, která dokázala odvrátit čtyři mečboly. Mezi poslední osmičkou hráček však byla nad její síly šestá nasazená a pozdější vítězka Petra Kvitová po dvousetovém průběhu, přestože ve druhém dějství servírovala dvakrát s výhodou breaku na ukončení sady.
V srpnu 2016 se její spoluhráčkou ve čtyřhře stala Indka Sania Mirzaová, v daném měsíci světová deblová jednička. Při prvním společném startu vyhrály srpnový Western & Southern Open 2016 a poté i Toray Pan Pacific Open 2016. Rozchod oznámily v dubnu 2017 se zápasovou bilancí 30–9. Od Madrid Open 2018 do závěru roku hrála s Andreou Sestini Hlaváčkovou, s níž se objevila v pěti finále.
2018: Tři deblové tituly WTA a členka Top 20 ve dvouhře náhled|Na French Open postoupila popáté v kariéře do osmifinále grandslamu, v němž podlehla Putincevové Do sezóny vstoupila jako dvacátá třetí hráčka žebříčku. Úvodní lednový týden plnila roli třetí nasazené na aucklandském ASB Classic, kde po výhrách nad Sarou Erraniovou a Johannou Larssonovou skončila ve čtvrtfinále na raketě Tchajwanky z počátku druhé světové stovky Sie Šu-wej. První set přitom získala „kanárem“. Mezi poslední osmičkou Sydney International vypadla se světovou devatenáctkou Ashleigh Bartyovou, po zvládnutí předchozích duelů s Ruskami Darjou Kasatkinovou a Jekatěrinou Makarovovou. Zahajovací grandslam roku Australian Open znamenal postup do osmifinále díky vítězství nad Američankou Bernardou Peraovou. V něm ji vyřadila šestá žena klasifikace Karolína Plíšková ve třech setech.
V únorové Světové skupině Fed Cupu proti Švýcarsku pomohla českému týmu bodem z dvouhry proti Bencicové k postupu do semifinále. Časná vyřazení s německými členkami elitní světové desítky, Julií Görgesovou a Angelique Kerberovou, přišla na Qatar Total Open a Dubai Tennis Championships. Do březnového BNP Paribas Open v Indian Wells vstoupila po volném losu druhým kolem, v němž ji zdolala padesátá první hráčka žebříčku Petra Martićová z Chorvatska. V deblové soutěži navázala spolupráci se Sie Šu-wej. Společně odehrály vůbec první turnaj, když se dohodly krátce před startem. Ve finále porazily „tenisem ze staré školy“ ruské turnajové jedničky Jekatěrinu Makarovovou s Jelenou Vesninovou po dvousetovém průběhu. Strýcová získala premiérovou kariérní trofej z kategorie Premier Mandatory a dvacátou první deblovou. Na Miami Open, hraném naposledy v Key Biscayne, odešla po volném losu poražena s Christinou McHaleovou z konce první světové stovky.
náhled|vlevo|Vítězné gesto na Birmingham Classic, kde postoupila do jediného singlového semifinále sezóny. V soutěži porazila Muguruzaovou a prohrála s Rybárikovou. Antukovou sezónu rozehrála na halovém Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu, kde ji v zahajovacím duelu vyřadila stá hráčka žebříčku Laura Siegemundová. Shodný scénář měla účast na J&T Banka Prague Open. V první fázi nestačila na Italku Camilu Giorgiovou. Po boku Barbory Štefkové se v pražské čtyřhře probojovala do semifinále. První kola opět nepřešla na Mutua Madrid Open i Internazionali BNL d’Italia, když nestačila na světovou petadvacítku Carlu Suárezovou Navarrovou, respektive v Římě desátou v pořadí Sloane Stephensovou. V římském deblu odešla s Andreou Sestini Hlaváčkovou jako poražená finalistka. V boji o titul podlehly australsko-nizozemské dvojici Ashleigh Bartyová a Demi Schuursová. Plzeňské rodačky si jako pár zahrály premiérové finále na okruhu. Na grandslamové French Open zavítala v roli dvacáté šesté nasazené. Na její raketě postupně skončily Japonka Kurumi Naraová, Jekatěrina Makarovová a krajanka Kateřina Siniaková. V osmifinále jí vystavila stopku Kazaška Julia Putincevová z konce první stovky. Po boku Sestini Hlaváčkové prohrála i páté grandslamové semifinále v kariéře, tentokrát na Roland Garros. V něm je vyřadily pozdější vítězky Barbora Krejčíková se Siniakovou.
Travnatou část roku otevřela semifinálovou účastí na birminghamském Nature Valley Classic, kde ve druhé fázi porazila světovou trojku Garbiñe Muguruzaovou. Před branami finále ji však zastavila devatenáctá hráčka klasifikace Magdaléna Rybáriková ve dvou setech. Poslední wimbledonskou přípravu na eastbournském Nature Valley International opustila ve třetím kole po prohře od Karolíny Plíškové. Londýnský major ve Wimbledonu znamenal také postup do třetí fáze přes Světlanu Kuzněcovovou a Lesju Curenkovou. Z pozice světové třiadvacítky pak nestačila na Němku Julii Görgesovou, figurující na žebříčku o deset míst výše. Ve vyrovnaném střetnutí prohrála až 8–10 na gemy v rozhodující sadě. Ve wimbledonském deblu nepřešla se Sestini Hlaváčkovou třetí fázi, když je v ní zastavily Matteková-Sandsová se Šafářovou. V polovině července dosáhla sezónního maxima ve dvouhře, když byla jeden týden dvacátou hráčkou světa.
náhled|Ve Wimbledonu se spoluhráčkou Sestini Haváčkovou. Obě Plzeňanky navázaly spolupráci na Miami Open 2018.