Vrtejši

Vrtejši (Acanthocephala) je kmen živočichů z nadkmene Platyzoa, skupiny Gnathifera. Evolučně jsou odvozeni od vířníků, mezi něž jsou někdy zařazováni, případně s nimi tvoří společnou skupinu zvanou Syndermata.

Popsáno je asi 1100 druhů, všechny jsou parazitické a v dospělosti žijí výhradně v trávicím traktu obratlovců. Jsou častými parazity ptáků a ryb, u člověka jsou nalézáni ojediněle. Vrtejši jsou gonochoristé. Mají nepravou tělní dutinu – pseudocoel. Jsou biohelminti (parazité s obligatorním střídáním hostitelů). Larvy se vyvíjejí ve třech stadiích.

Klasifikace Vrtejše je možné dělit do tří tříd: Archiacanthocephala Eoacanthocephala Palaeacanthocephala

Popis Vrtejši mají v dospělosti válcovité tělo a dosahují velikosti od několika milimetrů po desítky centimetrů (až 80 cm). Bývají zbarveni bíle či v různých stupních žluté.

Pod povrchovým tegumentem se ve dvou vrstvách nacházejí svaly: vnější okružní a vnitřní podélné. Tělo je možné rozdělit na část přední (praesoma) a zadní (metasoma).

V přední části je zatažitelný otrněný chobotek (proboscis), kterým se dospělí vrtejši přichytávají ve střevě svých definitivních hostitelů. Chobotek je patrně vychlipován hydraulickým tlakem lemnisků (párové váčky v přední části těla; jejich funkce není zcela jasná) a povrchového lakunárního (= s přítomností dutinek) systému trubiček zanořujících se do tegumentu (svrchní vrstva). Zpět ho zatahují specializované svaly (zatahovače, retraktory). Pomocí chobotku vrtejši nasávají živiny z těla hostitele.

Metasoma je vyplněna hlavně orgány reprodukčního systému. Pohlavní soustavu samce tvoří párová varlata s vývody, semenný váček a zvonovitá kopulační burza (bursa copulatrix) s penisem. Důležitou roli mají cementové žlázy, protože po kopulaci zalepují sekretem pohlavní vývody samice. Dospělé samice nemají ovarium (v dřívějších stadiích ontogeneze se rozpadá na tzv. ovariální koule, v nichž se tvoří oocyty). Vajíčka se vyvíjejí volně v tělní dutině. Odtud jsou děložním zvonem sbírána do třídicího aparátu, který vrací nezralá vajíčka zpět, zatímco zralá pokračují do dělohy, vagíny a opouštějí tělo.

Nervovou soustavu tvoří cerebrální ganglion, pár genitálních ganglií (samčí genitální a burzální ganglium) a dva podélné nervy.

Trávicí soustava chybí, vrtejši přijímají živiny celým povrchem těla, který vytváří hluboké krypty (kyjovité vchlípeniny v epidermis), aby se zvětšila absorpční plocha a patrně efektivita příjmu potravy.

Cévní a dýchací soustava chybějí. Vylučovací soustava je známa jen u některých vrtejšů; je protonefridiálního typu.

Životní cyklus Po kopulaci klade samice vřetenovitá vajíčka, která odcházejí ven s trusem. Ve vajíčku se nachází infekční larva, tzv. akantor (acanthor), opatřená 6–8 háčky. Vajíčko pozře mezihostitel (blešivci, berušky, švábi, brouci a jiní bezobratlí). V mezihostiteli se vyvíjejí další stadia, a to akantela (acanthella) a infekční cystakant (cystacanth). Infikovaného mezihostitele pozře definitivní hostitel. V cyklu se může vyskytovat i paratenický (rezervoárový) hostitel.Paratenický hostitel je organismus, který stojí mimo vývojový cyklus parazita. Parazit se v hostiteli nevyvíjí; čeká, až se dostane do definitivního hostitele. Dospělci parazitují výhradně ve střevě obratlovců.

Poznámky

SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 50. .

SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 51. .

Literatura Acanthocephala – vrtejši. In: Animalia = Metazoa – živočichové [online]. [Brno]: [Masarykova univerzita], [jaro 2015], s. 67–72. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/sci/jaro2015/Bi2000/um/2_Porifera_Cnidaria_Rotifera_2015.pdf MIHULKA, Stanislav. Chirurgické záplaty inspirované parazitickými vrtejši. In: OSEL [online]. 19. 4. 2013 [cit. 8. 10. 2023]. Dostupné z: https://www.osel.cz/6859-chirurgicke-zaplaty-inspirovane-parazitickymi-vrtejsi.html SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 50–51. . [Dotisk r. 2014 a 2015.] VOLF, Petr; HORÁK, Petr a kol. Paraziti a jejich biologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2007. 318 s. ISBN 978-80-7387-008-9.

Související články Acanthocephalus anguillae Vrtejš velký

Externí odkazy

Tomáš Havlík: Nervová soustava bezobratlých Pomphorhynchus laevis, detail chobotku

Kategorie:Parazitičtí živočichové Kategorie:Živočichové

Vrtejši

Źródło i licencja