Vratislav Hugo Brunner

náhled|Hrob V. H. Brunnera (Olšanské hřbitovy)

Vratislav Hugo Brunner (22. října 1886 PrahaMatriční záznam o narození a křtu při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražskémDle matriky narozených farnost sv. Jiljí se V. H. Brunner narodil 22. října 1886 v čp. 205 na Starém Městě. Literatura však často uvádí jako datum narození 15. říjen. – 13. července 1928 Horní Lomnice, dnes KunicePestrý týden nazývá ve své reportáži tuto obec opakovaně „Horní Lomice“.) byl český typograf, ilustrátor, grafik, karikaturista, autor hraček, divadelních scénografií, malíř. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky.

Život náhled|vlevo|V. H. Brunner (1927, v tiskárně Neubert)

Vratislav Hugo Brunner se narodil v rodině staroměstského klempířského mistra Antonína Brunnera a jeho manželky Leopoldiny, rozené Chudobové. Po celý život žil v domě „V nebi“ na rohu Perštýna a Skořepky na Starém Městě pražském. Studoval staroměstskou reálku, kde se přátelil s Eduardem Bassem a Františkem Frabšou. Eduard Bass byl jeho celoživotním přítelem.

Po prvním semestru kvinty odešel na Akademii výtvarných umění. V přípravce byli jeho učiteli Vlaho Bukovac a Bohumír Roubalík. Později pracoval pod vedením Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Maxmiliána Pirnera.

Byl neprůbojný, ale spoluorganizoval studentský život. Pro své přátele byl velice obětavý. Miloval své „vlídné kouty“ u přátel, jako byli Kamilla Neumannová a redakce Knihy dobrých autorů, anarchista Michael Kácha, Antonín Bouček v kavárně Union, Josef Waltner v kavárně Montmartre (která se nachází v domě U Tří divých mužů), vydavatel Karel Borový, vydavatelství bratří Neubertové, prostředí na UPŠ.

Od roku 1906 uveřejňoval časopisecky ilustrace a karikatury. V roce 1908 se stal jedním ze spoluzakladatelů Artělu (spolu s J. Bendou, H. Johnovou a M. Teinitzerovou). V roce 1909 spoluzaložil Novou edici (která vycházela do roku 1912 a přes krátkou dobu vydávání významně ovlivnila vývoj knižní kultury). V roce 1912 navštívil Lipsko a Mnichov. Ze zahraničí se vrátil nešťastný zpět do Prahy, protože mu chybělo jeho oblíbené prostředí.

Od roku 1919 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho žákem a později asistentem byl Josef Kaplický.

V roce 1921 navrhl malířskou výzdobu pro vstupní síň I. výstavy Svazu českého díla.

V roce 1925 obdržel 1. cenu a zlatou medaili za knižní výzdobu na Světové výstavě v Paříži. Téhož roku vytvořil malby pro československé vyslanectví v Pešti.

Jeden rok působil na Státní grafické škole jako výtvarník knihařského oddělení. V letech 1925–1927 byl členem redakce časopisu Pestrý týden, který vydával Karel Neubert. Potřetí v životě opustil Prahu až krátce před smrtí v roce 1927, když odjel na ozdravný pobyt do Itálie a na Sicílii. Jeho vážný zdravotní stav však již tento pobyt nedokázal zlepšit. Zemřel 13. července 1928 po dlouhé nemoci.

Spolek výtvarných umělců Mánes uspořádal v zimě 1928 posmrtnou výstavu Brunnerova díla v Obecním domě v Praze.

Rodinný život Vratislav Hugo Brunner byl ženatý, s manželkou Marií měli syna Jiřího.

Dílo

Počátky V mládí byl ovlivněn řadou dobových vzorů (Heinrich Vogeler – Worpswedská škola, Aubrey Beardsley, Félicien Rops, Vallton, Edvard Munch, Théophile Steinlen, Henri de Toulouse-Lautrec). Později měli hlavní vliv na jeho kresbu a malbu barokní malíři a Honoré Daumier.

Již v době studií se začal věnovat úpravě knih. Pracoval nejprve pro S. K. Neumanna (edice Knihovna Nového kultu, 3. ročník), poté upravoval Knihy dobrých autorů pro Kamillu Neumannovou. Celkem upravil asi 600 knih,KYBALOVÁ, Ludmila. Úvodní studie. In: POLÍVKOVÁ, Božena. V. H. Brunner – tvůrce české knihy. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961. mimo jiné pro: Spolek českých bibliofilů, nakladatele Ludvíka Bradáče, nakladatele Karla Janského (edice Hyperion). Mezi jeho nejznámější úpravy patří například: K. J. Erben: Kytice; spolupracoval s Karlem Dyrynkem, 1913. Božena Němcová: Babička; ilustrace Václav Špála, pro vydavatelství Aventinum, Otakar Štorch-Marien, 1923.

Navrhl řadu vlastních písem, která používal při grafické úpravě knih. Upravoval katalogy pro SČUG Hollar a Spolek výtvarných umělců Mánes.

Karikatury náhled|upright=1.4|V. H. Brunner kreslí Krále Sobiáše, vlastní karikatura v Rozpravách Aventina, 1925

Své karikatury publikoval v časopisech Nová omladina, Šibeničky (F. Borový), Kopřivy, Letáky (St. Minařík), Prager Presse, Rarach, Rozpravy Aventina (Otakar Štorch-Marien) i jinde. Existuje též řada nepublikovaných karikatur, které jsou rozptýleny v různých památnících a soukromých sbírkách. Některé z nich byly po Brunnerově smrti použity v různých příležitostných vydáních spolu s jeho texty.

Scénografie Je autorem následujících scénografií: Pro Národní divadlo: Vittorio Alfieri: Merope (1921) Josef Kajetán Tyl: Tvrdohlavá žena (1922) Julius Zeyer: Radúz a Mahulena (1923) Městská divadla pražská: Heinrich von Kleist: Penthesilea (1914)Divadlo na Vinohradech 1907–1997. Uspořádal Zdeněk Hedbávný. Praha: Divadlo na Vinohradech, 1997. ISBN 80-238-2476-7.

Dále pracoval pro kabaret Červená sedma.

Literární práce Literárními pracemi V. H. Brunnera jsou nejčastěji soubory karikatur doprovázených autorovými texty; některé soubory byly vydány až po Brunnerově smrti. Jsou to například: Kamarádi a známí: [spisovatelé – nakladatelé] (Praha, Družstevní práce, 1922, další vydání 1929) Přenešťastná historie o tom co se může státi, když tak spánek schvátí nešťastného malíře a to V. H. Brunýře (Praha, Marie Kozlerová, 1922, edice Čtení pro bibliofily, 3.) Epická improvisace o králi Sobiáši (soukromý tisk; Praha: Ot. Štorch-Marien, 1925. XXI listů. Miscelanea privata, sv. 1) – parodie na Karla Kramáře Dobrodružství na Sahaře (soukromý tisk, Kamill Resler, 1928) ; Princ s ptákem Ohnivákem čili Když nemám chotě milovníka, namluvím si žalářníka aneb Intrik kdo se málo štítí, v černém lese štěstí chytí jinak Každá bolest velká dojista se přelká také Lepší papoušek nežli nic (Praha, Dr. Štěpán Jež, 1930).

Další práce náhled|Poštovní známka Osvobozená republika z roku 1920

V roce 1927 navrhl spolu s Otakarem Španielem výzdobu západních dveří dostavby chrámu sv. Víta na Pražském Hradě (realizováno v roce 1929, po Brunnerově smrti).

Je též autorem exlibris, návrhů bibelotů a hraček. Navrhl poštovní známku Osvobozená republika (1920).

Pseudonymy Daudas (Kalendář revolucionářů 1904, Šibeničky 1906) K. Bláha (Obzory 1905) Vojtěch Rábl (Kniha mladých 1909) J. Chmel (Rarach 1920) Jaroslav Studnička (Letáky 1917, Šibeničky 1918–1920, Rarach 1920, Kvítko z čertovy zahrádky 1925–1926) A.L. (Šibeničky 1919) J.S. (Šibeničky 1919).

Galerie

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura

BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: Panton, 1985, s. 27, 37, 48, 58. HLAVSA, Oldřich a WICK, Karel. Typographia. 2, Fotosazba. 1. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, ©1981. 559 s.

KYBALOVÁ, Ludmila. Úvodní studie. In: POLÍVKOVÁ, Božena, ed. V. H. Brunner – tvůrce české knihy. Praha, Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961. 138, s. Česká kniha, sv. 3.

[NUSKA, Bohumil] (BN). Brunner, Vratislav Hugo. In: Nová encyklopedie českého výtvarného umění. 1. sv. Praha: Academia, 1995, s. 92–93. ISBN 80-200-0521-8. POLÍVKOVÁ, Božena, ed. V. H. Brunner – tvůrce české knihy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961. 138, s. Česká kniha, sv. 3. POLÍVKOVÁ, Božena. Výtvarná práce V. H. Brunnera pro českou knihu. Praha: Ladislav Kuncíř, 1929.

SUTNAR, Ladislav, ed. Knižní obálky V. H. Brunnera: výběr prací V. H. B. z let 1916 až 1928. Úvodní stať Jarmil Krecar. V Praze: Státní grafická škola, 1936. 26 reprodukcí. Soukromé tisky Státní grafické školy. Řada 2, č. 5. ŠTECH, Václav Vilém. V zamlženém zrcadle: 1. díl vzpomínek. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1969. 249 s. Vzpomínky. S. 122, 142–143, 146, 149–154, 157, 184, 187, 192, 197–198, 230, 239.

V. H. Brunner 1886–1928. Praha: Spolek výtvarných umělců Mánes, 1929. V. H. Brunner: XVII. výstava Pošovy galerie od 24. září do 17. října 1943. [Autorský katalog.] [Praha: Orbis], 1943. s. [Úvodem napsali stati Eduard Bass („Lidská tvář V. H. Brunnera“) a Jarmil Krecar („Brunner karikaturista“).]

Související články Kamilla Neumannová Knihy dobrých autorů

Externí odkazy

Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, rodina Aloise Brunnera

výstava Artěl / Umění pro všední den v UPM, Praha, 27. listopad 2008 — 1. březen 2009

Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Úmrtí v roce 1928 Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští typografové Kategorie:Pedagogové na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Kategorie:Artěl Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 13. července Kategorie:Výtvarníci poštovních známek Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Žáci Vratislava Nechleby

Vratislav Hugo Brunner

Źródło i licencja