Rok 2024 (MMXXIV) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1. ledna a skončil v úterý 31. prosince a byl přestupný. V České republice měl 252 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadlo na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5784 a 5785, dle islámského kalendáře 1445 a 1446.
Události Česko 19. ledna – Byla spuštěna mobilní aplikace eDoklady, která umožňuje prokazování se digitálním občanským průkazem. 24. ledna Dvacet zraněných a jednoho mrtvého si vyžádala srážka vlaku s kamionem u obce Dolní Lutyně. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí, kterou podala vládní opozice. 2. února – Se zpožděním byl spuštěn digitální přihlašovací systém DiPSy pro podávání přihlášek na střední školy. 7.–18. února – Ve Vysočina Aréně v Novém Městě na Moravě se po jedenácti letech uskutečnilo Mistrovství světa v biatlonu. 12. dubna – Horolezkyně Klára Kolouchová jako první Češka stanula na vrcholu Annapurny. 10.–26. května – V O2 areně v Praze a v Ostravar Aréně v Ostravě se po devíti letech konalo mistrovství světa v hokeji. 26. května – Česká hokejová reprezentace vyhrála mistrovství světa v ledním hokeji, když ve finále porazila Švýcarsko 2:0. 5. června – Při srážce nákladního vlaku a nočního expresu v Pardubicích zemřeli čtyři lidé, dalších 22 jich bylo zraněných. 13. července – Tenistka Barbora Krejčíková se stala čtvrtou českou wimbledonskou vítězkou ve dvouhře. 13. září Česko zasáhla ničivá povodeň způsobená tlakovou níží Boris. Na mnoha místech na Moravě a ve Slezsku byla voda větší než v roce 1997. V Praze došlo kvůli povodním původně preventivně, nakonec po stanovení rozsahu škod definitivně, k zastavení provozu třetí lanové dráhy na Petřín. 20.– 21. září – V Česku proběhly krajské a senátní volby. 26. října – České aerolinie (ČSA) přestaly provozovat vlastní lety a ze společnosti se stala zastřešující společnost skupiny Smartwings. Poslední let proběhl z Paříže do Prahy (OK 767) a ČSA tak po 101 letech ukončila svoje působení jako letecká společnost. 28. listopadu – Byl slavnostně otevřen Schwarzenberský most. S rozpětím 156 m největší železobetonový obloukový most v Česku. 17. prosince – proběhlo otevření dálnice D4.
Svět 1. ledna Belgie se ujala Předsednictví EU. Evropskými hlavními městy kultury v roce 2024 jsou estonská Tartu, rakouský Bad Ischl a norské Bodø. Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se staly členy BRICS. Západní pobřeží Japonska zasáhlo zemětřesení o síle 7,5 Mww, při kterém zemřelo nejméně přes 100 lidí a dalších 79 lidí bylo zraněno. 2. ledna – Po srážce letadel v Tokiu na letišti Haneda vzplál po přistání Airbus A350-900 letecké společnosti Japan Airlines. 3. ledna – V íránském Kermánu zemřelo po dvou explozích nejméně 84 lidí. K výbuchům došlo v průvodu, který šel uctít památku Kásima Sulejmáního. K útoku se přihlásil Islámský stát. 8. ledna – Francouzská premiérka Élisabeth Borneová podala demisi. Ve funkci ji o den později vystřídal Gabriel Attal. 13. ledna – V prezidentských volbách na Tchaj-wanu zvítězil Laj Čching-te se ziskem 40,05 % hlasů. 14. ledna – Dánská královna Markéta II. abdikovala a předala moc svému staršímu synovi Frederikovi X. 18. ledna – Více než 100 000 zaměstnanců veřejného sektoru v Severním Irsku stávkovalo za zvýšení mezd, dle BBC šlo o největší protest za posledních 50 let. 19. ledna – Japonská sonda SLIM přistála v měsíčním moři Mare Nectaris. Japonsko se stalo pátou zemí, která přistála na měsíčním povrchu. 19. ledna – 1. února – V jihokorejské provincii Kangwon se konaly IV. zimní olympijské hry mládeže. 4. února – Zemřel úřadující namibijský prezident Hage Geingob. Ve funkci jej nahradil viceprezident Nangolo Mbumba. 5. února – Buckinghamský palác uvedl, že britský král Karel III. má rakovinu. 6. února – Bývalý chilský prezident Sebastián Piñera zemřel při pádu vrtulníku, který sám pilotoval. 7. února – Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev si v prezidentských volbách zajistil moc na dalších sedm let. 10. února – Po vlně veřejné kritiky oznámila maďarská prezidentka Katalin Nováková v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí, že na svou funkci rezignuje. 11. února – Ve dvoukolových prezidentských volbách ve Finsku zvítězil Alexander Stubb. 16. února – V trestanecké kolonii na Sibiři zemřel nejvýznamnější ruský opoziční politik Alexej Navalnyj. Ruská policie zadržela několik lidí účastnících se pietních akcí. 5. března – Do funkce maďarského prezidenta byl po vítězství v tajné volbě jmenován Tamás Sulyok. 7. března – Švédsko se stalo 32. členem NATO. 10. března – Proběhl 96. ročník udílení Oscarů, nejlepším filmem se stal Oppenheimer, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Cillian Murphy a Emma Stoneová. 15.–17. března – V ruských prezidentských volbách vyhrál dosavadní prezident Vladimir Putin se ziskem více než 87 % hlasů a zajistil si mandát na dalších šest let. 20. března – Na Slovensku zanikl Úřad speciální prokuratury. 22. března – Nejméně 115 lidí zemřelo a více než sto dalších bylo zraněno při teroristickém útoku v ruském Krasnogorsku. 23. března – V prvním kole prezidentských voleb na Slovensku uspěli Ivan Korčok (42,51 %) a Peter Pellegrini (37,02 %). Volby se účastnilo 51,91 % voličů. 24. března – Výnosem prezidenta byl v Rusku vyhlášen státní smutek za oběti teroristického útoku. 26. března – Po srážce s kontejnerovou lodí MV Dali se zřítil most Francise Scotta Keye v Baltimoru v americkém státě Maryland. Nehodu pravděpodobně nepřežilo šest dělníků, kteří na mostě pracovali. 27. března–10. dubna – zvířetníkové světlo 31. března – Bulharsko a Rumunsko vstoupily do Schengenského prostoru. 6. dubna – Druhé kolo slovenských prezidentských voleb vyhrál Peter Pellegrini (53,12 %). Volby se zúčastnilo 61,14 % voličů. 8. dubna – úplné zatmění Slunce (střední Tichý oceán, severní Mexiko, východní a střední Spojené státy, jihovýchodní Kanada a severní Atlantský oceán) 8. dubna – zatmění Slunce pozorovatelné v Mexiku, USA a Kanadě. 9. dubna – Po rezignaci irského předsedy vlády Lea Varadkara jej ve funkci vystřídal Simon Harris. 10. dubna 20.40 – konjunkce Jupitera, Měsíce a Uran 11. dubna 5.15 – konjunkce Marsu a Saturnu 16. dubna – V historické budově burzy cenných papírů v Kodani vypukl požár. Plameny zachvátily také věž, která se následně zřítila. 5. května – V panamských prezidentských volbách zvítězil pravicový politik José Raúl Mulino se ziskem více než 34 procent hlasů. 7.–11. května – Proběhla soutěž Eurovision Song Contest v Malmö ve Švédsku, vítězem se stal Nemo ze Švýcarska. 15. května – Byl spáchán pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. 19. května – Íránský prezident Ebráhím Raísí zahynul spolu s dalšími sedmi lidmi při nehodě vrtulníku Bell 212 ve Východním Ázerbájdžánu. 26. května – Litevský prezident Gitanas Nausėd obhájil v prezidentských volbách svůj post a zajistil si druhé pětileté funkční období. 1. června – V islandských volbách byla zvolena Halla Tómasdóttir prezidentkou země. 2. června – V mexických prezidentských volbách zvítězila Claudia Sheinbaumová se ziskem téměř 60% hlasů. Půjde o první ženu ve funkci prezidenta Mexika. 10. června – Při nehodě letounu malawiských ozbrojených sil zahynulo všech devět osob na palubě, včetně viceprezidenta Saulose Chilima a bývalé první dámy Patricii Shanil Dzimbiriové. 27. června – Při železniční nehodě u slovenského města Nové Zámky zemřelo sedm lidí a minimálně pět dalších bylo zraněno. 29. června – Mauritánský prezident Muhammad uld Ghazuání obhájil v prezidentských volbách svůj post a zajistil si druhé pětileté funkční období. 1. července – Maďarsko se ujalo Předsednictví EU. 4. července – Všeobecné volby ve Spojeném království drtivě vyhrála opoziční Labouristická strana v čele s Keirem Starmerem, který nahradí Rishi Sunaka ve funkci premiéra Spojeného království. 5. července – V druhém kole íránských prezidentských voleb zvítězil reformní kandidát Masúd Pezeškján. 7. července – V předčasných francouzských parlamentních volbách překvapivě zvítězila levicová Nová lidová fronta. Druhá skončila koalice Spolu. Favorizované krajně pravicové Národní sdružení skončilo třetí. 9. července – Poprvé odstartovala nejsilnější evropská nosná raketa Ariane 6. 13. července – Byl spáchán pokus o atentát na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. 14. července – Španělská fotbalová reprezentace vyhrála Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 v Německu. 16. července – Na sjezdu republikánské strany si Donald Trump vybral za kandidáta ohijského senátora J.D. Vance do listopadových prezidentských voleb. 21. července – Americký prezident Joe Biden se vzdal své demokratické nominace pro listopadové prezidentské volby. 26. července – 11. srpna – se konaly XXXIII. letní olympijské hry v Paříži. 28. července – prezidentské volby ve Venezuele podle volební komise vyhrál současný prezident Nicolás Maduro, ale podle opozice a několika států je vyhrál Edmundo González Urrutia. 31. července – Byl, pravděpodobně Izraelem, zabit vůdce Hamásu a dvojka Hizballáhu, Ismáíl Haníja a Fuáda Šukra. 31. července – konjunkce Jupiteru, Marsu a Měsíce 6. srpna – Ukrajinské síly zahájily tažení do ruské Kurské oblasti, načež několik ruských oblastí vyhlásilo stav nouze. 7. srpna – Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala demokratickou nominaci pro listopadové prezidentské volby a jako kandidáta na viceprezidenta si vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. 13. srpna – vrchol meteorického roje Perseidy (50–80 meteorů během hodiny) 14. srpna – Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli epidemii opičích neštovic globální stav zdravotní nouze. 14. srpna 18.52 – velmi těsná konjunkce Jupitera a Marsu 17. srpna – Nusantara se stala novým hlavním městem Indonésie, čímž nahradila Jakartu. 19. srpna 20.28 – tzv. modrý úplněk 21. srpna – zákryt Saturnu Měsícem 28. srpna – 8. září – se konaly XVII. letní paralympijské hry v Paříži 3.–16. září – zvířetníkové světlo 17.–18. září – Při výbuchu komunikačních zařízení používaných libanonskou teroristickou organizací Hizballáh na území Libanonu a Sýrie zemřelo nejméně 42 osob. 18. září 4.44 – částečné zatmění Měsíce (zakryto 8,5 % plochy) 27. září – Přesný izraelský nálet na ústředí hnutí Hizballáh v Bejrútu zabil vůdce hnutí, Hasana Nasralláha. konec září a říjen – průlet komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) 1. října – Írán vypálil několik set balistických raket na Izrael. Velkou část z nich se povedlo setřelit, některé způsobily škody. 6. října – V prezidentských volbách v Tunisku byl znovuzvolen Kaís Saíd. 13. října – první kolo parlamentních voleb v Litvě. 16. října – Při izraelském útoku byl ve městě Rafah v Pásmu Gazy zabit Jahjá Sinvár, druhý nejmocnější muž Hamásu. 17. října 2.47 – superúplněk (přiblížení Měsíce k Zemi na 357 172 km) 1. listopadu – Při zřícení betonového přístřešku nad vchodem železničního nádraží v srbském městě Novi Sad zemřelo 14 osob. 3. listopadu – Ve dvoukolových prezidentských volbách v Moldávii obhájila svůj post současná prezidentka Maia Sanduová. 4. listopadu – Byli objeveni původní autoři písně, pro kterou se na internetu vžil název The Most Mysterious Song on the Internet a která byla internetovým fenoménem. 5. listopadu – Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách jako druhý americký prezident v nenavazujícím volebním období. 11.–22. listopadu – proběhla Konference OSN o změně klimatu 2024 v Baku. 12. listopadu – Canterburský arcibiskup a hlava anglikánské církve Justin Welby rezignoval na svůj post po skandálu, kdy měl zatajovat informace o sexuálním zneužívání v církvi. 24. listopadu – proběhly prezidentské volby v Rumunsku, které byly po zjištění z ovlivňováni ze strany Ruska celé anulovány. 25. listopadu – V litevském hlavním městě Vilniusu se zřítil nákladní letoun společnosti DHL na dvoupatrovou budovu. Nejméně jeden člověk zahynul.