3. červenec je 184. den roku podle gregoriánského kalendáře (185. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 181 dní. Svátek má Radomír.
Události Česko 1318 – Mikuláš II. Opavský získal Opavské knížectví jako léno, čímž se Opavsko oddělilo od Moravy. 1844 – Ve strojních přádelnách vlny na Liberecku vypukly bouře, jejichž součástí bylo rozbíjení strojů. 1866 – Prusko-rakouská válka: Bitva u Hradce Králové – rozhodující vítězství Pruska 1874 – Zahájeny volby do českého zemského sněmu, ve kterých poprvé soupeřili staročeši a mladočeši. 1898 – Premiéra prvního českého hraného filmu Dostaveníčko ve mlýnici, (známo také jako Švábovo zmařené dostaveníčko). Film natočil průkopník české kinematografie Jan Kříženecký. Film trvá jednu minutu. 1913 – Zahájen provoz parní dopravy na Vítkovické závodní dráze (viz Tramvajová doprava v Ostravě). 1938 – V Praze byl zahájen X. všesokolský slet, přijímaný jako demonstrace na podporu obrany republiky. Průvod Prahou trval čtyři hodiny a stal se národní manifestací Sokolů před nastupujícím nacismem. 1940 – Ve Zlíně začal první český filmový festival Filmové žně. 1942 – Zastupující říšský protektor Kurt Daluege zrušil výjimečný stav po atentátu na Heydricha 1945 – Československá vláda zaslala vítězným mocnostem memorandum požadující vysídlení Němců z Československa.https://www.denik.cz/z_domova/vysidleni-nemcu-druha-svetova-valka.html 1962 – Soud posílá Vladimíra Škutinu do vězení za větu, že prezident Novotný je vůl. Toto později vylíčil v knize Prezidentův vězeň. 1989 – Nezávislá občanská hnutí požádala vlády Varšavské smlouvy o přehodnocení jejich účasti na invazi do Československa v srpnu 1968. 1992 – První dvě kola volby prezidenta nebyla úspěšná, což se stalo poprvé v historii Československa; jediným kandidátem byl Václav Havel. 2003 – Do seznamu světového dědictví UNESCO bylo zapsána židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.
Svět 362 př. n. l. – Řecká města Sparta a Théby se střetly v bitvě u Mantineie, která měla rozhodnout kdo se stane hegemonem Řecka. 321 – Neděle byla stanovená jako den odpočinku pro celou římskou říši. 324 – V bitvě u Adrianopole zvítězil Konstantin I. Veliký nad vojsky spolu-císaře Licinia, který byl po té donucen uprchnout do Byzantia. 987 – Hugo Kapet byl korunován králem Franků jako první Kapet, kterážto dynastie vládla Francii až do Francouzské revoluce v r. 1792. 1608 – Francouzský geograf a diplomat Samuel de Champlain založil kanadské město Québec. 1767 – Britský námořní důstojník Philip Carteret objevil Pitcairnův ostrov v Tichém oceánu. 1774 – James Cook navštívil ostrov Vatoa. 1775 – Americká válka za nezávislost: George Washington se v Cambridge ujal velení Kontinentální armády, jakož i vedení obléhání Bostonu. 1778 – Pruský král Fridrich II. Veliký vyhlásil válku Habsburské monarchii, vypukla válka o bavorské dědictví. 1861 – Do San Franciska dorazil první Pony Express, který dovezl přes celou zemi dopisy až z New Yorku. 1863 – Americká občanská válka: skončila třídenní bitva u Gettysburgu, ve které byly síly Konfederace poraženy armádou Unie. Střetnutí zvrátilo průběh války ve prospěch severních států. 1890 Idaho bylo přijato jako 43. stát USA. Král Leopold II. daroval Kongo,což byl jeho soukromý majetek, Belgii. 1897 – Nejstarší obří kolo v Evropě ve vídeňském zábavním parku Prátru zahájilo provoz. 1898 – Španělsko-americká válka: americké námořnictvo rozdrtilo španělskou karibskou flotu v bitvě u Santiaga de Cuba. 1939 – Ernst Heinkel předvedl Hitlerovi experimentální raketové letadlo He 176. 1944 – Druhá světová válka: Rudá armáda osvobodila Minsk. 1954 – Československý emigrant Jaroslav Drobný vyhrál finále Wimbledonu nad Kenem Rosewallem. 1977 – Magnetická rezonance byla poprvé použita pro lékařské vyšetření. 1985 – Premiéra americké komedie Návrat do budoucnosti. 1988 Loď amerického námořnictva USS Vincennes sestřelila nad Perským zálivem civilní Airbus A300 společnosti Iran Air, na jehož palubě zahynulo všech 290 lidí. V Istanbulu byl otevřen most sultána Mehmeda Dobyvatele přes Bospor. 2016 – Nejméně 250 lidí bylo zabito při sebevražedném útoku Islámského státu v iráckém hlavním městě Bagdádu. Šlo o nejsmrtonosnější útok od americké invaze v roce 2003.
Narození Viz též :Kategorie:Narození 3. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko thumb|upright|Leoš Janáček (* 1854) thumb|upright|Franz Kafka (* 1883) 1550 – Jacobus Gallus, hudební skladatel († 18. července 1591) 1834 – Antonín Pavel Wagner, sochař († 27. ledna 1895) 1854 Josef Mašek, československý politik († 5. května 1929) Leoš Janáček, hudební skladatel († 12. srpna 1928) 1860 – Vilém Heš, operní zpěvák († 4. ledna 1908) 1864 – Hedwig Rosenbaumová, tenistka, první československá olympijská medailistka († 31. července 1939) 1879 – Marie Hoppe-Teinitzerová, textilní a průmyslová výtvarnice († 18. listopadu 1960) 1881 – František Vahala, architekt a výtvarník († 24. března 1942) 1883 – Franz Kafka, pražský německý spisovatel († 3. června 1924) 1887 – Arnold Jirásek, chirurg († 28. července 1960) 1893 – František Hieke, příslušník Obrany národa a zahraničního protinacistického odboje († 17. února 1984) 1897 – Heliodor Píka, generál československé armády († 21. června 1949) 1898 – Věra Jičínská, malířka († 27. března 1961) 1905 – Johann Wolfgang Brügel, československý právník a historik německé národnosti († 15. listopadu 1986) 1914 – Augustin Přeučil, agent gestapa († 14. dubna 1947) 1921 – Jan Janků, politický vězeň komunistického režimu († ) 1923 – Milan Munclinger, flétnista, dirigent, skladatel, muzikolog a hudební publicista († 30. března 1986) 1924 – Miloslav Krbec, jazykovědec († 12. února 2003) 1927 – Zdeňka Honsová, sportovní gymnastka a olympijská vítězka († 16. května 1994) 1931 – Josef Chuchro, violoncellista a pedagog († 26. srpna 2009) 1932 – Josef Musil, volejbalista († 26. srpna 2017) 1933 – František Štorek, akademický sochař († 19. června 1999) 1937 – Tom Stoppard, britský dramatik a scenárista 1940 – Pavel Pafko, břišní a hrudní chirurg 1941 Miroslav Kejmar, trumpetista Jana Klusáková, moderátorka, publicistka a překladatelka Oldřich Vlach, herec 1942 – Jan Kostrhun, spisovatel, scenárista a politik († 2. května 2022) 1944 Václav Nájemník, politik Jaroslav Kaňkovský, herec († 3. června 2014) 1947 – Jana Švandová, herečka 1950 – Jan Zajíc, student († 25. února 1969) 1954 – Vladimír Hirsch, hudební skladatel 1955 – Zdeněk Nováček, varhaník, profesor 1958 – Jiří Sulženko, operní pěvec – basista 1960 – Remigius Machura, koulař 1979 – Jan Prušinovský, režisér a scenárista 1995 – Anna Prášilová Fialová, herečka
Svět thumb|upright|Tom Cruise (* 1962) náhled|upright|Gedeon Burkhard (* 1969) thumb|upright|Julian Assange (* 1971) thumb|upright|Sebastian Vettel (* 1987) 1423 – Ludvík XI., francouzský král († 30. srpna 1483) 1576 – Anna Pruská, kurfiřtka braniborská, vévodkyně pruská († 30. srpna 1625) 1676 – Leopold I. Anhaltsko-Desavský, askánský německý princ a vládce knížectví Anhalt-Dessau († 7. dubna 1747) 1709 – Vilemína Pruská, pruská princezna († 14. října 1758) 1715 Nicola Calandro, italský hudební skladatel († ?) Filip Gotthard Schaffgotsch, slezský kněz, vratislavský biskup († 5. ledna 1795) 1716 – Michael Antonín z Althannu, rakousko-moravský šlechtic († 1. května 1774) 1728 – Robert Adam, britský architekt († 3. března 1792) 1738 – John Singleton Copley, anglický malíř († 9. září 1815) 1746 – Žofie Magdalena Dánská, švédská královna († 21. srpna 1813) 1760 – Johann von Prochaska, rakouský generál († 24. dubna 1823) 1778 – Carl Ludwig Engel německo-finský architekt a malíř († 14. května 1840) 1789 – Friedrich Overbeck, německý malíř († 12. listopadu 1869) 1802 – Ignacy Domeyko, polsko-chilský geolog, mineralog, cestovatel a etnograf († 23. listopadu 1889) 1823 – Ahmed Vefik Paša, osmanský státník, diplomat a velkovezír († 2. dubna 1891) 1870 – Richard Bedford Bennett, premiér Kanady († 26. června 1947) 1879 – Alfred Korzybski, americký filozof († 1. března 1950) 1886 – Raymond A. Spruance, admirál loďstva Spojených států amerických († 13. prosince 1969) 1893 – Mississippi John Hurt, americký bluesový kytarista, zpěvák a farmář († 2. listopadu 1966) 1896 Igo Sym, rakousko-polský herec († 7. března 1941) Isaac Puente, baskický lékař a anarchokomunista († 1. září 1936) 1899 Peter Thomas McKeefry, kardinál († 18. listopadu 1973) Ernst Fischer, rakouský marxistický spisovatel, literární vědec a politik († 31. července 1972) 1909 – Stavros Niarchos, řecký rejdař a miliardář († 16. dubna 1996) 1917 – Walter H. Haas, americký amatérský astronom († 6. dubna 2015) 1921 – Susan Petersová, americká divadelní, filmová a televizní herečka († 23. října 1952) 1926 – Johnny Coles, americký trumpetista († 21. prosince 1997) 1927 – Ken Russell, anglický filmový režisér († 27. listopadu 2011) 1928 – Georges-Jean Arnaud, francouzský spisovatel 1930 Tommy Tedesco, americký kytarista († 10. listopadu 1997) Pete Fountain, americký klarinetista 1935 Harrison Schmitt, americký astronaut Sergej Nikitič Chruščov, rusko-americký historik, syn sovětského vůdce Nikity Chruščova († 18. června 2020) 1940 – Jerzy Buzek, polský politik, předseda Evropského parlamentu 1941 Wilfried F. Schoeller, německý spisovatel a literární kritik († 6. ledna 2020) Liamine Zéroual, čtvrtý prezident nezávislého Alžírska 1942 Lonnie Smith, americký jazzový varhaník († 28. září 2021) Frank Boldt, německý historik a slavista, překladatel, pedagog († 3. října 2006) 1943 Ray Lynch, americký skladatel († 22. prosince 2025) Norman Thagard, americký lékař a astronaut 1945 – Saharon Šelach, izraelský matematik 1946 Jean-Luc Marion, francouzský filosof Leszek Miller, premiér Polska Bolo Yeung, čínský kulturista a herec 1947 Dave Barry, americký humorista Rob Rensenbrink, nizozemský fotbalista († 24. ledna 2020) Top Topham, britský kytarista a malíř († 23. ledna 2023) 1951 Frans Lanting, nizozemský fotograf divoké přírody Jean-Claude Duvalier, prezident Republiky Haiti († 4. října 2014) 1952 Laura Branigan, americká herečka a zpěvačka († 26. srpna 2004) Andy Fraser, britský hudebník († 16. března 2015) 1953 – Iren Stehli, švýcarsko-česká dokumentární fotografka 1954 – Claudia Märtlová, německá historička 1957 Peter Breiner, slovenský klavírista, skladatel, dirigent Poly Styrene, anglická punk rocková zpěvačka a skladatelka († 25. dubna 2011) 1959 – David Shore, kanadský režisér a scenárista 1960 Perrine Pelen, francouzská lyžařka Vince Clarke, britský hudebník 1962 Tom Cruise, americký herec Hunter Tylo, americká herečka 1963 – Tracey Eminová, anglická umělkyně 1964 – Yeardley Smithová, americká herečka a dabérka 1965 – Connie Nielsen, dánská herečka 1968 – Norbi Kovács, česko-slovenský kytarista 1969 Gedeon Burkhard, německý herec Kevin Hearn, kanadský hudebník 1970 – Teemu Selänne, finský lední hokejista 1971 – Julian Assange, zakladatel WikiLeaks 1973 Ólafur Stefánsson, islandský házenkář Patrick Wilson, americký herec a zpěvák 1978 – Kim Kirchen, lucemburský cyklista 1980 – Tomáš Oravec, slovenský fotbalista 1983 – Dorota Masłowska, polská spisovatelka a novinářka 1984 – Churandy Martina, atlet Nizozemských Antil 1986 – Duane Vermeulen, jihoafrický ragbista 1987 – Sebastian Vettel, německý automobilový závodník, čtyřnásobný mistr světa F1 1988 – Anssi Koivuranta, finský lyžař specializující se na severskou kombinaci 1991 – Anastasija Pavljučenkovová, ruská tenistka 1999 – Asja Gollo, italská sportovní lezkyně
Úmrtí Viz též :Kategorie:Úmrtí 3. července — automatický abecedně řazený seznam. Česko thumb|upright|Emil Kolben († 1943) 1801 – Jan Nepomuk Vent, houslista, hobojista a hudební skladatel (* 27. června 1745) 1847 – Matěj Kopecký, loutkový divadelník (* 24. února 1775) 1904 – Rudolf Thurn-Taxis, šlechtic, právník a mecenáš (* 25. listopadu 1833)