Lipí (také Lyppie, Lipij či Lippy) je vesnice, část města Náchod v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Nachází se na úpatí Orlických hor v oblasti Kladské pomezí. Nachází se asi tři kilometry jihovýchodně od Náchoda. Lipí leží v katastrálním území Lipí u Náchoda o rozloze 3,72 km².

Historie Od počátku do konce 19. století Jméno Lipí vzniklo z kolektivního podstatného jména lipí = lipoví.PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl II, CH-L. 1. vyd. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. 705 s. S. 622. Nejstarší zmínka o Lipí se nachází v tržní listině z 14. ledna 1415, jíž si Boček II. z Poděbrad nechal králem Václavem IV. potvrdit koupi náchodského panství, kde je Lipí uvedeno jako jeho součást.HRAŠE, Jan Karel. Dějiny Náchoda. Díl I. Od nejstarších dob až do bitvy na Bílé hoře. Náchod: nákladem městské rady Náchodské, 1895. 722 s. S. 99. Ve starých dobách se na Lipí zřejmě nacházel pouze jeden dvůr na místě dnešního č. p. 1 a 2 na návsi a několik chalup v okolí.SMRČEK, Antonín. Pamětní kniha obce Lipí. S. 4–5. (V majetku SDH Lipí). Až do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, je Lipí v písemných pramenech zmiňováno většinou v souvislosti s jeho příslušností k panství a také v některých náchodských privilegiích.BAŠTECKÁ, Lydia. Z historie města a jeho částí. IX. Lipí. In: Táž. Toulky náchodskou minulostí s Lydií Bašteckou: seriály Náchodského zpravodaje z let 1996–2014. 1. vydání. Náchod: město Náchod, 2022. 293 s. ISBN 978-80-908448-1-0 S. 92. Náves a prostor za návsí směrem k Ostrovům se rozkládá na přirozené rovině ve svahu dobrošovského kopce. Lipí má charakter vesnice návesního typu. Obec se rozrůstala jen pomalu. V roce 1790 zde bylo 27 domů. V roce 1848 udává statistická příručka již 45 domů a 289 obyvatel. Asi od roku 1845 měla obec vlastního starostu.BŘENDA, Petr. Lipí u Náchoda. In: Týž. Pohled do minulosti náchodského panství: 1415–2015. 1. vyd. Jizbice: vydal Petr Břenda ve spolupráci s SDH Jizbice, 2016. 235 s. ISBN 978-80-260-9219-3. S. 156. Od roku 1849 byla obec samostatná.VLČKOVÁ, Věra – ČÍŽEK, Jan. Nevrátili se - mrtvi jsou: pomníky a pamětní desky obětem první světové války v okrese Náchod. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 732 s. ISBN 978-80-7465-294-3. S. 664.

20. století Na přelomu 19. a 20. století zde bylo asi 110 domů. V roce 1900 bylo na Lipí 524 obyvatel. Roku 1910 – 497 obyvatel, v roce 1921 – 490 obyvatel.

V době první světové války musela z Lipí narukovat celá řada mužů a chlapců. Jedním z nich byl i italský legionář Josef Prouza (1896–1974), který ke konci života sepsal publikované Paměti na italskou frontu, italské zajetí a vznik československých legií.https://velkavalka.info/deniky/osudy-nasich-predku/prouza-josef/ [cit. 2025-12-15]. Podle dostupných informací zahynulo na bojištích první světové války 13 občanů Lipí.VLČKOVÁ, Věra – ČÍŽEK, Jan. Nevrátili se - mrtvi jsou: pomníky a pamětní desky obětem první světové války v okrese Náchod. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 732 s. ISBN 978-80-7465-294-3. S. 665.

Od roku 1936 se na nedalekém Dobrošově stavěla dělostřelecká tvrz Dobrošov, na níž pracovalo přes tisíc dělníků. Někteří byli ubytováni též na Lipí.NOVÁK, Josef. Z pamětí Josefa Nováka, hostinského z Lipí, 7. In: Výčepní list. Všestranné periodikum příležitostné. Přibyslav: Roč. 2007, č. 14, 25. prosince, s. 3. V době poválečného odsunu německého obyvatelstva muselo z obce odejít asi padesát lidí.NOVÁK, Josef. Z pamětí Josefa Nováka, hostinského z Lipí, 12. In: Výčepní list. Všestranné periodikum příležitostné. Přibyslav: Roč. 2010, č. 20, 25. prosince, s. 3. Po 2. světové válce počet obyvatel klesl asi na asi 300.

V souvislosti s nižším počtem obyvatel a s celkovou územní reorganizací byla obec k 1. červenci 1960 sloučena s Dobrošovem a Jizbicí. Současně byla část obce zvaná „Pod Občinou“ (175 lidí a 30 domů) přičleněna k Náchodu (ke katastru Staré Město nad Metují). V roce 1968 požádali občané Lipí o osamostatnění a k 1. lednu 1969 jim bylo vyhověno. 1. července 1985 však byla celá obec přičleněna k Náchodu.

Přírodní poměry Vesnice leží na svahu dobrošovského masivu. Náves se nachází v nadmořské výšce 463 metrů. Klima je zde o něco chladnější než v Náchodském údolí. Jihovýchodní hranici katastrálního území Lipí u Náchoda tvoří říčka Olešenka, jihozápadní hranici vymezuje řeka Metuje. V prostoru mezi řekou Metují, Lipím a sousední Jizbicí se rozkládá severní část přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují.

Obyvatelstvo

Instituce a kulturní život Škola Děti z Lipí chodily nejprve do školy v sousední Jizbici. Od roku 1879 byla na Lipí povolena zimní expozitura školy a teprve od 1. ledna 1881 samostatná škola. Budova školy byla postavena svépomocí nad návsí (asi na místě dnešního č. p. 15). V roce 1891 byla otevřena i druhá třída, nejprve v pronajaté místnosti (v č. p. 83). Až v roce 1897 byl vystavěn byt pro řídícího učitele a z jeho dřívějšího bytu byla zřízena druhá učebna. Prvním ustanoveným učitelem samostatné školy byl Roman Bek. Tehdy bylo ve škole okolo 40 dětí.Česká škola na Náchodsku: 1848–1908 / v paměť jubilejního roku 1908 sestavilo učitelstvo. V Náchodě. Nákladem c.k. okresní školní rady, 1908. 72 s. S. 66.

Ve školním roce 1964/1965 byla otevřena budova nové školy (č. p. 93), která se stavěla řadu let. Tehdy bylo ve škole již jen 15 dětí. Škola na Lipí byla zrušena v roce 1975.

Budova nové školy, která byla v roce 2017 péčí města Náchod rekonstruována,Náchodský zpravodaj: informační měsíčník pro občany města Náchoda. Roč. 2017, č. 11, s. 9. Dostupné online [cit. 2025-12-15]. nyní slouží k řadě účelů: sídlí zde pobočka Městské knihovny Náchod a je zde také multifunkční místnost, využívaná mimo jiné jako volební místnost nebo tělocvična.https://lipi-u-nachoda.webnode.cz/sluzby/ [cit. 2025-12-15].

Spolky Sbor dobrovolných hasičů Sbor dobrovolných hasičů Lipí je spolkem s nejdelší dobou existence a nejdelší tradicí. Založen byl v březnu 1888 za starosty Josefa Škody (z č. p. 12). V roce 1912 se na Lipí konal župní sjezd hasičstva.BŘENDA, Petr. Lipí u Náchoda. In: Týž. Pohled do minulosti náchodského panství: 1415–2015. 1. vyd. Jizbice: vydal Petr Břenda ve spolupráci s SDH Jizbice, 2016. 235 s. ISBN 978-80-260-9219-3. S. 153. V roce 1922 byla postavena malá hasičská zbrojnice za školním domkem č. p. 15. Současná hasičská zbrojnice byla postavena v letech 1967–1969 z cihel ze zbourané staré školy na místě historického dřevěného statku č. p. 2, který vyhořel při velkém požáru návsi v roce 1961. Hasičům se tehdy podařilo zachránit sousední č. p. 1.ŠPAČEK, Stanislav. Kronika Sboru dobrovolných hasičů Lipí. (V majetku SDH Lipí).

Sbor dobrovolných hasičů na Lipí je aktivní i v současnosti.https://www.facebook.com/hasici.lipi/?locale=cs_CZ [cit. 2025-12-16].

Ochotnický spolek Turinský Od osmdesátých let 19. století působil na Lipí ochotnický divadelní spolek "Turinský". Jeho režisérem byl Antonín Smrček (1856–1921) z č. p. 3, autor Pamětní knihy obce Lipí, která je nejstarší kronikou obce.V majetku SDH Lipí. Prvním představením byl "Chudý písničkář". Kulisy a oponu namaloval místní učitel p. Fuks. Na této první oponě byla namalována lipská náves s bránou u Jirmanova a Novákova statku. Tato opona se nezachovala. Ochotnický spolek "Turinský" následně sehrál řadu dalších představení.SALONOVÁ, Kateřina (ed.). 150 let budovy hostince na Lipí. Vytiskl: Miroslav Lukášek, polygrafická výroba Nové Město nad Metují, 2006. 26 s. S. 13–14. ISBN 80-239-7783-0. Dostupné online [cit. 2025-12-17]. Asi v roce 1907 spolek získal oponu vytvořenou pro sál v hostinci U Nováků, na níž byl namalován horní mlýn v Pekle s tanečním altánem, kterou zhotovila firma František Fert z Brna. Tato opona se jako jediná ze tří lipských divadelních opon zachovala před zničením v době druhé světové války díky lipskému hostinskému Josefu Novákovi (1896–1984).NOVÁK, Josef. Z pamětí Josefa Nováka, hostinského z Lipí, 16. In: Litera. Výčepního listu příloha všeobecně kulturní. Přibyslav: Roč. 2013, č. 24/25, s III. Je uložena v místní knihovně.https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php/www.twitter.com/index.php?data=opona&id=454 [cit. 2025-12-17]. Po roce 1908 se za velké účasti lidí hrálo divadlo každý rok vždy od podzimu do léta každých čtrnáct dní, i venku, na návsi nebo v Pekle u restaurace.

Národní jednota severočeská Národní jednotu severočeskou založil na Lipí v roce 1908 učitel p. Gerhard, který přišel do obce v roce 1907. Spolek se sídlem v hostinci U Nováků pořádal ochotnická divadelní představení. Zlikvidován byl nacistickým režimem za druhé světové války.

Sdružení katolické mládeže Od dvacátých let 20. století působil na Lipí též divadelní spolek Sdružení katolické mládeže. Podle pamětníka Stanislava Špačka z č. p. 120 tento spolek vlastnil oponu s výjevem Libuše věštící slávu Prahy, která se nezachovala. Spolek definitivně zanikl v době druhé světové války.

Lipový list náhled|Dětský den na Lipí (8. června 2024)

V současné době na Lipí působí organizace Lipový list, z. s., která je spolkem dobrovolníků, kteří zajišťují akce na Lipí nejen pro děti, především Dětský den, Stínání kohouta,K této tradici viz: SALONOVÁ, Kateřina (ed.). 150 let budovy hostince na Lipí. Vytiskl: Miroslav Lukášek, polygrafická výroba Nové Město nad Metují, 2006. 26 s. S. 4–5. ISBN 80-239-7783-0. Dostupné online [cit. 2025-12-15]. Dále viz: https://lipovylist.estranky.cz/clanky/stinani-kohouta---co-vime-o-tradici.html [cit. 2025-12-17]. Mikulášskou cestu a další.https://lipi-u-nachoda.webnode.cz/lipovy-list/; https://lipovylist.estranky.cz/ [cit. 2025-12-17].

Hostinec u Nováků vlevo|náhled|Hostinec U Nováků na dobové pohlednici (před rokem 1918, než byla vysazena nová Lípa svobody) náhled|Hostinec U Nováků (2. 7. 2025)

Č. p. 6, které nejprve patřilo Hanušovým, zpočátku nebyl hostinec. Tento dům na návsi však lidé považovali za jakési kulturní centrum obce. Hostincem se stal až roku 1869. Původně se nazýval podle sousední lípy "U Zeleného stromu". Po smrti hostinského Antonína Hanuše v roce 1973 prodala jeho manželka v roce 1877 hostinec Antonínu Novákovi, který hostinec přestavěl a přejmenoval na hostinec "U Nováků". Když Antonín Novák roku 1914 zemřel, hostinec zdědil jeho bratr Jan Novák z č. p. 2,BŘENDA, Petr. Lipí u Náchoda. In: Týž. Pohled do minulosti náchodského panství: 1415–2015. 1. vyd. Jizbice: vydal Petr Břenda ve spolupráci s SDH Jizbice, 2016. 235 s. ISBN 978-80-260-9219-3. S. 152–153.SALONOVÁ, Kateřina (ed.). 150 let budovy hostince na Lipí. Vytiskl: Miroslav Lukášek, polygrafická výroba Nové Město nad Metují, 2006. 26 s. S. 3. ISBN 80-239-7783-0. Dostupné online[cit. 2025-12-15]. který jej v roce 1923 předal svému synu Antonínu Novákovi. V roce 1935 hostinec koupil od svého bratrance Antonína Nováka Josef Novák (1896–1984) z č. p. 46, který zde byl hostinským až do znárodnění hostince Jednotou, lidovým spotřebním družstvem v Náchodě se sídlem v Broumově, v roce 1961.Z pamětí Josefa Nováka, hostinského z Lipí (1896–1984). In: Výčepní list: všestranné periodikum příležitostné. Přibyslav: Roč. 2004, č. 8, 25. prosince, s. 3; Roč. 2006, č. 11, 7. července, s. 3. Tento hostinský Josef Novák je autorem cenných Pamětí týkajících se historie Pekla a Lipí a událostí na frontě první světové války, které byly částečně publikovány.NOVÁK, Josef. Z pamětí Josefa Nováka, hostinského z Lipí. In: Výčepní list. Všestranné periodikum příležitostné. Přibyslav: Roč. 2004–2018. Dále viz: SALONOVÁ, Kateřina (ed.). 150 let budovy hostince na Lipí. Vytiskl: Miroslav Lukášek, polygrafická výroba Nové Město nad Metují, 2006. 26 s. ISBN 80-239-7783-0. Dostupné online [cit. 2025-12-15].

V současné době je hostinec opět v provozu. Kromě pohostinství se zde často konají kulturní akce, především koncerty, výstavy nebo divadelní představení.https://www.facebook.com/profile.php?id=100008389984661 [cit. 2025-12-15].

Pamětihodnosti Kaple Navštívení Panny Marie