Cena Václava Havla za lidská práva je mezinárodní ocenění za mimořádný přínos jednotlivce či nevládní instituce k ochraně lidských práv. Ocenění je udíleno každoročně, počínaje rokem 2013.
Vznik ceny Záměr udílet cenu tohoto typu nesoucí jméno Václava Havla oznámily po jeho smrti v prosinci 2011 dvě instituce – Nadace Charty 77 a Knihovna Václava Havla. Zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch tehdy vyjádřil přesvědčení, že by cenu měla udílet jeho nadace, vzhledem ke zkušenostem s udílením jiných cen. Podle představ tehdejšího ředitele Knihovny Martina Palouše mělo jít o projekt pěti institucí: Knihovny Václava Havla, Nadace Charty 77, Nadace Vize 97, společností Forum 2000 a Člověk v tísni. V roce 2012 došlo k dohodě Nadace Charty 77 s Knihovnou na společném udílení. Zbylé tři výše jmenované instituce měly získat poradní hlas. Dále však probíhala jednání s Parlamentním shromážděním Rady Evropy (dále též PS RE), které seskupuje zástupce národních parlamentů 47 zemí Evropy.
Dne 25. března 2013 podepsali dohodu předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Jean-Claude Mignon, ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková a za Nadaci Charty 77 František Janouch. Oficiální podepsání proběhlo za přítomnosti českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničních věcí. V souvislosti s odejmutím souhlasu s užíváním jména Václava Havla a tím vyvolanými změnami v Knihovně Václava Havla se od září 2026 Knihovna na udílení ceny dále nepodílí.
Ocenění nahrazuje dosavadní cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která vznikla v roce 2007 a byla udílena s dvouletou periodou. Slavnostní udílení se uskutečňuje každoročně na zahájení podzimního Valného shromáždění PS RE. S trofejí a diplomem je spojena také finanční odměna ve výši 60 000 eur. Polovinou částky přispívá Česká republika, což vláda schválila dne 20. března 2013, druhou polovinou pak Parlamentní shromáždění Rady Evropy.
Oceněné osobnosti náhled|Alaksandr Bjaljacki Historicky prvním nositelem ceny byl 30. září 2013 vyhlášen běloruský aktivista Ales Bjaljacki. V roce 2014 získal cenu ázerbájdžánský obhájce lidských práv Anar Mammadli. V roce 2015 byla oceněna Ljudmila Michajlovna Alexejevová. V roce 2016 byla cena udělena Ambasadorce dobré vůle OSN a jezídské aktivistce Nadje Muradové. V roce 2017 získal cenu turecký právník a soudce Murat Arslan, který byl uvězněn v rámci politických čistek v Turecku. V roce 2018 byla cena udělena lidskoprávnímu aktivistovi Oyubu Titievovi působícímu v Čečensku. V roce 2019 byla cena udělena ujgurskému právníkovi Ilhamu Tohti a Mládežnické iniciativě za lidská práva, která působí na Balkáně. Cenu za rok 2020 obdržela v dubnu 2021 saúdskoarabská aktivistka Ludžajn Hazlúlová. Za rok 2021 cenu získala jedna z vedoucích osobností běloruské opozice Maryja Kalesnikavová. V roce 2022 obdržel cenu ruský opozičník Vladimir Kara-Murza. V roce 2023 cenu získal turecký disident Osman Kavala. V roce 2024 ji získala venezuelská aktivistka María Corina Machadová. V roce 2025 vyhrál ukrajinský novinář Maksym Butkevyč. V roce 2026 získala cenu íránská právnička Nasrín Sotudíová.
Reference
Související články Cena Václava Havla za kreativní disent
Externí odkazy
Kategorie:Mezinárodní ocenění Kategorie:Ocenění v oblasti lidských prav Kategorie:Václav Havel Kategorie:Ocenění založená roku 2013 Václava Havla