5. květen je 125. den roku podle gregoriánského kalendáře (126. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 240 dní. Svátek má Klaudie.
Události
Česko náhled|Památník 38 civilistů zavražděných Němci 5. května 1945 v moravské obci Javoříčko 1394 – Vznikla Panská jednota zaměřená proti vládě Václava IV. 1434 – Husitské války: Radikální husité utrpěli dva zdrcující neúspěchy: jednak Staré Město pražské přešlo na stranu umírněných, jednak Přibík z Klenové podruhé prolomil se zásobovacím konvojem obležení katolické Plzně, čímž je definitivně zmařil. 1945 – Druhá světová válka: Vypuklo Květnové povstání českého lidu proti německé okupaci. Začalo bojem o budovu rozhlasu na dnešní Vinohradské třídě. Pražané vtrhli do ulic, odzbrojovali Němce a ničili německé nápisy. Nacisté vyhladili obec Javoříčko nedaleko Olomouce a zavraždili 38 jejích obyvatel. Z 34 domů se po vypálení zachovala jen škola, obytný dům, kaplička a stodola. 1. československý armádní sbor spolu s vojáky Rudé armády a jednotkami 1. rumunské armády osvobodily Kroměříž. 3. americká armáda generála George S. Pattona zahájila osvobozovací boje v západních a jižních Čechách. Protektorátní ministr Emanuel Moravec odjel na schůzku s Karlem Hermannem Frankem, během cesty se zastřelil.
Ve večerních hodinách se objevily na okraji Prahy tanky T-34 průzkumné jednotky 600. pěší divize Ruské osvobozenecké armády (ROA) pod velením genmjr. Sergeje Kuzmiče Buňačenka, nazývané též Vlasovci. 1950 V ČSR byli ze svých funkcí odvoláni Gustáv Husák (předseda Sboru pověřenců) a Ladislav Novomeský (pověřenec pro školství). Na hranici s Bavorskem byl příslušníky SNB postřelen převaděč Kilián Nowotny. 1959 – Ve Kbelích vzlétl historicky první československý proudový letoun: Aero L-29 Delfín.
Svět 553 – Začal Druhý konstantinopolský koncil – v pořadí 5. ekumenický koncil. 1215 – Rebelující baroni odmítli svou věrnost anglickému králi Janovi, což byla jedna z událostí, vedoucí k podpisu listiny práv Magna Carta. 1260 – Mongolský vojevůdce Kublaj-chán se stal Velkým chánem a převzal vládu nad celou Mongolskou říší. 1344 – Papež Klement VI. přenesl na pražské arcibiskupy právo korunovat české krále a královny. 1430 – Židé vyhnáni z města Špýru v Německu. 1494 – Kryštof Kolumbus na své druhé výpravě do Nového světa přistál na Jamajce a nárokoval ji pro španělskou korunu. 1640 – Anglický král Karel I. Stuart rozpustil tzv. Krátký parlament pouhé tři týdny poté, co začal zasedat. 1705 – Josef I. Habsburský se ujal vlády po smrti svého otce Leopolda I. 1762 – Byla uzavřena mírová smlouva mezi Ruskem a Pruskem. 1809 Mary Kies se stala první ženou, která získala patent v Americe, a to na techniku tkaní slámy s hedvábím a vláknem. Švýcarský kanton Aargau udělil Židům občanství a většinu (ne všechna) s ním souvisejících práv. 1821 – Ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena zemřel francouzský císař Napoleon Bonaparte. 1835 – Belgický král Leopold I. slavnostně otevřel železnici mezi Bruselem a Mechelenem, byla to první parostrojní železnice v kontinentální Evropě. 1862 – Bitva u Puebly, v níž mexická armáda porazila francouzské intervenční jednotky. Slaveno jako mexický národní svátek Cinco de Mayo. 1865 – V Ohiu byla spáchána první vlaková loupež v USA. 1891 – The Music Hall (nyní známá jako Carnegie Hall) byla slavnostně otevřena prvním veřejným koncertem, na kterém jako hostující dirigent účinkoval Petr Iljič Čajkovskij. 1912 Ve Stockholmu byly zahájeny V. Letní olympijské hry. Stalin začal vydávat ruské komunistické noviny Pravda. 1920 – Polské jednotky okupují Kyjev. 1936 – Navzdory hospodářským sankcím Společnosti národů (předchůdce OSN) Mussoliniho Itálie dobyla hlavní město Etiopie Addis Abebu 1941 – Císař Haile Selassie I. se vrátil do Addis Abeby. 1944 – Mahátma Gándhí byl propuštěn z vězení. 1945 – Druhá světová válka: Německé jednotky v Nizozemsku a Dánsku kapitulovaly. Vojáci 41. průzkumné jednotky 11. obrněné divize americké armády osvobodili koncentrační tábor Mauthausen. V Severním Tyrolsku proběhla bitva o zámek Itter – jediná bitva II. světové války, kdy americká armáda a Wehrmacht bojovaly společně proti jednotkám Waffen-SS. Sovětský svaz vyzval velení americké armády, aby jejich vojska nepřekračovala smluvenou demarkační linii České Budějovice–Plzeň–Karlovy Vary, protože Rudá armáda připravuje osvobození Prahy. Maršál Ivan Stěpanovič Koněv podepsal plán Pražské ofenzívy, která měla začít nazítří s předpokladem, že do Prahy vstoupí 13. května. Vojska 1. ukrajinského frontu však u Drážďan zahájila Pražskou ofenzívu ještě téhož dne. 1949 – V Londýně byla založena Rada Evropy se sídlem ve Štrasburku 1954 – Generál Alfredo Stroessner se státním převratem ujal moci v Paraguayi. 1955 – Spolková republika Německo (SRN) získala plnou suverenitu. 1961 – Alan Bartlett Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trval 15 minut, což byl méně než jeden úplný oblet Země. 1977 – Na pulty amerických obchodů se dostal první sériově vyráběný počítač (Apple II). 1979 – Vesmírná sonda Voyager 1 minula planetu Jupiter. 1996 – Na vídeňském Mistrovství světa v ledním hokeji po vítězství nad Kanadou získalo České hokejové mužstvo titul mistrů světa
Narození
Česko náhled|upright|Eduard Vojan (* 1853) upright|náhled|Eva Fuková (* 1927) náhled|upright|Jiří Svoboda (* 1945) 1809 – Matěj Havelka, právník, politik a básník († 19. června 1892) 1817 – Karl van der Strass, brněnský starosta († 29. května 1880) 1824 – Petr Bušek, český řezbář († 29. ledna 1894) 1832 – Ferdinand Lehmann, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Verneřic († 15. února 1883) 1853 – Eduard Vojan, herec († 31. května 1920) 1858 – Michael Rustler, československý politik německé národnosti († ?) 1861 – Vít Grus, pardubický měšťan († 25. října 1945) 1866 – František Ehrmann, římskokatolický kněz a spisovatel († 11. února 1918) 1870 – Karl Kostka, československý politik německé národnosti († 23. července 1957) 1871 – Jan Janák, skladatel a sbormistr († 10. září 1942) 1873 – Vilém Pospíšil, první guvernér Národní banky československé († 27. listopadu 1942) 1878 – Karel Dunovský, čs. ministr pošt a telegrafů († 14. září 1960) 1880 – Josef Machoň, hudební skladatel († 2. září 1962) 1888 – Frank Wollman, dramatik, básník, literární vědec a historik († 9. května 1969) 1890 – Josefa Pechlátová, herečka († 29. září 1974) 1898 – Zdeněk Podlipný, český herec a režisér († 23. července 1946) 1899 – Josef Havlíček, architekt († 1961) 1891 – Radim Kettner, geolog († 9. dubna 1967) 1901 – Václav Řezáč, spisovatel († 22. června 1956) 1906 – Miroslav Novák, československý vojenský lékař († 7. ledna 1944) 1912 Vilém Bernard, předseda exilové sociální demokracie († 25. května 1992) Zdeněk Andršt, bývalý hokejový hráč a trenér († 23. října 1985) Ela Slavíková, automobilová závodnice († 5. srpna 2005) 1913 – Jiří Krupička, geolog a esejista († 24. dubna 2014) 1919 – Stanislav Sedláček, historik, proděkan Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci († 21. července 2002) 1922 – Zdeněk Fiala, historik († 8. března 1975) 1923 Daisy Mrázková, spisovatelka a výtvarnice († 14. prosince 2016) Karel Štorkán, spisovatel a scenárista († 12. dubna 2007) 1925 – Jindřich Polák, filmový režisér († 22. srpna 2003) 1927 Eva Fuková, americká fotografka českého původu († 25. listopadu 2015) Karel Pátek, český fyzik († 25. listopadu 1967) 1931 – Adolf Sýkora, houslista a houslový pedagog 1932 – Stanislav Zindulka, herec († 14. března 2019) 1934 – Jiří Bouda, český grafik, malíř a ilustrátor († 23. srpna 2015) 1938 – Hana Talpová, česká herečka a zpěvačka 1941 – Jan Souček, malíř, grafik a ilustrátor († 3. května 2008) 1942 – Jiří Turek, český spisovatel a překladatel 1945 Vítězslav Hádl, český hudebník Radomír Leszczynski, český grafik Jiří Svoboda, režisér, scenárista a politik Miroslav Langer, český klavírista a pedagog († 28. října 2010) Blahoslav Hruška, český sumerolog, asyriolog a religionista († 26. června 2008) 1946 – Josef Pecinovský, český spisovatel science fiction a westernů 1947 Hana Fousková, výtvarnice, básnířka, spisovatelka († 10. listopadu 2015) Petr Skala, výtvarník, filmový experimentátor Vladimír Šlapeta, český historik architektury Hana Tenglerová, česká a československá politička 1949 Josef Paleček, československý hokejista Jan Vičar, český muzikolog, pedagog a skladatel 1950 – Miroslav Hauner, český fotograf 1952 – Josef Krososka, sochař a restaurátor 1954 Vladimír Birgus, fotograf, historik fotografie Jaroslav Bureš, ministr spravedlnosti ČR 1955 – Jana Vlachová, česká houslistka 1957 – Petr Rudolf Manoušek, český zvonař 1959 – Jiří Syrovátka, spisovatel a výtvarník 1960 – Marek Vašut, herec 1975 – Elen Černá, moderátorka a modelka 1992 Jakub Jugas, fotbalista Jakub Děkan, zpěvák
Svět upright|náhled|Jerzy Skolimowski (* 1938) upright|náhled|Peter Greenaway (* 1942) náhled|upright|Michael Palin (* 1943) upright|náhled|Žigmund Pálffy (* 1972) náhled|upright|Craig David (* 1981) náhled|upright|Adele (* 1988) náhled|upright|Chris Brown (* 1989) 1210 – Alfons III. Portugalský, král Portugalska a Algarves († 16. února 1279) 1282 – Juan Manuel, španělský šlechtic a spisovatel, infant kastilský († 13. června 1347) 1299 – Přeclav z Pohořelé, vratislavský biskup a kancléř Karla IV. († 5. dubna 1376) 1352 – Ruprecht III. Falcký, římský král, odpůrce českého krále Václava IV. († 18. května 1410) 1504 – Stanislaus Hosius, polský kardinál († 5. srpna 1579) 1560 – Motocugu Gotó, japonský samuraj († 2. června 1615) 1582 – Jan Fridrich Württemberský, vévoda württemberský († 18. července 1628) 1680 – Giuseppe Porsile, italský hudební skladatel († 29. května 1750) 1684 – Františka Šarlota d’Aubigné, vévodkyně z Noailles († 6. října 1739) 1712 – František Antonín Schrattenbach, moravský zemský hejtman († 22. května 1783) 1738 – Adolf Fridrich IV. Meklenbursko-Střelický, meklenbursko-střelický vévoda († 2. června 1794) 1746 – Jean-Nicolas Pache, francouzský revoluční politik († 18. listopadu 1823) 1747 – Leopold II., římský císař a český král († 1. března 1792) 1780 – Michele Tenore, italský botanik († 19. července 1861) 1785 – Thomas de Colmar, francouzský vynálezce a podnikatel († 12. března 1870) 1811 – John William Draper, americký přírodovědec a historik († 4. ledna 1882) 1813 – Søren Kierkegaard, dánský filosof, teolog a spisovatel († 11. listopadu 1855) 1818 – Karl Marx, německý politický filozof († 14. března 1883) 1819 – Stanisław Moniuszko, polský hudební skladatel († 4. června 1872) 1820 – Elkanah Billings, kanadský paleontolog († 14. června 1876) 1826 – Evženie z Montijo, manželka francouzského císaře Napoleona III. († 1920) 1828 Robert von Puttkamer, pruský politik († 15. března 1900) Albert Marth, německý astronom († 1897) 1829 – J. L. C. Pompe van Meerdervoort, nizozemský lékař zakladatel nemocnice v Nagasaki († 7. října 1908) 1833 – Ferdinand von Richthofen, německý geograf, kartograf a cestovatel († 6. října 1905) 1846 Federico Chueca, španělský hudební skladatel († 20. července 1908) Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 († 15. listopadu 1916) 1851 – Aleksander Michałowski, polský klavírista a skladatel († 17. října 1938) 1852 Friedrich von Hügel, rakouský teolog, náboženský myslitel a spisovatel († 27. ledna 1925) Pietro Gasparri, italský kardinál († 18. listopadu 1934) 1854 – Nikolaj Slavjanov, ruský inženýr a vynálezce svařování elektrickým obloukem († 17. října 1897) 1858 Sarah Choate Sears, americká malířka a fotografka († 25. září 1935) Bidar Kadınefendi, hlavní manželka a konkubína osmanského sultána Abdulhamida II. († 1. ledna 1918) 1861 – Karl Kaser, rakouský právník a fotograf († 19. června 1942) 1862 – Max Elskamp, belgický spisovatel († 10. prosince 1931) 1869 – Hans Pfitzner, německý skladatel, klavírista a dirigent († 22. května 1949)