Frankfurt nad Mohanem (, česky zastarale též Frankobrod„ve Frankobrodě n/Mohanem“. Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 11.03.1910, 6(25), s. . Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:81244b00-e912-11e4-a794-5ef3fc9bb22f, 28. července 2025.) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Žije zde obyvatel.
Frankfurt je také přezdíván „Bankfurt“, protože je finančním srdcem Evropy, v jeho centru sídlí bankovní instituce světového významu. Tato městská čtvrť se nachází na jednom břehu řeky Mohanu a je podle něj označována „Mainhattan“. Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním a internetovým uzlem.
Geografie Frankfurt nad Mohanem, ležící na obou březích Mohanu, rozkládá se na ploše 24 830,6 hektarů, ze severu na jih čítá délku 23,3 km, z východu na západ 23,4 km. Obvodová hranice města je dlouhá 113 km. Nejvyšším bodem Frankfurtu je Berger Warte (212 m n. m.), nejnižším je břeh Mohanu v oblasti Frankfurt/Sidlingen/Okriftel (88 m n. m.) Centrem města je náměstí An der Hauptwache, které je zároveň dopravním uzlem a nákupním centrem. Délka břehu řeky Mohan v rozmezí hranic Frankfurtu je 16 km.
Historie Nepřetržité osídlení pahorku kolem pozdějšího císařského dómu je archeologickými nálezy doloženo od mladší doby kamenné. Na místě města sídlili Keltové, vznikl zde i římský vojenský tábor, po němž se návrší dodnes nazývá Römerberg, četné antické římské a germánské památky se dochovaly v Archeologickém muzeu. Křesťanskou éru zahájil franský královský dvůr dynastie Merovejců. Císař Karel Veliký měl ve Frankfurtu nad Mohanem jedno ze sídel – tzv. císařskou falc; to doložil svatý Jimram (Emmeram) listinou z 22. února 794 pro řezenský klášter sv. Jimrama. Je v ní poprvé uveden latinský název města ve formuli: „Actum super fluvium Moine in loco nuncupante Franconofurd“ (česky: „Vydáno na řece Mohan v místě zvaném Pevnost Franků.“).
vlevo|náhled|Frankfurt v roce 1612Ve Frankfurtu se v r.843 dočasně nacházelo královské Falcko východofranské říše a sídlo říšského sněmu. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem. Zlatá bula císaře Karla IV. stanovila Frankfurt od roku 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od roku 1147 nejvíce voleb králů. Císaři Svaté říše římské byli od roku 1562 ve Frankfurtu pravidelně korunováni a posledním byl František II. v roce 1792. Po pádu Svaté říše římské se Frankfurt dostal pod vládu mohučského arcibiskupa-knížete Karla von Dalberga, který jej spolu se svými knížectvími Řeznem a Aschaffenburgem sjednotil v samostatný stát pod Rýnský spolek. Kníže Dalberg v roce 1810 odstoupil Řezno Bavorsku a byl odškodněn územím v Hanau a ve Fuldě, které se staly spolu s Frankfurtem součástí krátkodobě existujícího (1810–1813) Frankfurtského velkovévodství.
Se zhroucením napoleonského systému se Frankfurt dostal 14. prosince 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod vedením prefekta Karla Wilhelma von Günderrode. Na Vídeňském kongresu Bavorské království plánovalo anexi Frankfurtu, ale výsledkem jednání bylo obnovení statutu Frankfurtu jako svobodného města v rámci Německého spolku a jmenování Günderrodeho starostou. Frankfurt se tak spolu s Hamburkem, Brémami a Lübeckem stal jedním ze čtyř svobodných měst, která si udržela svoji tradiční městskou svobodu až do moderních dob. Ve Frankfurtu byl zřízen roku 1867 Severoněmecký spolek. Německo zasáhla bouřlivá vlna revoluce roku 1848. Svolané Národní shromáždění zasedalo ve frankfurtském kostele svatého Pavla.
V prusko-rakouské válce zůstal Frankfurt věrný Německému spolku. Veřejné mínění však bylo více na straně Rakouska a jeho císaře, ačkoliv se také z Frankfurtu ozývaly hlasy, které z ekonomických a zahraničně politických důvodů hájily dobrovolné připojení k Prusku. Frankfurt byl 18. července obsazen pruskou armádou a byl zatížen velkou kontribucí. Prusko město anektovalo dne 2. října, které tím definitivně ztratilo statut městského státu a bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hesensko-Nasavsko. Frankfurtským mírem byla v roce 1871 ve Frankfurtu oficiálně ukončena prusko-francouzská válka.
náhled|Katedrála na konci druhé světové válkyPro hospodářský rozvoj průmyslového města s rychlým růstem obyvatelstva byla anexe výhodná. Frankfurt přičlenil v příštích desetiletích množství okolních obcí a měst a svou plochu oproti roku 1866 tím zdvojnásobil a svojí plochou se stal dokonce na krátký čas počátku 20. století nejrozsáhlejším městem Německa.
Za nacionálního socialismu bylo z Frankfurtu deportováno 9 000 židů. Za druhé světové války cílené letecké útoky téměř úplně zničily Altstadt a Innenstadt. Čistě středověký charakter města do roku 1944 – v této podobě již tehdy jedinečný pro německé velkoměsto – se v rámci moderní poválečné obnovy vytratil. Na místě spleti uliček s těsně postavenými hrázděnými domky stojí v historickém jádru města betonové stavby z 50. let. Po válce si ve městě zřídila své sídlo americká okupační armáda. Při volbě hlavního města Německa Frankfurt velmi těsně prohrál proti favoritu kancléře Konrada Adenauera – Bonnu a nově postavená budova, která se měla stát parlamentem, se stala místo toho sídlem Hesenského rozhlasu. Město Frankfurt se stalo opět hospodářskou metropolí země a v roce 1999 sídlem Evropské centrální banky.
Znak města Znak zobrazuje na červeném pozadí stříbrnou orlici se zlatou korunou. Orlice symbolizuje někdejší status města jako svobodného říšského města. Ve dvacátých letech 20. století měl být znak nahrazen radikálně zjednodušenou formou. Primátor Ludwig Landmann chtěl podle duchu času zaměnit orlici expresionistickou verzí. Obyvatelstvu se ale tento návrh nelíbil a znak byl rychle vrácen zpět na původní verzi.
Obyvatelstvo Frankfurt nad Mohanem je páté největší město Německa (po Berlínu (3,5 mil.), Hamburku (1,8 mil.), Mnichově (1,5 mil.) a Kolíně ( 1,08 mil. obyvatel)). Frankfurt je multikulturním městem, ve kterém se nachází obyvatelé ze 180 národů, podíl cizinců je 45,3 % veškerého obyvatelstva. Frankfurt je také znám jako město s největším podílem singles – více než polovina domácností má jen jednoho člena.
Ekonomika a průmysl náhled|upright|Sídlo Deutsche bank, 155 metrů vysoké mrakodrapy náhled|Frankfurt má nejvíce mrakodrapů v Německu Frankfurt nad Mohanem je centrem nejatraktivnějšího a hospodářsky nejsilnějšího evropského regionu. Jeho poloha v centru Evropy láká především bankovní instituty.
Bankovní centrum Frankfurt je nejdůležitější evropskou bankovní a burzovní metropolí. Banky stojí také za zrodem nového symbolu Frankfurtu – tzv. Skyline, které tvoří nejmodernějšími mrakodrapy jako důkaz hospodářské síly, moci a bohatství bank. Ve Frankfurtu sídlí až 315 kreditních institutů a 175 zahraničních bank.Brožura Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main Sídlo zde našla Bundesbank (Německá národní banka), Deutsche Bank, od roku 1998 zde sídlí také Evropská centrální banka. Největší úřední budovou v Evropě je mrakodrap Komerční banky – Commerzbank (300 m včetně antény).
Frankfurtská burza Frankfurtská burza se nachází v centru města a místními je označována za chrám kapitalistů. Před budovou stojí bronzové sochy medvěda a býka. Býk je se svou vztyčenou hlavou vzhůru znakem vzrůstající ceny, naopak medvěd je symbolem těžkopádných, klesajících kurzů.
Historie Frankfurtské burzy sahá až do 9. století, avšak první důležitý krok se stal v roce 1585, kdy se nejdůležitější a největší velkokupci dohodli na tzv. Burs, jehož účelem bylo stanovit a sjednotit hodnotu mincí z různých regionů. Dnes je Frankfurtská burza třetí největší na světě (1. místo patří New York Stock Exchange, 2. místo obsadil Nasdaq) a rozprostírá se na vícero místech ve Frankfurtu. Nejstarší budova je dnes určena především pro televizní přenosy a pro návštěvníky.
Problém s drogami Od roku 2024 došlo ve městě k významnému nárustu uživatelů drog, a to včetně tvrdých drog jako fentanyl či heroin.
Doprava náhled|vlevo|Frankfurtské hlavní nádraží – Frankfurt (Main) Hauptbahnhof Vlakové a autobusové nádraží Frankfurtské hlavní nádraží Frankfurt (Main) Hauptbahnhof je jedním z nejdůležitějších a největších dopravních uzlů Evropy.
Budova nádraží v roce 2006 prošla kompletní rekonstrukcí – čelo budovy zdobí Atlas. Za jeden den projede nádražím přes 360 000 cestujících (dle zdrojů Deutsche Bahn ročně 90 miliónů pasažérů) a kolem 1800 vlaků. Frankfurtské nádraží je také označováno za jedno z nejbezpečnějších v Německu. Přímé spojení Frankfurtu s Českem nabízí jedenkrát denně pár vlaků kategorie EuroNight Praha – Curych, tam EN458 (Praha 18:26, Frankfurt hbf 3:47) a zpět EN459 (Frankfurt hbf 0:22 Praha 9:38; stav podle jízdního řádu platného v roce 2023), který obsluhuje hlavní nádraží. Během dne je nejrychlejší spojení IC Busem s přestupem v Norimberku.
Součástí vlakového nádraží je autobusové nádraží. Autobusové linky mezi Českem a Německem zajišťují společnosti Eurolines, FlixBus a Student Agency.
Letiště Zcela mimořádný význam má letiště ve Frankfurtu. Podle údajů za rok 2010 je letiště na třetím místě v Evropě a devátém na světě v počtu přepravených osob, na druhém místě v Evropě a na jedenáctém na světě v počtu vzletů a přistání a konečně v objemu přepravovaného nákladu je na druhém místě v Evropě a na sedmém celosvětově.
Místní doprava náhled|S-Bahn náhled|upright|Síť veřejné dopravy Frankfurt je důležitým dopravním centrem Evropy mezinárodního charakteru. Městská doprava je zastoupena spolkem RMV Rhein-Main-Verkehrsverbund, který je největší v Evropě. Propojuje 15 krajů, 4 velkoměsta, spravuje oblast velkou 14 000 km² a čítá přes 10 000 zastávek. RMV přepravuje ročně přes 600 miliónů cestujících. RMV ve Frankfurtu zajišťuje dopravu autobusovou (Büsse), metro (U-Bahn a S-Bahn) a tramvaje. Frankfurtské metro, tzv. U-Bahn spravuje dceřiná společnost VGF Verkehrsgesellschaft Frankfurt. Pod RMV dále spadá RE (Regionalexpress) a RB (Regionalbahn). Křižovatkou pro všechny spoje jsou zastávky Hauptwache a Konstablerwache.http://www.rmv.de/coremedia/generator/Bilder/0Abbildungen/PlaeneNetzplaene/PLA__Schnellbahnplan2006_3Dgr,property=image.gif
Automobilová doprava Důležitým bodem pro automobily je křižovatka Frankfurter Kreuz, která propojuje dálnice ze všech světových stran a propojuje tak spojnice od Hamburku do Basileje či z Düsseldorfu do Mnichova. Denně zde projede přes 300 000 vozidel.
Internet a komunikace Frankfurt je také, vedle Amsterdamu a Londýna, jeden z nejvýznamnějších internetových uzlů v Evropě. Sídlí zde DE-CIX – peeringové centrum s největším datovým tokem na světě, peeringové centrum KleyReX a také zde mají důležité komunikační uzly všichni největší a přední světoví poskytovatelé internetového připojení.
Památky náhled|Kostel svatého Bartoloměje