Umihana Čuvidina, někdy chybně ČujdinaČuvidina, Umihana - Kitabhana.net (asi 1794, Sarajevo – asi 1870, tamtéž) byla první bosenská básnířka.Slovník balkánských spisovatelů, Praha: Libri 2001, S. 21.
Život O jejím životě toho není příliš známo, protože nesplňovala žádný z tehdejších povinných požadavků pro zapsání do úředních listin. Proto jsou údaje o jejím narození a úmrtí nejasné. Narodila se v Sarajevu kolem roku 1794 v době, kdy byla Bosna součástí Osmanské říše. Pocházela z rodiny bosňáckých restauratérů a mládí prožila v sarajevské čtvrti Hrid ležící na levém břehu řeky Miljacka.Priče bosanskim ženama: Umihana Čuvidina Roku 1813 se zasnoubila s mladým mužem jménem Mujo Čamdži, který pak padl jako voják armády Derendeliho Ali-pašy v blízkosti malého města Loznica nedaleko řeky Driny, během bojů souvisejících s tureckým obsazováním srbských území po prohraném prvním srbském povstání. Čuvidina byla smrtí svého snoubence silně citově zasažena. Rozhodla se, že se nikdy nevdá, a začala psát básně a písně o svém snoubenci a jeho spolubojovnících.Umihana Čuvidina - Biografije javnih osoba iz BiH
Zemřela kolem roku 1870 v Sarajevu a byla pohřbena podle muslimského zvyku na neznámém místě „pod hájem na skále“.
Dílo Čuvidina svým dílem výrazně přispěla k rozvoji sevdalinky, tradičního žánru bosňácké lidové hudby.Sevdalinka, naučni esej Pocházela z prostředí, ve kterém byla lidová píseň ceněna a respektována, a autorka v této tradici pokračovala. Většina jejích písní zlidověla, protože se z hlediska svých stylistických vlastností nelišila od lidové epicko-lyrické tvorby. Tvořila však v období evropského romantismu a zdrojem jejích básní již není sdílená zkušenost a sounáležitost s kolektivem, který v lidové poezii převládá, ale individuální zkušenosti a pocity.HAWKESWORTH, Celia. Voices in the Shadows: Women and Verbal Art in Serbia and Bosnia. Budapest: Central European University Press 1999. S. 250-251.
Podle literárních historiků je možno za její básně bezpečně považovat pouze tři, vytvořené pravděpodobně v letech 1813 až 1820: Sarajlije iđu na vojsku protiv Srbije (Sarajevané jdou do války proti Srbsku). Jde o jedinou autorčinu báseň dochovanou v původní podobě, tj. napsanou arabicí (arabským písmem, upraveným pro slovanskou abecedu), což je typické pro tzv. aljamiado literaturu.Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž, Praha: Encyklopedický dům 1999, S. 64. Čamdži Mujo i lijepa Uma (Čamdži Mujo a krásná Uma), v básni autorka popisuje smrt svého snoubence a svůj žal.Čamdži Mujo i lijepa Uma - Hamdočamo Žal za Čamdži Mujom (Touha po Čamdži Mujovi).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Umihana Čuvidina: Sarajka koja je do smrti voljela Čamdži Muju Osnovna škola "Umihana Čuvidina" Sarajevo
Kategorie:Bosenští básníci Kategorie:Bosňáčtí básníci Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1794 Kategorie:Narození v Sarajevu Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Úmrtí v roce 1870 Kategorie:Úmrtí v Sarajevu Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Ženy