Ivan Orlaj, původně Orlay János, (1770 Palaď-Komarivci – 11. března 1829 Oděsa) byl lékař, historik, pedagog.

Život Jeho předkové používali křestní jméno „Karva“, ruské slovníky uvádí jeho jméno jako Orlay de Corva, Orlay de Carva. Vystudoval základní a střední školu v Mukačevu a Užhorodu, gymnázium v Carei a akademii v Oradei. Studoval na Filosofické fakultě ve Lvově. 6. května 1791 se přestěhoval do Petrohradu. Získal doktorát na petrohradském lékařském a chirurgickém institutu (1791-93). V Rusku působil pod jménem Орлай, Иван Семёнович ( Ivan Semjonovič Orlaj). V letech 1794 až 1797 mohl pokračovat ve vzdělávání ve Vídni. Po návratu do Petrohradu jeho lékařská kariéra stále stoupala: nejprve se stal dvorním chirurgem, poté se v roce 1805 stal prvním asistentem rodinného lékaře cara Alexandra I. Jako tajemník Akademie lékařství a chirurgie byl vědeckým organizátorem. Orlayovy zájmy se rozšířily do širokého spektra věd, vycházely jeho publikace, byl zvolen do řad několika ruských a západoevropských vědeckých společností, získal doktorát humanitních věd a doktátor medicíny na univerzitě v Königsbergu .

Během napoleonské války, v roce 1812, sloužil ve vojenské nemocnici. V roce 1816 byl povýšen do hodnosti státního rady, ale krátce poté ze zdravotních důvodů na funkci tajemníka rezignoval.

V roce 1819 cestoval po Kavkaze a hledal vlast Maďarů. V roce 1821 byl jmenován ředitelem gymnázia v Nižyně, na kterém studoval i Nikolaj Vasilievič Gogol. Mezi učiteli své doby Orlaj vynikal svými poměrně liberálními pedagogickými názory a všestrannými znalostmi. Několikrát se setkal s Gogolovými rodiči; mohlo také mít vliv na zájem jejich syna o etnografii a přírodní vědy. V roce 1826 získal Orlay titul skutečného státního rady; v témže roce byl jmenován ředitelem slavného Richelieu Lycée v Oděse. Zemřel v témže městě dne 27. února 1829.

Dílo 1807 – Dissertatio sislens doctrinas de viribus naturae medicatricibus etc 1809 – Oratio in laudes Russiae principum etc. 1804 – История о карпато-россах 1825 – О необходимости обучаться преимущественно отечественному языку и нечто об обучении языкам иностранным 1825 – Элегия на смерть императора Александра I 1826 – О юго-западной Русии Мнение о преобразовании училищ в России

Reference

Kategorie:Lékaři 19. století Kategorie:Pedagogové Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Narození v roce 1770 Kategorie:Úmrtí 11. března Kategorie:Úmrtí v roce 1829 Kategorie:Úmrtí v Oděse Kategorie:Muži