náhled|Budova Vrchního soudu v Praze, kde proces probíhal Proces s protektorátní vládou je označení soudního procesu, který proběhl u mimořádně zřízeného československého Národního soudu v roce 1946. Souzeni v něm byli někteří představitelé vlády protektorátu Čechy a Morava.V procesu nebyli souzeni všichni bývalí členové jednotlivých protektorátních vlád. Někteří byli v té době již mrtví (např. Emanuel Moravec), jiní emigrovali, případně byli souzeni v rámci jiného procesu. Proces s protektorátní vládou bývá označován jako proces politický, jelikož během jeho průběhu nebyly dodrženy mnohé trestněprávní zásady (zákaz retroaktivity, presumpce neviny aj.) a také kvůli silnému politickém tlaku (soudní senát byl například jmenován přímo stranami Národní fronty). Oproti politickým procesům po komunistickém převratu v roce 1948 byl mírnější, představitelé KSČ se nicméně neúspěšně pokoušeli rozhodnutí soudu po rozsudku zvrátit a udělit všem obžalovaným vyšší tresty. Mezi další politické procesy z období tzv. třetí Československé republiky patří ještě proces s Janem Syrovým a proces s Rudolfem Beranem.
Průběh procesu Obžalovanými v procesu byli:
Jaroslav Krejčí, v letech 1939 – 1945 ministr spravedlnosti protektorátní vlády, v letech 1942 – 1945 předseda protektorátní vlády Richard Bienert, v letech 1942 – 1945 ministr spravedlnosti protektorátní vlády, v roce 1945 krátce předseda protektorátní vlády Adolf Hrubý, v letech 1942 – 1945 ministr zemědělství protektorátní vlády Jindřich Kamenický, v letech 1942 – 1945 ministr dopravy protektorátní vlády Josef Kalfus, v letech 1939 – 1945 ministr financí protektorátní vlády
Obžaloba sestávala z 45 bodů a podbodů, obsahovala nicméně velmi málo právních argumentů. Většina obvinění vycházela z dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. Všichni obžalovaní byli obviněni, že za války opatřovali nepříteli prospěch. Dále byli obviněni z podpory fašistického a nacistického hnutí, ze schvalování a obhajoby nepřátelské vlády a jednotlivých nezákonných činů okupantů ve snaze rozvrátit mravní, národní nebo státní vědomí československého lidu. Všichni obžalovaní s výjimkou Kamenického byli též obviněni z toho, že nařídili nucenou práci ve prospěch válečného úsilí Německa a výkonem nařízení nebo správním rozhodnutím způsobili ztrátu jmění československého státního jmění. Obžaloba dále obsahovala celou řadu dalších obvinění jednotlivých členů vlády.
Samotné soudní jednání bylo zahájeno 29. dubna 1946 v budově Vrchního soudu v Praze. Bylo vyslechnuto 25 svědků, na opakované stížnosti ohledně nedodržování principů spravedlivého procesu nebyl brán zřetel. Procesní předpisem, ze kterého soud vycházel, byl trestní řád (zákon č. 119/1873 ř. z.), v dekrety modifikované podobě.Janečková, E. Proces s protektorátní vládou. Praha: Libri, 2012, s. 26-30.
Rozsudek Rozsudek vynesl Národní soud 31. července 1946. Shledal všechny obžalované v hlavních bodech obžaloby jako vinné. Jednotlivým obžalovaným byly uděleny následující tresty:
Jaroslav Krejčí: těžký žalář na 25 let, jedním tvrdým ložem čtvrtletně zostřeným Richard Bienert: těžký žalář na 3 roky, jedním tvrdým ložem čtvrtletně zostřeným Adolf Hrubý: doživotní tvrdý žalář Jindřich Kamenický: těžký žalář na 5 let, jedním tvrdým ložem čtvrtletně zostřeným Josef Kalfus byl rovněž shledán vinným, ale soud mu neudělil trest, vzhledem k tomu, že podle soudu nejvíce odolával tlaku nacistů.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Kategorie:Politické procesy Kategorie:Události roku 1946 Kategorie:Československo v roce 1946 Kategorie:Trestní procesy po druhé světové válce