Jeanne Marie-Madeleine Demessieuxová (13. února 1921 Montpellier – 11. listopadu 1968 Paříž) byla francouzská hudební skladatelka, klavíristka, varhanice a hudební pedagožka.
Život Už jako dítě prokázala Jeanne Demessieuxová výjimečný hudební talent. Studovala na konzervatoři ve svém rodném městě Montpellieru a v roce 1933 byla ve věku 12 let jmenována titulární varhaničkou pařížského katolického kostela sv. Ducha ve 12. obvodu, kde setrvala až do roku 1962. Současně Jeanne studovala na Pařížské konzervatoři, kde v roce 1937 získala cenu Premier Prix za nauku o harmonii (pod vedením Jeana Gallona), o rok později následovaly ceny za klavír (pod vedením Santiaga Riery a Magdy Tagliaferrové), za kontrapunkt a fugu (pod vedením Noëla Gallona) v roce 1939, za skladbu (pod vedením Henriho Büssera) v roce 1940 a za varhany (improvizace a interpretace pod vedením Marcela Duprého) v roce 1941.
Budoucí hudební kariéru Demessieuxové významně ovlivnilo její setkání s Marcelem Duprém v Meudonu v říjnu 1936. Během následujících tří let, až do roku 1939, kdy nastoupila do varhanní třídy na Pařížské konzervatoři, dostávala od Duprého soukromé lekce. Poté, co vyhrála Premier Prix v oboru varhan, pokračovala v soukromém studiu u Duprého ještě pět let.
Během druhé světové války a německé okupace Francie pracovala Demessieuxová až 18 hodin denně, ale ještě nedávala veřejné koncerty. Kromě své práce působila i jako varhanice u Sv. Ducha a (jako Dupréova zástupkyně) v kostele Saint-Sulpice. Debutovala v roce 1946 sérií 12 koncertů (1946–1948) v Salle Pleyel v Paříži, což znamenalo začátek její mezinárodní kariéry koncertní varhanice a krátce poté vedlo k roztržce s Marcelem Duprém, vyvolané intrikami v pařížském hudebním světě.
Demessieuxová odehrála více než 700 koncertů po celé Evropě a podnikla tři koncertní turné po USA (1953, 1955 a 1958). Její repertoár zahrnoval více než 2500 děl, která znala nazpaměť, včetně všech varhanních děl Johanna Sebastiana Bacha, Césara Francka, významných varhanních děl Franze Liszta a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a všech varhanních děl Marcela Duprého komponovaných do roku 1945. Demessieuxová také pořídila řadu nahrávek včetně světově první nahrávky kompletního varhanního díla Césara Francka, za kterou v roce 1961 získala cenu Grand Prix du Disque.
Po 29 letech u Sv. Ducha byla Demessieuxová v roce 1962 jmenována titulární varhaničkou pařížského kostela La Madeleine, kde působila až do své smrti. Jako profesorka Demessieuxová vyučovala hru na varhany a improvizaci na konzervatoři v Nancy (1950–1952) a na Královské konzervatoři v Lutychu v Belgii (1952–1968). Mezi její studenty patřili Marie-Madeleine Durufléová, Pierre Labric a Louis Thiry.
Následkem zdravotních problémů omezila od poloviny 60. let 20. století Jeanne Demessieuxová svou koncertní činnost. Po několika letech vyjednávání podepsala v roce 1967 smlouvu s Decca Records na kompletní nahrávku varhanních děl Oliviera Messiaena v katedrále Notre-Dame, ale ta nebyla nikdy dokončena kvůli umělčině úmrtí v následujícím roce. Podle umělčiny životopiskyně Christiane Trieu-Colleneyové se Demessieuxová léčila a během posledního roku svého života se do značné míry stáhla z veřejnosti. Jeanne Demessieuxová zemřela na rakovinu v Paříži 11. listopadu 1968 ve věku 47 let. Byla pohřbena v rodinném hrobě na hřbitově v obci Le Grau-du-Roi, několik kilometrů jižně od Aigues-Mortes.
Dílo Jako hudební skldatelka po sobě Jeanne Demessieuxová zanechala rozsáhlý soubor skladeb: kromě osmi varhanních skladeb napsala také díla pro klavír, řadu vokálních děl včetně oratoria Píseň o Rolandovi a orchestrální díla. Dosud byly publikovány přibližně dvě třetiny jejích skladeb, celkem více než 30 opusů.
V roce 2021 vydalo vydavatelství Decca Records soubor osmi CD obsahující všechny nahrávky Jeanne Demessieuxové pro toto vydavatelství. Je zde mimo jiné její kompletní nahrávka varhanních děl Césara Francka z roku 1959.
Reference
Literatura Aprahamian, Felix (2015). Jeanne Demessieux. In: Felix Aprahamian (Hrsg.): Diaries and selected writings on music, S. 375–376. Woodbridge: The Boydell Press. Association des Amis de l'Orgue (Hrsg.) (2009). Jeanne Demessieux: Journal (1934–1946). L'Orgue No. 287-288. Association Maurice et Marie-Madeleine Duruflé (Hrsg.) (2009). Hommage à Jeanne Demessieux. Bulletin No. 9. Ballesteros, Domitila (2004). Jeanne Demessieux’s "Six Etudes’"and the piano technique. Rio de Janeiro, Brasilien. Cavanagh, Lynn (2004). Organ performance as a trade commodity of France: the shaping of concert organist Jeanne Demessieux. Context: Journal of Music Research 27/28, S. 5–30. Cavanagh, Lynn (2005). The rise and fall of a famous collaboration: Marcel Dupré and Jeanne Demessieux. The Diapason (July 2005), S. 18–21. Chevalier, Éliane (2020). Marie-Madeleine Chevalier-Duruflé et Marcel Dupré. In: Association Maurice et Marie-Madeleine Duruflé (Hrsg.): Marie-Madeleine Chevalier-Duruflé. Bulletin Nr. 17 (2019–2020), S. 39–41. Colleney, Christiane (1988). In memoriam Jeanne Demessieux (1921–1968). Vingtième anniversaire. Jeunesse et Orgue 70, S. 9–10. Demessieux, Jeanne (2009). Journal (1934–1946). L’Orgue: Bulletin des Amis de l’Orgue 287–288, S. 64–247. Denis, Pierre. Les organistes français d ’aujourd’hui: Jeanne Demessieux, organiste du Saint-Esprit, professeur du Conservatoire Royal de Liège. L’Orgue No. 75 (April/Juni 1955), S. 37–44. Ellis, Laura. The American recital tours of Jeanne Demessieux. The Diapason 86 (Oktober 1995), S. 14–18. Haiawi, Maryam (2015). Das Orgelwerk von Jeanne Demessieux (1921–1968). Musica sacra 135, Nr. 6, S. 328–330. Haiawi, Maryam (2017). Die Sept Méditations sur le Saint-Esprit von Jeanne Demessieux (1921–1968): Kompositionsstil und theologischer Gehalt. Ars Organi 65, Nr. 2, (Juni 2017), S. 90–96. Labric, Pierre (1999). Jeanne Demessieux (1921–1968): Pariser Orgellegende von La Madeleine. Organ – Journal für die Orgel 2, Nr. 2, S. 36–38. Labric, Pierre (2009). „Jeanne Demessieux: Présentation des œuvres pour orgue.“ In: Association Maurice et Marie-Madeleine Duruflé (Hrsg.): Hommage à Jeanne Demessieux. Bulletin Nr. 9, S. 70–75. Labric, Pierre (2009). „Jeanne Demessieux: Analyse de l'œuvre pour orgue.“ In: Association Maurice et Marie-Madeleine Duruflé (Hrsg.): Hommage à Jeanne Demessieux. Bulletin Nr. 9, S. 76–96. Machart, Renaud (2018). Jeanne Demessieux (1921–1968). In Renaud Machart und Vincent Warnier (Hrsg.): Les grands organistes du XXe siècle, S. 157–164. Paris: Buchet-Chastel. Marchais, Christine (2014). Jeanne Demessieux. In Association Femmes et Musique (Hrsg.): Compositrices Françaises au XXème siècle, Band 2, S. 65–66. Sampzon: Delatour France. Page, Barnaby (2018). Jeanne Demessieux. Organists’ Review (September 2018), S. 9–13. Steed, Graham (1979). Dupre and Demessieux: The master and the pupil. The American Organist 13 (March 1979), S. 36–37. Tréfouel, Dominique (2005). Jeanne Demessieux. Lyon: J2C/ALDRUI Éditions. ISBN 2-906196-14-2. Trieu-Colleney, Christiane (1977). Jeanne Demessieux: une vie de luttes et de gloire. Avignon: Les Presses Universelles. Trinkwon, D'Arcy (2008). The legend of Jeanne Demessieux: a study. The Diapason (November 2008), S. 30–33. Welzel, Martin (2005). Jeanne Demessieux (1921–1968): a critical examination of her life. (DMA Dissertation, University of Washington, Seattle). Ann Arbor, Michigan (USA): ProQuest. ResearchGate
Externí odkazy
Kategorie:Francouzští hudební skladatelé Kategorie:Francouzští varhaníci Kategorie:Hudební pedagogové Kategorie:Klasičtí klavíristé Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Úmrtí v roce 1968 Kategorie:Ženy