náhled|Adžlúnský hrad Izz ad-Dín Usáma (arabsky: عز الدين أسامة) byl ajjúbovský emír a synovec Saladina žijící ve 12. století.

Emír Adžlúnu a Kawkabu V roce 1183 mu Saladin nařídil, aby v Adžlúnu v severním Jordánsku nechal postavit pevnost Rabbadh (dnešní Adžlúnský hrad). Účelem této stavby byla ochrana ajjúbovských držav v oblasti a ohrožování křižáckých sil dislokovaných na jihu v Keraku. Jak pevnost Rabbadh, tak i křižáky postavený hrad Belvoir (v arabštině nazývaný Kawkab al-Hawa) – ležící západně od řeky Jordán v jižní Galileji – byly Saladinem koncem 80. let 12. století uděleny Izz ad-Dínovi jako iqta'a neboli léno. Obě pevnosti sloužily jako strategické opěrné body, které ovládaly Jordánské údolí.

Politické intriky Po Saladinově smrti v roce 1193 nastoupil jeho syn al-Afdal jako vládce Sýrie, avšak místní guvernéři jej vnímali tak, že opomíjí své vladařské povinnosti a stará se pouze o výhody spojené s trůnem. Mezi ním a jeho bratrem al-Azízem Uszmánem z Egypta tak vzrostla rivalita. V roce 1194 se Izz ad-Dín stal prvním lokálním guvernérem, který al-Afdala zradil a odjel do Egypta, aby přesvědčil al-Azíze Uszmána k zahájení dobývání Damašku. O pět let později, v roce 1199, se Izz ad-Dín tajně zapojil do spiknutí, jehož cílem bylo sesadit al-Afdala a nahradit jej Saladinovým bratrem al-Ádilem. Když al-Ádilovy síly v témže roce oblehly Damašek, Izz ad-Dín se pokusil vyjednávat s al-Afdalovým spojencem a bratrem az-Záhirem Gházím z Aleppa o kapitulaci Damašku ve prospěch al-Ádila.

V roce 1202, kdy al-Ádil upevnil svou nezpochybnitelnou moc nad Ajjúbovskou říší, bylo Izz ad-Dínovi povoleno setrvat ve správě Adžlúnu a Kawkabu al-Hawa.

Úpadek a smrt V roce 1212 pobýval Izz ad-Dín se svými mamlúky v Káhiře a snažil se odpočinout si od probíhajícího konfliktu s al-Ádilovým synem al-Mu'azzamem. Ve stejné době byli al-Ádil a jeho dva synové, al-Kámil a al-Mu'azzam, v Damiettě v nilské deltě. Al-Ádil pojal podezření, že se Izz ad-Dín tajně spolčuje s az-Záhirem Gházím, a dokonce sdělil historikovi Sibtu ibn al-Jawzímu, že byly nalezeny dopisy potvrzující toto spiknutí. V roce 1213 byl Izz ad-Dín nucen vzdát se svých lén v Kawkabu a Adžlúnu výměnou za al-Fajjúm v Egyptě, což odmítl.

Když se Izz ad-Dín pokusil tajně uniknout z Egypta a vrátit se do Adžlúnu, al-Ádil slíbil al-Mu'azzamovi, že pokud Izz ad-Dína zajme, získá jeho pevnosti. Al-Mu'azzam zahájil pronásledování a jeho síly zastavily Izz ad-Dína na cestě do Jeruzaléma. Al-Mu'azzam mu slíbil, že pokud se dobrovolně vzdá svých pevností, bude mu ponechán život i veškerý ostatní majetek. Izz ad-Dín však trval na odmítnutí – požadoval výměnu svého léna (iqta'a) v Jordánsku za al-Fajjúm – a po zajetí byl i se svým synem uvězněn v Keraku, kde ve vězení strávil zbytek života.

Hrady Kawkab a Adžlún byly obleženy, dobyty a Kawkab byl srovnán se zemí. Pád Izz ad-Dína je považován za součást generační obměny v době, kdy byli Saladinovi emíři vytlačováni z politické scény.

Reference

Kategorie:Jordánci Kategorie:Generálové Kategorie:Narození ve 12. století Kategorie:Adžlún Kategorie:Muži