Bukáček skořicový (Botaurus cinnamomeus) je pták z čeledi volavkovití (Ardeidae). Jeho areál výskytu zahrnuje jižní, východní a jihovýchodní Asii, táhne se od Indického subkontinentu a Číny přes Indočínu až po Velké Sundy a Filipíny. Jde o částečně tažný druh, severní populace se během roku přesouvají na jih.
Bukáček skořicový dosahuje velikosti těla asi 40–41 cm a hmotnosti přes 100 g. Zbarvení je v případě samce skořicově rezavé, s kaštanově hnědým ocasem a rezavou svrchní stranou křídel. Spodní partie bývají o něco světlejší, brada a hrdlo jsou bělavé. Na přední straně krku je tmavě hnědý pruh, na bocích a základně krku vyrůstají tmavá pera k předvádění. Samice se v řadě detailů opeření odlišuje, mj. svrchní partie se pohybují v hnědých a kaštanových odstínech s šedým nádechem, na křídlech jsou patrné velké světle okrové skvrny, na krku se objevuje několik svislých tmavých pruhů a temeno má sazové zbarvení. Zobák je žlutý až zelenooranžový, končetiny žlutozelené. Během hnízdění neopeřené části těla mění zbarvení, zejména u samců.
Bukáček skořicový se vyskytuje v různých vlhkých biotopech, jako jsou sladkovodní bažiny a rákosiny, okraje jezer, vlhká křoviska aj. V Indii obývá mangrovníkové porosty při pobřeží, na druhou stranu například na Cejlonu nebo na Borneu žije i v nadmořských výškách přesahujících 1 800 metrů, resp. atakujících 2 000 metrů. Snad nejčastěji obývaným stanovištěm jsou nicméně lidmi budovaná rýžová pole, na přítomnost zemědělců si bukáčci dokonce často přivykli. Loví ryby, žáby, měkkýše, korýše i jiné bezobratlé, typicky na začátku a konci dne. V rákosí či na rýžových polích bukáčci také hnízdí, často samotářsky, někdy však v malých skupinách či mezidruhových skupinách. Hnízdo je malé, umístěné na zemi či nízko nad vodou. Snůška činí 2 až 5 vajec. Období hnízdění závisí na obývané lokalitě, v Indii bukáčci hnízdí mezi červencem a srpnem, v nížinných oblastech Sumatry mezi lednem a březnem a v horských oblastech mezi říjnem a prosincem, na Jávě zase od října do června. Podle vyhodnocení IUCN z roku 2024 jde o málo dotčený druh.
Druh popsal Johann Friedrich Gmelin roku 1789, zařadil jej do rodu Ardea. Bukáček byl následně dlouhodobě veden v rámci rodu Ixobrychus a teprve molekulárně-fylogenetická práce z roku 2023 odhalila, že rod Ixobrychus není monofyletický vzhledem k rodu Botaurus. K roku 2025 tak bukáček skořicový spadá právě do rodu Botaurus. Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Volavkovití Kategorie:Ptáci palearktické oblasti Kategorie:Ptáci orientální oblasti