Zámecký park v Lázních Bělohrad se rozprostírá nedaleko náměstí K. V. Raise. Je upraven do podoby anglického parku. Bohatství parku spočívá v dochování vzácných dřevin a dokonalé krajinné symbióze. Mezi cenné rostliny patří červenolistý buk, lípa stříbrná nebo jedle plstnatoplodá. Označení parku odkazuje na zdejší zámek postavený ve vrcholném baroku.
Místní park je chráněn jako část kulturní památky společně se zámkem a dalšími objekty. Ukrývá několik zajímavých pamětihodností. Park je volně přístupný přes několik vstupních bran připojených ke zdem zámeckého areálu.
Historie parku Doklad o založení parku se nedochoval. Pravděpodobně byl vybudován mezi lety 1720–1722 v období přestavby blízkého zámku, které se zhostil Jan Blažej Santini-Aichel. První doložená zpráva o zámeckém parku pochází z roku 1842. Z té doby se zachoval stavební plán parku se zakreslením stromů a budov. Tehdejším hlavním záměrem byla výstavba krajinářského parku. V dalších letech se rozšířil vlivem výsadby stromů k dnešní Bělohradské sýpce. Vznikl tak ojedinělý a bohatý ekosystém. V zámeckém parku jsou také komponovány okrasné prvky. náhled|269x269pixelů|Zámek s fontánou
Stavby a prvky areálu parku Památník K. V. Raise Bělohradská sýpka zámecká fontána socha povýšení obce na město lapidárium hraničních mezníků z 18. století
Památník K. V. Raise Historie budovy památníku začíná rokem 1831.https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pamatnik-k-v-raise-v-laznich-belohrad Tehdy vznikla empírová zámecká oranžerie, tedy skleník, kde se pěstovaly tropické rostliny z jižní Evropy. Původní empírová oranžerie byla přestavěna pro muzejní účely na muzeum spisovatele a místního rodáka K. V. Raise v roce 1959.
Empírová budova Památníku K. V. Raise dominující parku je situována v severní ose od zámku v blízkosti památkově chráněných objektů. Budova se skládá ze dvou síní, které jsou rozděleny počtem venkovních okenic, a jedné hlavní místnosti. Vstup do budovy tvarově odpovídá portikusu. Ten je podepřený čtyřmi dórskými sloupy. V horní části je ozdoben slunečními hodinami v trojúhelníkovém štítě. náhled|287x287pixelů|Památník K. V. Raise V památníku K. V. Raise je vystavena expozice mapující život a dílo tohoto pisatele tvořícího v českém realismu na konci 19. století. Mimo to je tu k vidění výstava zaměřená na historii města, moderní a krajinářské umění z blízkého okolí. V prostorách muzea se nachází model připomínající stav města kolem roku 1850. Muzeum není přístupné veřejnosti z důvodu restrukturalizace a následných stavebních úprav vlivem špatného stavu objektu (stav pro rok 2025). vlevo|náhled|208x208pixelů|Detail: sluneční hodiny
Bělohradská sýpka Tato multifunkční čtyřpatrová budova stojí na okraji zámeckého parku. Sýpka postavená v klasicistním slohu vyniká klenební architekturou. Ta se tu dochovala ve dvou podlažích. Zvláště ojedinělá je klenba ve druhém podlaží, která je jedna z nejzachovalejších v Česku. Její součástí je bezbariérový výtah sloužící k dopravě vozíčkářů a tělesně postižených osob. Výtah je umístěn u dřevěného schodiště, které propojuje všechna patra. Dále se zde nachází galerie současného umění, sál a kavárna.
Historie sýpky náhled|302x302pixelů|Bělohradská sýpka První doložená zmínka o sýpce pochází z 18. století. Na kraji zámeckého parku byla vystavěna v barokním slohu hospodářská budova. Následně proběhly na sýpce klasicistní úpravy. Důkazem je vstupní portál a erb. Budova původně sloužila k uskladnění obilí pro místní obyvatelstvo. Takové typy sýpek se označovaly jako tzv. kontribučenské sýpky.
V 19. století byl z boční strany instalován výtah. Pozůstatek je patrný v průrazu přízemní klenby. V roce 2024 prošla sýpka rozsáhlou rekonstrukcí. Tu financovaly státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Díky ní se proměnila v kulturní centrum tvořící srdce společenského dění Lázní Bělohrad.
Kavárna V přízemí sýpky se nachází kavárna. Po celé kavárně jsou k vidění klenební oblouky dotvářející dobovou atmosféru. Součástí kavárny je malé bistro. U hlavního vchodu stojí upravená terasa s přístupem k zámeckému parku.https://www.kudyznudy.cz/aktivity/belohradska-sypkanáhled|253x253pixelů|Galerie s klenbami
Galerie V prvním poschodí se rozprostírá galerie současného umění. Do galerie se vstupuje přes kavárnu. Pravidelně se tu pořádají výstavy, besedy a workshopy. V roce 2025 zde byla umístěna expozice krajináře Karla Dlabola: Soubor děl. V rámci galerie je k dispozici seznam vybraných děl určených k prodeji.náhled|279x279pixelů|Kulturní sál
Art Hlavní dominantou třetího patra, která zabírá celý prostor, je kulturní sál. Poskytuje prostor pro multifunkční události a akce. Z tohoto důvodu se tu pořádají plesy, svatby, koncerty a divadelní představení. náhled|285x285pixelů|Zámecká fontána náhled|253x253pixelů|Lapidárium
Zámecká fontána Uprostřed parku stojí zámecká fontána. Zámeckou fontánu obklopují čtyři lavičky. Situována je u památníku K. V. Raise a zámku. Pravděpodobně sloužila místním k odpočinku a rozjímání s přírodou. S rozvojem lázeňství zájem o tuto památku vzrostl. Dnešní vzhled fontány evokuje nádech divoké přírody, proto u trysky plavou lekníny. Fontána má kruhový půdorys připomínající betonový bazén.
Socha povýšení z obce na město V severní části zhruba uprostřed parku stojí zajímavý unikát. Jedná se o barokní sochu, která zobrazuje plastiku přilbice s korunou. Z koruny vyrůstá skalisko, o které se opírá lev ve vzpřímeném skoku. Klíčovou událostí pro vytvoření sochy bylo povýšení Bělohradu na město Lázně Bělohrad v roce 1720 tehdejším majitelem panství Bertoldem Vilémem z Valdštejna.
Lapidárium vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století Pár kroků od sochy povýšení na město je lapidárium hraničních pomníků z 18. století. Jedná se o panské nebo vrchnostenské mezníky. Celkem jich je zde umístěno 17. Připomínají majitele Lázní Bělohrad a okolních panství (rody Valdštejnů, Schaffgottschů, řád kartuziánů nebo paulánů).www.lazne-belohrad.cz/soubory/tinymce/pdf/naucna-stezka-kamennou-hurou/Belohrad_skladacka_Hura_final.pdf žádné|náhled|269x269pixelů|Socha povýšení
Odkazy
Reference
Literatura EBELOVÁ, Ivana – RŮČKOVÁ, Markéta a kolektiv autorů, Bertold Vilém z Valdštejna a Lázně Bělohrad, Lázně Bělohrad 2024, s. 49.
Město Lázně Bělohrad, Lázně Bělohrad: průvodce městem, Lázně Bělohrad 2007.
Externí odkazy
Kategorie:Lázně Bělohrad Kategorie:Kulturní památky v Lázních Bělohrad Kategorie:Zámecké parky v Královéhradeckém kraji Kategorie:Anglické parky v Česku Kategorie:Vzniklo 1831